Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rodinný film, dětský horor, dospělá romance a pohádka o Červené Karkulce. I když žánry na první pohled velmi odlišné, přesto se výborně doplňují ve vizuálně originálním filmu Marii Procházkové Kdopak by se vlka bál. Režisérka Žraloka v hlavě se v něm vrátila k poetice úspěšného absolventského filmu Příušnice. Hlavní hrdinka příběhu se jmenuje Terezka. Zbožňuje pohádku O Červené Karkulce, má starostlivé rodiče, ve školce nejlepšího kamaráda Šimona a takhle by mohla žít šťastně až do smrti, kdybychom se nepohybovali v realitě. Najednou Terezka začíná ztrácet půdu pod nohama, maminka a postupně všichni dospělí v jejím okolí se začínají chovat divně a jediný, kdo jí dokáže poradit, je kamarád Šimon. Ten má ve věci jasno. Maminku Terezce vyměnili mimozemšťané. Stačí jedno píchnutí vidličkou, rána, která se okamžitě zacelí, a důkaz bude na světě. Terezku tak čeká veliké dobrodružství. Ve snaze zachránit pravou maminku bude čelit mnohým nebezpečím a možná i hladovému vlkovi.

Odrostlejší diváci budou asi příběh interpretovat jinak. Těm se odhalí klasický milostný trojúhelník ženy mezi dvěma muži, z nichž jeden představuje jistotu a bezpečí domova a ten druhý kouzlo dálek a nenaplněné ambice. Uprostřed toho trojúhelníku pak stojí zmatené malé dítě, které má spoustu otázek, na něž ale nedostává žádné odpovědi. „Příběh pětileté Terezky je úzce provázán s její oblíbenou pohádkou O Červené Karkulce, což je vlastně horor. Zajímavá je právě dětská fascinace strachem, opětovné vyžadování a opakování strašidelné pohádky, přestože se holčičce promítá do snů. Každý večer si Terezka přeje pohádku na dobrou noc, pokaždé tu samou. Pohádka by měla být „červenou“ nitkou proplétající se celým příběhem a tvořit k němu jistou paralelu, protože stejně jako on začíná romanticky, pokračuje dramaticky a přes horor vede až k happy endu,“ říká režisérka Maria Procházková. Ta ve vizuálním zpracováním filmu nezapřela svůj „výtvarný původ“, když do hraného snímku zapracovala kresby a animace, které už tak zajímavému příběhu dodávají i atraktivní tvář.

A pro koho je film určen? „Je to film pro dospělé, který mohou vidět s dětmi. Ve filmu se řeší závažnější rodinná témata, je ale vyprávěn pohledem šestileté holčičky. Díky tomu je srozumitelný a zábavný pro všechny. Není to film směřovaný jen k dětskému divákovi, ideální je společná návštěva kina rodičů s dětmi,“ vysvětluje producent Vratislav Šlajer. [44. MFFKV 2009] (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (269)

Aktuálně.cz (Irena Hejdová)

"Procházková i tentokrát využívá animované prvky, když nechává do hraného děje vstupovat neobratné dětské malůvky a Terezčina náklonnost k Červené Karkulce velí i její příběh komentovat skrze známou pohádku. Ve které se stejně sváří naivita mládí s nebezpečími dospělosti." viac

FanMovie.cz (Táňa Zabloudilová)

"Dobře informovaný divák však musí mít na paměti, že Kdopak by se vlka bál je žánrově specifické a ačkoliv produkce tvrdí, že je pro děti i pro dospělé, pravda je, že je spíš pro děti a dospělé, kteří mají malé děti." viac

Filmo.cz (Lucie Johanovská)

"Kdopak by se vlka bál je skvělým pohádkovým dramatem, u kterého mám konečně pocit, že peníze ze Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie neprotekly do kanálu a ze kterého čiší radost a láska k řemeslu." viac

Filmoláda.cz (Jiřina Janošťáková)

"Ač je ústřední dějovou linií manželský trojúhelník, klidně na Vlka můžete vzít své ratolesti. Ba dokonce byste měli, protože právě jim mladá režisérka Maria Procházková svůj film původně určila. V našich kinech již nějakou dobu běží, ale zatím se moc velké přízni publika netěší, což je určitě škoda." viac

Filmweb.cz (Stanislav Šulc)

"Co možná zní v psaném textu jako blábol, v žádném případě tak nevyznívá v imaginativním podání Marii Procházkové. Navíc vše, co by mohlo vypadat naivně či hloupě, je opodstatněno tím, že se ocitáme uvnitř světa předškolačky. Procházková vskutku důsledně diváka uzavírá v tomto světě a divák se…" viac

Lidovky.cz (Vojtěch Rynda)

"Zatímco americké rodinné filmy většinou jedou po dvou kolejích zároveň a obsahují vtipy zvlášť pro děti a pro dospělé, Kdopak by se vlka bál je z jednoho kusu. Lepší dárek pod stromeček si české rodiny s dětmi nemohly přát." viac

MovieScreen.cz (Táňa Zabloudilová)

"Ačkoliv produkce tvrdí, že je pro děti i pro dospělé, pravda je, že je spíš pro děti a dospělé, kteří mají malé děti. Stejně ale platí, že je tenhle snímek mimořádně povedený a Maria Procházková může podobně jako Terezka po probuzení zavolat: Tentokrát to dopadlo dobře!" viac

MovieZone.cz (Matěj Svoboda)

"Celkově je Kdopak by se vlka bál? obrovské překvapení a sám za sebe musím říct, že jsem si už hodně dlouho žádný český film takhle neužil. Nemám teď na mysli kvalitní scénář, dobré herce a výborné technické kvality. Spíš jde o to, že při odchodu z kina jsem měl velkou radost z toho, že se u nás…" viac

Premiere.cz (Ilona Francková)

"Kdopak by se vlka bál je opravdu nevšední film. I když není nijak výpravný a i výtvarnem režisérka spíš šetřila, naprosto si zaslouží přívlastek fantastický. Menší diváci se asi budou trochu bát, ty velké pak budou osudy postav opravdu zajímat." viac

Tiscali.cz (Jan Jaroš)

"Snímek Kdopak by se vlka bál (což by paradoxně mohlo také odkazovat k pohádce o třech prasátkách, rovněž ohrožených zlým vlkem) platně rozvíjí tradici domácí tvorby pro děti (a o dětech). Snaží se nahlédnout do nitra svých postaviček jakoby zevnitř a činí tak s mimořádnou pokorou i výrazovou…"

Reklama

Reklama