Kdopak by se vlka bál
Who's Afraid of the Wolf
Réžia:
Maria ProcházkováScenár:
Maria ProcházkováKamera:
Martin ŠtěpánekHudba:
Jan P. MuchowHrajú:
Dorotka Dědková, Jitka Čvančarová, Pavel Řezníček, Marek Taclík, Jana Krausová, Martin Hofmann, Vlastimil Třešňák, Eva Leimbergerová, Marie Boková (viac)Obsahy(1)
Rodinný film, dětský horor, dospělá romance a pohádka o Červené Karkulce. I když žánry na první pohled velmi odlišné, přesto se výborně doplňují ve vizuálně originálním filmu Marii Procházkové Kdopak by se vlka bál. Režisérka Žraloka v hlavě se v něm vrátila k poetice úspěšného absolventského filmu Příušnice. Hlavní hrdinka příběhu se jmenuje Terezka. Zbožňuje pohádku O Červené Karkulce, má starostlivé rodiče, ve školce nejlepšího kamaráda Šimona a takhle by mohla žít šťastně až do smrti, kdybychom se nepohybovali v realitě. Najednou Terezka začíná ztrácet půdu pod nohama, maminka a postupně všichni dospělí v jejím okolí se začínají chovat divně a jediný, kdo jí dokáže poradit, je kamarád Šimon. Ten má ve věci jasno. Maminku Terezce vyměnili mimozemšťané. Stačí jedno píchnutí vidličkou, rána, která se okamžitě zacelí, a důkaz bude na světě. Terezku tak čeká veliké dobrodružství. Ve snaze zachránit pravou maminku bude čelit mnohým nebezpečím a možná i hladovému vlkovi.
Odrostlejší diváci budou asi příběh interpretovat jinak. Těm se odhalí klasický milostný trojúhelník ženy mezi dvěma muži, z nichž jeden představuje jistotu a bezpečí domova a ten druhý kouzlo dálek a nenaplněné ambice. Uprostřed toho trojúhelníku pak stojí zmatené malé dítě, které má spoustu otázek, na něž ale nedostává žádné odpovědi. „Příběh pětileté Terezky je úzce provázán s její oblíbenou pohádkou O Červené Karkulce, což je vlastně horor. Zajímavá je právě dětská fascinace strachem, opětovné vyžadování a opakování strašidelné pohádky, přestože se holčičce promítá do snů. Každý večer si Terezka přeje pohádku na dobrou noc, pokaždé tu samou. Pohádka by měla být „červenou“ nitkou proplétající se celým příběhem a tvořit k němu jistou paralelu, protože stejně jako on začíná romanticky, pokračuje dramaticky a přes horor vede až k happy endu,“ říká režisérka Maria Procházková. Ta ve vizuálním zpracováním filmu nezapřela svůj „výtvarný původ“, když do hraného snímku zapracovala kresby a animace, které už tak zajímavému příběhu dodávají i atraktivní tvář.
A pro koho je film určen? „Je to film pro dospělé, který mohou vidět s dětmi. Ve filmu se řeší závažnější rodinná témata, je ale vyprávěn pohledem šestileté holčičky. Díky tomu je srozumitelný a zábavný pro všechny. Není to film směřovaný jen k dětskému divákovi, ideální je společná návštěva kina rodičů s dětmi,“ vysvětluje producent Vratislav Šlajer. [44. MFFKV 2009] (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (269)
Citlivě napsaný zajímavý příběh, originální zpracování, vynikající výkony dětských herců a na konci dobrý pocit z filmu, nevím, jestli je to rodinný, nedovedu si představit, jak moc by z toho děti pobraly, ale dospělí, co mají rádi zajímavé filmy, si na své přijdou. Chtěla jsem dát 4 hvězdičky, ale po přečtení Rentova hdonocení dávám pět a oběma nám tak v průměru vyjde 85%, které si film rozhodně zaslouží! ()
Příjemné překvapení.Dávám 4 hvězdičky a kdyby se J .Čvančarová svlíkla mohlo být i 5. ()
Víte, jak se říká, že film má na konci "velké finále na letišti"? Tak tady je taky jedno, a krásný. Melodrama bez patosu nebo pozérství. Moc se mi líbil způsob, jakým byl film natočený - třeba když Šimon Terezce vypráví, co viděl včera v televizi a šeptají si, aby u toho tatínka nevyrušili a on neposlal Šimona spát - trochu jako Věčný svit neposkvrněné mysli. Taky Terezčiny kresby aplikované na okolní svět nebo prostřihy s vlkem byly paráda. Pokud bych musel uvést něco na druhou stranu, tak asi jen jakási "černobílost" postav, ale teoreticky bychom to mohli svést na Terezčin svět, když mi bylo čtyři járy, taky jsem zrovna nerozeznával charakterové odstíny šedé - až dospělost nám přinese tuto radost. ()
Hodně velký překvapení a film, kterej se mne dotknul. Pro děti to asi moc není, ale dospělí si v tom najdou hodně zajímavých situací a podnětů. Kvitoval jsem s povděkem hodně povedený obsazení herců, kteří se bohužel poslední dobou "proslavili" spíše v trapných seriálech na reklamních kanálech (Nova, dePrima). A holčička hrála, až to praštělo... ()
Pěkné. Děti hrají líp jak dospělí profesionálové... (např. J. Čvančarová), naopak P. Řezníček byl dobrý. Film možná (po čase) nejen na jedno podívání. ()
Moc příjemný film o světě a problémech dospělých z pohledu malé holčičky. Nejkrásnější jsou scénky s dětmi, které naštěstí nepůsobivé trapně jako v naprosté většině dnešních rodinných filmů, kde hrají dětští herci. Bez váhání bych tento film zařadil mezi to nejlepší, co v posledních letech u nás vzniklo. A z dětských filmů je to rozhodně nejlepší snímek za posledních dvacet let. ()
K smíchu to nebylo, k pláči to nebylo, pohádku o červené karkulce už znám. Co mi tedy zůstalo? Nic, jen snad ve chvíli, když babička prozradila tajemství o rodičích, jsem potichu pravil "kráva blbá". No a za chvíli jsem dostal repete :o) ()
Až na ten nepovedenej happyend se tento film celkem povedl. Občas povedené reakce a chování dětí, zajímavé hrátky s "domalováváním" do obrazu.. ()
Film vnímaný očima dítěte, jejich problémů, strachu, radosti a bolesti rodičů....bez Terezky a Šimona by to nešlo....hlavně Šimon se mně líbil jak ve filmu, tak ve filmu o filmu, protože se na tuto roli perfektně hodil...a představivost, dokreslování a vlci už jsou jenom zpříjemněním filmu. Ne každého zaujme, mě ano. ()
Na moje veľké prekvapenie to bolo vynikajúce. Škoda toho happyendu na záver, inak by som dal asi maximum. Ale to asi k rozprávkam patrí. ()
Jeden z těch lepších současných českých filmů, ale přesto mi to přišlo o ničem, přišlo mi to jakobych sledoval jeden ze současných primáckých resp. nováckých seriálů, jenom to bylo trochu lépe natočené 46% ()
výborný český film po dluhé době se u nás něco takového objevilo, film o děvčátku , která vyřeší všechny starosti svých rodičů, když oni sami to nedokáží, skvělý výkon dorotky dědkové ()
Dojemný film s výjimečně přesnou evokací světa dítěte a toho, jak zásadním způsobem citový život rodičů dramaticky ovlivňuje náš budoucí život. ()
Docela příjemný rodinný film s průměrnými herci. Dětští herci se drželi poměrně obstojně, nicméně jejich dialogy mi přišly šroubované a do dětských úst někdy moc nepasovaly. ()
Neuvěřitelně milé. Tento žánr nepatří mezi mé oblíbené, přesto mě film dostal atosférou, vyprávěcí technikou, vykreslením charakterů a tak. Obdivuju režisérku a těším se na další filmy. Jak už bylo zmíněno, výběr herců mě děsil, ale hráli tak přirozeně, že jsem žasla. Jen poznámka, já být manželem, tak ji vykopu. ()
Velmi příjemné překvapení. ()
Není úplně snadné hodnotit film, který místy působí jako současné české "nekonečné" seriály, ale který celkově přináší až překvapivě vyzrálý náhled na rodinné problémy a jejich dopady na dítě, to vše navíc s lehkým nadhledem a pár úsměvnými momenty. Film oproti podobným případům ve skutečnosti končí šťastně a příjemně optimisticky a já jsem po jeho shlédnutí naladěn stejně a proto hodnotím za (slabé) **** a navíc ještě vyslovuji přání, abychom se brzy dočkali dalšího filmu režírovaného Marií Procházkovou (která se snad bude nadále zlepšovat) a na plátně opět viděli i Dorotku Dědkovou, která se ve své velké roli nijak neztratila. ()
Pro mě velké a milé překvapení, tomu filmu nemám co vytknout. A Pavel Řezníček mě jen utvrdil v tom, že je jedním z nejlepších českých herců svojí generace. ()
Zklamání. Jak již zde bylo řečeno, tento film, zřejmě s uměleckými ambicemi, více připomíná Ordinaci v růžové zahradě a ostatní nové české telenovely. Kamera poloamatérská, herci hrají jak ochotníci, dialogy hodně tahají za uši. Ne, nevěřím na tyhle "typické české rodiny s obyčejnými problémy", je to všechno jen řada schémat a klišé. Dětské imaginace tam mohlo být rozhodně víc. Vypnula jsem to ve schvíli, kdy škvrňata z mateřské školy (které chodí samy už i do kina) vedou řeči o mimozemšťanech... ()