Perníkový tatko

Natočeno bylo spoustu skvělých seriálů. Pokud bych si ale měl vybrat pouze jeden, bez jakéhokoliv váhání sáhnu po BrBa. Opravdu bezchybně napsané drama, kde se buduje psychologický základ, každá postava má svou motivaci a vyvíjí se v čase, takže vskutnu nic nepůsobí nepřesvědčivě. Některé postavy si člověk oblíbí, některé bude nenávidět (duo píč), u některých svůj názor v průběhu otočí. Ale vše tak, jak tvůrci zamýšleli. Seriál graduje s každou sérií a druhá půlka poslední série je taková smršť dokonalosti, až mě z toho mrazí i při psaní těhle blitek. Musím uznat, že poslední sérii jsem vždy hltal po několika dílech za sebou, ale po Ozym jsem dostal takovej válec, že jsem si musel odpočinout. Předposlední díl svým cliffem opět naladil, poslední díl mě nechal sedět s otevřenou pusou a v duchu jsem dával Gilliganovi standing ovation. Jsem si jistý, že tenhle seriál z mé filmotéky nikdy nezmizí a budu se k němu neustále vracet. (25.11.2022)

I po letech zůstává tenhle díl tím absolutním vrcholem seriálové tvorby. Ano, konkurence je hodně, a to nejen v rámci BrBa, ale i BCS. Nicméně Ozy je ultimátní emocionální bomba, řítící se na plný otáčky od první do poslední vteřiny. Teď mám doma taky malou princeznu a ten konec mě rozžvejkal jako nikdy nic předtím. Jak se po cliffhangerech předchozích dílů každý chce natěšeně pustit do dílu dalšího, po tomhle válci si každý rád dá pauzu. Hail to the king! (21.11.2022)