Sirota

V rovine schémy a príbehu nie veľmi originálne, réžijne však takmer bezchybné, čo od Jaumeho Colleta - Serru čakal zrejme málokto a herecky o nič horšie. Hlavne vďaka mladučkej Isabelle Fuhrman a jej dokonalému vteleniu sa do pomerne náročnej role. Pointa naviac dokáže sympaticky prekvapiť a pritom vyvolať mierne mrazenie. Jedno z prekvapení roka. (09.10.2009)

Tak dobrý nápad na pointu by rozhodně zasluhoval lepší provedení než zdejší rodinnou (ne)idylku s tupě se chovajícím stádem dospěláků a nulovou atmosférou. A když už ne lepší, tak každopádně aspoň kratší. Zatímco první hodinu to ještě funguje výtečně, tak v závěrečné půlhodině se to postupně potácí od jednoho směšného klišé ke druhému, aby se to v posledních deseti minutách stalo regulérní parodií všech špatných žánrových klišé. Nechtěnou parodií nutno podotknout. PS: Český remake se přímo nabízí, i hlavní představitelku bychom již (!SPOILER!) měli. (11.10.2009)

Chcete si adoptovat dítě? Tak nejdřív mrkněte na znepokojivý thriller Orphan, ve kterém si sympatičtí rodiče podobně osvojí malou holčičku. Z roztomilého děvčátka se však pomaloučku stává vypočítavá mrcha, bestie, co nechodí daleko ani pro vraždu svých nejbližších. Skvěle rozehraná psychologická partie, kde jsou herecké výkony dospělých stejně důležité, jako ty dětské. Uvěřitelné charaktery všech zúčastněných (i ten Roden se v krátkých 2 minutách blýskne) umocňují intenzivní zážitek, který houstne a bobtná především v poslední půlhodině. Závěr mě rozštípal ma malé kousíčky, fakticky síla! Dětští zabijáci poslední dobou vážně jedou! Se Sirotkem jsem tudíž nadmíru spokojený, Serra překvapil. (14.06.2010)

Bezesporu vlajková loď hororových thrillerů pro rok 2009. Hutnou atmosférou ne nepodobné britským Dětem, napínavé po celou stopáž, skvěle zahrané (Vera Farmiga, Isabelle Fuhrman) a vypointované skutečně úderně a působivě. Navíc řemeslně precizní, s několika svěžími nápady, což je (vzhledem k předchozím snímkům režiséra) hodně překvapující. Jen tak dál! 85% (17.10.2009)

SPOILERY! „Hovorili ste, že s ňou nie sú problémy.“ – „Nie sú. Problémy majú ľudia okolo nej.“ Zo začiatku som sa nechal s chuťou unášať príjemne pomalým tempom, atmosférou rozčľapkanej zimy, sústredenými hereckými výkonmi (Peter Sarsgaard), klavírom a psychologickým príbehom o poničených rodičoch a ich adoptovaných deťoch. Bohužiaľ, scenár sa čoskoro nečakane zvrtol (v Columbovi sme tiež poznali identitu vraha od začiatku, ale tam to fungovalo) a postavy začali jednať ako stovky iných postáv v stovkách iných psycho-hororoch. Tvorcovia ma chytili až ku koncu, keď Karel Roden povedal do telefónu vec, ktorá na mňa mrazivo zapôsobila a povedal som si „fuj, teraz by som určite nechcel byť v koži hrdinov“ (tento zvrat mi pripomenul pamätnú vetu Dr. Housea „Milí rodičia, vaša dcéra má gule.“). Ale to už bolo neskoro. Na to, že produkovali Susan Downeyová, Joel Silver, Robert Zemeckis a Leonardo DiCaprio, slabé. Diváci ale boli spokojní a komorný film za 20 miliónov odmenili celosvetovou tržbou 78. (31.12.2010)