Zajícův rok

Vydať sa za spomienkami detstva v objatí šumiacej riečky, vydať sa za potechou srdca v podobe šumenia stromov a spevu vtákov. Tak sa rozhodne pracovník reklamnej agentúry. Nezmyselnú prácu, spočívajúcu v propagácii produktu, aby sa lepšie a viac predával (čo je inak náplň väčšiny výkonných i riadiacich zamestnancov) hodí za hlavu. Rovnako aj vzťah k žene, rokmi sa podobajúcemu skôr nudnej divadelnej hre ako aj poznámky kolegov a flirtovacie úsmevy žien, za ktorými je len snaha naplniť akési ambície. Nejde o premyslený plán, skôr o náhle vnuknutie, podporené jeho únikovými predstavami počas práce. Odíde do lesa, kde sa stará sa o zrazeného zajačika a žije v objatí jazier. Prostredníctvom viac - či menej vtipných príhod stretáva ľudí, zažíva situácie. Spoznáva tak charakter krajiny. Zisťuje, že realita vysnívanej idylky je iná. Prienik človeka do prírody a zviazanie jedinca sieťou noriem, povinností a pravidiel sú príliš hlboké na to, aby sa dalo dýchať slobodne. Návrat do mesta hrozí opakovaním stereotypu, pred ktorým unikol. Film prenikavo upozornil už v polovici 70. rokov, že vymedzenie sa voči spoločnosti je oslobodzujúce aj krásne, ale vždy iba dočasné. Zároveň upozornil na postih každého takéhoto rebela prepracovaným sankčným mechanizmom. Osobným i spoločenským. Pozitívny odkaz filmu i jeho environmentálne posolstvo však ponúkajú každému aspoň čiastočnú možnosť úniku zo zdanlivo racionálneho a zdanlivo informačne prepracovaného sveta. Zaujímavé kometáre: Brasi, JANARYBA, Orvokki, mohamedsfinger, Micione. Čiže všetci tu prítomní a myslím, že v tom má nejako prsty ten zajac, ten film, tá príroda, ten pocit. (11.03.2014)

„Mezi námi, ta moje žena je děsná ježibaba. Je to jak s příliš dobrým autem. Nejdřív ho musíš mít, ale potom, když ho máš, je to už jen samý problém.“ Jen počkej, zajíci! Aneb my muži jsme všichni takoví zajíci, jen si to umět přiznat a ustát ten fakt, že do jednoho skončíme v klecích, ať už těch železných či uměle společensky vytvořených…Zajícův rok je velmi svérázný film. Je neúměrně dlouhý, příliš se toho v něm neděje, některé scény jsou naivní (opravdu romantická představa o vymazání se z počítačů) a nechtěně úsměvné. Přesto jeho atmosféra vás na ty 2 hodiny pohltí, necháte-li ji. A já osobně si tohle pohodové, příjemné a touhou po svobodě nasáklé putování muže a jeho zaječího kamaráda krásnou finskou krajinou dokázal vychutnat. Stejně jako občasný (záměrný) humor a groteskní, bizarní scény (zoufalí policejní příslušníci, bagrista, opilí lovci, turisté atd.). Ale už méně určité finské reálie (konspirační teorii ohledně prezidenta Kekkonena docení asi jen Finové). Symbolický konec sem seděl. Dám slušné 4*. (16.08.2020)

Reklamní agent Vatanen je otrávený prací, manželkou, spolupracovníky i obecně životem. Na služební cestě s kolegou autem zraní malého zajíčka. Vatanen se za ním vydá do lesa a kolega mu zatím ujede. Zajíček nedostane jméno, protože je stále zajícem divokým a patří přírodě. Pomocí veterináře mu Vatanen vyléčí zlámanou nohu a naučí se ho krmit. Tráví spolu dny i týdny v lesích, v osamělých chatkách a nic jim nechybí. Do doby, kdy ho začne sama společnost vyhledávat a obtěžovat. Film je i o tom, jak těžké je vymanit a osvobodit se od úřadů a systému všeobecně. Je to takřka nemožné. (20.03.2020)

"Obviňujete ma z toho, že s vami nechcem žiť?..." V prvom rade ďakujem užívateľovi Venkovanovi za tip. Fínsky tvorcovia prišli s niečím podobným ako Sean Penn so svojím filmom Útek do divočiny, ibaže oni to urobili o dobrých 30 rokov skôr. Hlavný hrdina, ktorý sa v zlomku sekundy rozhodne zo všetkým jebnúť a bezstarostne si žiť bez šekov, úradov, susedov spoločnosti, proste kohokoľvek, si určite získa minimálne rešpekt a dúfam, že i pozornosť. Spoločnosť mu robí iba zajac, ktorému nechtiac poranili nohu autom. Väčšinu času strávime naozaj iba s hlavným hrdinom a zajacom, no neskôr mu začne moderná spoločnosť dýchať na krk. Asi najviac ma zaujala jeho obhajovacia reč na súde a pobavila scéna, kde stlačením jedného tlačidlo vymaže všetky osobné údaje z dosahu úradov. Veľmi často sa mi stáva , že sa zamyslím presne ako hlavný hrdina Vatanen , ale na tak zásadný krok nemám odvahu, resp. ako rodič mám zodpovednosť minimálne za deti. Vatanen ich nemal, aspoň ich nevidíme, alebo sú samostatné a navyše jeho manželka je kus bosorky. V tomto to mal Vatanen jednoduché. Zajac alebo bosorka? Bosorka alebo zajac? Ja beriem zajaca. 80%. (26.10.2014)

3* Po jedenácti letech jsem si zopakoval tuto původně pětihvězdičkovou vykopávku a tato repríza jí stáhla dvě hvězdičky. Knihy Arto Paasilinny mám moc rád pro jejich absurdní humor a tak jsem doufal, že mi je tento film osvěží. Bohužel se tak nestalo a koukal jsem přes dvě hodiny na pomalu plynoucí příběh o reklamních návrhářovi, ze kterého se jakoby mávnutím kouzelného proutku stane přírodní muž a začne utíkat před civilizací. Přesně si tu knížku nepamatuji, ale určitě jsem se u ní bavil mnohem víc než teď. Možná když jsem to tehdy zhlédl krátce po knížce, tak mě to sedlo víc, tentokrát bohužel ne. Proto dávám tomuto finskému enviromentálnímu dílku, které bylo určitě ve své době pokrokové, jen 3 hvězdy a raději doporučuji jeho knížky, které opravdu stojí za to a dají se sehnat i jako audioknihy.  [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (06.09.2022)