Kdopak by se vlka bál
Who's Afraid of the Wolf
Réžia:
Maria ProcházkováScenár:
Maria ProcházkováKamera:
Martin ŠtěpánekHudba:
Jan P. MuchowHrajú:
Dorotka Dědková, Jitka Čvančarová, Pavel Řezníček, Marek Taclík, Jana Krausová, Martin Hofmann, Vlastimil Třešňák, Eva Leimbergerová, Marie Boková (viac)Obsahy(1)
Rodinný film, dětský horor, dospělá romance a pohádka o Červené Karkulce. I když žánry na první pohled velmi odlišné, přesto se výborně doplňují ve vizuálně originálním filmu Marii Procházkové Kdopak by se vlka bál. Režisérka Žraloka v hlavě se v něm vrátila k poetice úspěšného absolventského filmu Příušnice. Hlavní hrdinka příběhu se jmenuje Terezka. Zbožňuje pohádku O Červené Karkulce, má starostlivé rodiče, ve školce nejlepšího kamaráda Šimona a takhle by mohla žít šťastně až do smrti, kdybychom se nepohybovali v realitě. Najednou Terezka začíná ztrácet půdu pod nohama, maminka a postupně všichni dospělí v jejím okolí se začínají chovat divně a jediný, kdo jí dokáže poradit, je kamarád Šimon. Ten má ve věci jasno. Maminku Terezce vyměnili mimozemšťané. Stačí jedno píchnutí vidličkou, rána, která se okamžitě zacelí, a důkaz bude na světě. Terezku tak čeká veliké dobrodružství. Ve snaze zachránit pravou maminku bude čelit mnohým nebezpečím a možná i hladovému vlkovi.
Odrostlejší diváci budou asi příběh interpretovat jinak. Těm se odhalí klasický milostný trojúhelník ženy mezi dvěma muži, z nichž jeden představuje jistotu a bezpečí domova a ten druhý kouzlo dálek a nenaplněné ambice. Uprostřed toho trojúhelníku pak stojí zmatené malé dítě, které má spoustu otázek, na něž ale nedostává žádné odpovědi. „Příběh pětileté Terezky je úzce provázán s její oblíbenou pohádkou O Červené Karkulce, což je vlastně horor. Zajímavá je právě dětská fascinace strachem, opětovné vyžadování a opakování strašidelné pohádky, přestože se holčičce promítá do snů. Každý večer si Terezka přeje pohádku na dobrou noc, pokaždé tu samou. Pohádka by měla být „červenou“ nitkou proplétající se celým příběhem a tvořit k němu jistou paralelu, protože stejně jako on začíná romanticky, pokračuje dramaticky a přes horor vede až k happy endu,“ říká režisérka Maria Procházková. Ta ve vizuálním zpracováním filmu nezapřela svůj „výtvarný původ“, když do hraného snímku zapracovala kresby a animace, které už tak zajímavému příběhu dodávají i atraktivní tvář.
A pro koho je film určen? „Je to film pro dospělé, který mohou vidět s dětmi. Ve filmu se řeší závažnější rodinná témata, je ale vyprávěn pohledem šestileté holčičky. Díky tomu je srozumitelný a zábavný pro všechny. Není to film směřovaný jen k dětskému divákovi, ideální je společná návštěva kina rodičů s dětmi,“ vysvětluje producent Vratislav Šlajer. [44. MFFKV 2009] (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (269)
Na české poměry velmi slušně napsaný, natočený i zahraný rodinný film. Film u kterého je dobré nemít velká očekávání (protože by byly pravděpodobně zklamány), ale na druhou stranu, pokud k tomu přistoupíte s otevřenou myslí a bez předsudků, dostane se vám příjemného zážitku... 75% ()
Jsem moc ráda, že jsem nezavrhla všechny novější české filmy. Rozhodně mi nebylo líto času, právě naopak. Líbilo. ()
Tak jsem to vydržel hodinu, což je jistě slušný výkon. Netuším, kdo mi snímek doporučil, ale vyřídím si to s ním :-)). Prostě film bez kapky vzruchu, jen plácání a nic jiného. CI 03112010 ?????? ()
Viděl jsem hned na premiéře v kině, od té doby je to můj oblíbený český film z poslední doby. Navíc v té době jsem velmi platonicky miloval Jitku Čvančarovou, tehdy ještě sólistku Městského divadla v Brně. Dál už nemám co říct, vše napsal Gemini. Také 90% ()
Kdopak by se vlka bál je rodinný film, kterých se v poslední době točí spíše víc. Jenže téměř vždy se jedná o komedie. Tady ale humoru ubírá fakt pohádky, které se Terezka na jednu stranu bojí a na druhou ji fascinuje. Dále pak to, že vypozorovala na svých rodičích nějakou změnu a neumí si ji pořádně vysvětlit. Mě na snímku vadila od počátku jistá nerealičnost. Dorotka Dědková používá celou řadu dospělých výrazů, slovních spojení a úvah, které by při vší úctě nebyla ve svém věku schopna. Nebo alespoň ne v takovém množství a tak často. Stejně je na tom navíc její kamarád Šimon. U něj by se to ještě dalo vysvětlit tím, že kouká na filmy pozdě večer a rodiče o tom neví. I Jitka Čvančarová se mění až moc rychle. A to je další problém. Sice můžeme od počátku sledovat jasně dané charaktery postav, jenže matka Terezy vlastě sama pořádně neví co chce. V jednu chvíli si stěžuje, že Martin Hofmann odjel pryč a nechal ji tu samotnou, pak ale přiznává, že o dítěti nevěděl. Nakonec s ním přeci jen chce odcestovat, i když se celou dobu nechová k její dceři zrovna mile, což ji ale na letišti překvapí. Punc dětského filmu dodávají malované obrázky do děje. Ovšem mě přišla především hrozná kamera. Ta měla být zobrazením dětského pohledu, chápu, ale občas to nebylo zrovna k pokoukání pro běžného diváka. Že tak vše skončí přesně tak, jak se to odehrálo na letišti bylo navíc nad slunce jasné. Mě osobně nepřesvědčil výkon nejmenší dětské hrdinky. Přišlo mi, že bylo docela vidět, jak text odříkává naučeně jako robot. ()
Zhlédnutí filmu Kdopak by se vlka bál od diváků vyžaduje větší míru odvahy, než jakou musela prokázat Karkulka při cestě lesem. Ačkoliv plakát působí celkem nevinně, film nabízí více napětí a přesvědčivých emocí než Anglické jahody a Hlídač č. 47 dohromady. Výsledky z kin (necelých 1 500 diváků za první víkend) však bohužel dokazují, že lidé se nikdy bát nepřestávají. http://chromy.blog.idnes.cz/c/60938/Kdo-se-boji-vlka-nesmi-do-lesa.html ()
Velice vydařený český film natočený z pohledu malé holčičky.Nechápu však,že ditributoři uvádějí tento film jako pro děti.Ty z něj asi mnoho nemají.Podle mě je určen hlavně nám dospělým,abychom si uvědomili jakým příšerným způsobem si zahráváme s city dětí a jak tím trpí.Film ukazuje jak chápání malých dětí je vzdáleno tomu našemu sobeckému a zmatenému.Tleskám Marii Procházkové,protože si to zaslouží.Z plytkosti českých filmů typu Medvídek a jemu podobných,tento září jako skutečný klenot. ()
Námět rozhodně zajímavý, téma též. Ovšem režie a zpracování mne poněkud zklamalo. Jednotlivé části nejsou až tak dobře logicky návazné, herecké výkony jsou poměrně slabé (zejména dospělých), dětské už jsou lepší a zvuk mi také přišel málo věrohodný. Při lepším zpracování by určitě tento film i u mne uspěl. Takto však nemohu dát lepší hodnocení. Vše troskotá na nevhodně zvoleném zpracování. Jsou tam sice zdařilé scény, ale jako celek mi to moc neladí. Hodnocení: 45 % ()
Príbeh pekný, čo sa týka detských rolí, tak ten malý mi pripadá milený, zato hlavná detská protagonistka príliš nesympatická. Takže priemer. Ale pekný priemer. ()
Jedna hvězdička za zajímavý náhled na svět "dospělých" očima malé dívky. Druhá hvězdička za originální (grafické) prvky. Třetí hvězdička za výbornou hudbu (chvílema jsem si až vzpomněl na Orbital! :) ). A negativa? Především zpočátku mi hodně vadil vizuál a-la seriál na nově. Postupem času jsem si buďto zvykl, nebo už těch lacině vypadajících záběrů nebylo tolik. BTW: Pěknej obrázek ženský logiky v podání hlavní ženské postavy :) ()
Ne, toto opravdu není film pro děti. ()
Já snad začnu věřit ve vzkříšení úrovně českého filmu :D No to asi ne, ale tento film je jeden z mála nových českých, které stojí za to. Jen bych rád věděl, kdo vymyslel označení dětský horror :)- Jde o velmi vkusně pojatý a zrealizovaný film, který je i přes dětskou optiku určen i (nebo převážně?) dospělým. ()
Pro mě dost velké a příjemné překvapení. Má to chyby to je pravda ale režije na české poměry je nadprůměrná , většina herců působí přirozeně ( to se v součastných českých f. moc nevidí ). Posledních 20 minut je přímo strhující zážitek. Ale největší fakt je to že posledních 20 let tu lepší rodinný kinofilm nebyl. ()
Paní Procházková navázala na úspěšné filmy paní Poledňákové ze sedmdesátých a osmdesátých let a dala vzniknout opravdu povedenému dílku, kde krásně vyniknou složité vztahy a komunikace mezi dospělými a dětmi. Kdo nemá své vlastní děti, nemůže hloubku filmu plně pochopit. Kombinace hraného filmu s jednoduchou animací se povedla. Dialogy nepůsobyly nijak toporně a dětští herci byli úžasní. Dávám 90%, což je 4 a půl *, ale bez váhání to zaokrouhlím nahoru. Snad paní režisérka Procházková nesklouzne v budoucnu k podobným zmrveninám, jako v současnosti r. Poledňáková... ()
Pres prvni minuty pochybnosti, co ze se z filmu vyklube se na obrazovce zacalo rozvijet, dalo by se rict, standardni rodinne drama. Forma, kterou je vse podano, je vsak natolik originalni a zajimava, ze film proste vyrazuje z bezne ceske produkce. Ta stoji posledni dobou, podle meho nazoru a s prominutim, vetsonou za prd. Vsechno originalni a vyjimecne me proto velice potesi. Nektere herecke vykony jsou lepsi, nektere horsi, ale celkove ve me film zanechal vice nez pozitivni dojem. Tleskam rozhodne z 90% hlavne reziserce, ktera dokazala s obycejneho pribehu udelat nevsedni podivanou. Ta vas donuti k zamysleni a zanecha ve vas dojem, ze by ty filmy opravdu mely vypadat nejak takhle. Pribeh ze zivota, podany zazivnou a zajimavou formou. V tomto pripade za to dekuji. ()
Rozhodně nejlepší rodiný film za posledních X let, dětští herci jsou výborní. 75% ()
Tak jak to již v životě chodí očima malého dítěte. ()
Na začátku filmu jsem bojoval s touhou vypnout ho a neztrácet čas. Přišlo mi to totiž nezajímavé a čitelné a hlavní dětská protagonistka krajně nesympatická, která navíc špatně hraje. Z nějakého důvodu jsem tomu ale pořád dával šanci a nelituju. Režisérka Procházková udělala z jinak všední a papírem šustící zápletky docela zajímavý film, líbila se mi spousta dílčích nápadů a jsem zvědav, kam se bude její tvorba dál vyvíjet. Jen mě mrzí ten hrozně nepravděpodobný závěr. Pavel Řezníček by byl docela trumpeta, kdyby se k Jitce Čvančarový vrátil, ale já jsem ještě mladý a manželství nerozumím (zaplaťpánbůh) ()
Maria Procházková mi bylo jméno zcela neznámé, ale již si ho budu dobře pamatovat!! Skvělá režie, scénář a hlavně casting. Dorotka byla fantastická. Nejlepší český film roku, nechápu, proč byl tak nepěkně opomenut na českých lvech. ()
Opravdu příjemný film, který odlehčenou formou nahlíží na nelehké téma. Dětský pohled na celou věc byl opravdu originální a příjemně osvěžující. Sám jsem z rozvedené rodiny, takže vím, že rozvod není nic pěkného a i proto jsem byl nakonec rád za pohádkový happyend. Po dlouhé době český film, který se mi opravdu líbil. ()