Stiahni ma do pekla

Blonďatá bankéřka na svoje bedra bere úděl celé krizí zmítané západní civilizace a zoufale se ji/sebe snaží ze zadlužení vykoupit. Jenže jak se brzy ukazuje, prokletí je spíše morálního/duchovního charakteru, tedy takové, které zřejmě žádné peníze na světě nezastaví. Je třeba si všimnout, že hrdinka ve snaze bojovat má přesto stále pocit, že další finance situaci vyřeší - nejprve platí drobnými za věštbu, posléze mnohem vyšší sumou za seanci. Respektive, všechno to ve finále sanuje přítel, jakýsi chodící záchranný balíček. Nepomůže ani zbavit se veškerých symbolů konzumu - vytrhnout ze zdi dvdpřehrávač a prodat šperky. A elegantně přehodit průser na jiné? Cha! To by tak hrálo. Knoflík se nás drží pořád. V nespravedlivém gestu odplaty jsou pak zdecimované chudině zacpána ústa niklákem a svědomí tak může klidně spát. Jenže ono nestačí převléct se do nového kabátku (tentokrát bleděmodrého) a tvářit se, že je všechno v pořádku. Trest nemilosrdně dopadne tak jako tak. ____ Jo a jinak je to skvěle natočená, zábavná lekačka. (19.10.2009)

Nejsmutnější na tom je, že nejsilnější pasáže filmu vlastně nemají s hororem nic společného. Kdyby se Raimimu nepodařilo přilákat krásku s hezounem do hlavních rolí, tak by divákům nabízel pouze pár plesnivých ksichtů jedné staré báby. To mu zřejmě došlo a na konci se snažil přitvrdit, tím však rozbil stavební kámen celého filmu a já nakonec musím jít ještě o jednu níž. (12.03.2011)

Na horor příliš málo atmosféry a napětí. Většina "těch momentů" se dá odhadnout a celkově chybí skutečné souznění s hlavní hrdinkou. A to nejen u diváka, ale přijde mi, že např. její přítel mac tam byl jen pro epláky. Samozřejmě že je to celkem solidní, ale nic víc, nic co by mě donutilo film vidět podruhé nebo napsat delší komentář. (18.11.2013)

Po pravdě od doby Kruhu mě žádný horor neudělal takovou radost, jako právě nejnovější kousek Sama Raimiho. Narozdíl od Kruhu sice není inovativní, jde ale o poctu svému žánru, poctivě udělaný film, kde se objevují všechny základní žánrové motivy a atributy. Máme tu agresivní čarodějnici, exorcismus, démona, mystiku, okultismus, znesvěcení hrobu, nejrůznější fóbie, lekačky i pečlivě budovanou atmosféru. Už úvodní titulky obratně využívají výtvarné motivy ze středověkých knih o satanismu a čarodějnictví. To nejdůležitější je ale schopnost Raimiho obratně balancovat na hraně žánru a neustále ho shazovat komediálními a sebeironickými prvky. Nejde v pravém smyslu slova o komedii, protože hororová složka převládá, ale Raimi na svého diváka pomrkává a dává mu najevo, že ví, že jeho fanoušek nestojí o oskarovou podívanou, ale o pořádnou porci zábavy. Už dlouho se mi nestalo, aby si se mnou režisér tak hrál, jeho nápadité využití některých klasických hororových rekvizit, je přímo rozkošné, např. kříž využívaný v nesčetných hororových filmech a převzatý z gotického románu se např. objeví jen na cirka 20 sekund, ale hrdinka jeho přítomnost pocítí nadmíru fyzicky. Pointu jsem sice pochopil jako zkušený filmový fanda už v momentě, kdy rty olízly dopisní obálku, přesto způsob, jakým Raimi dovedl svůj film do finále, je překvapivý. Suma sumárum, jde podle mě o nejlepší snímek ve svém žánru za cirka poslední 3 roky. Celkový dojem: 90 %. Kdyby si Raimi odpustil některé prvky z oblasti splatterpunku, byla by má spokojenost ještě větší. Je to nicméně jeho sympatický návrat ke svým režijním kořenům. Abych si potvrdil kvality filmu, stačilo mi sledovat nadšené tváře diváků v kinosále - takové reakce dnes dokáže vyvolat jen zlomek hororových filmů... (25.06.2009)

Znáte ten pocit, když se posadíte na horskou dráhu a po prvním sešupu si uvědomíte, že jste právě udělali obrovskou nevratnou chybu, kterou si v následujících subjektivně nekonečných minutách pěkně vyžerete? Po prvních pár traumatizujících lekačkách jsem se cítil být prokletý a odsouzený k mučení stejně jako hlavní hrdinka, s tím rozdílem, že moje mučení bude trvat jen po délku filmu (snad), nebudu po něm stažen do pekla, ale propuštěn na svobodu a že mým mučitelem nebude Lamia ale Raimia. A za tohle musím Raimimu tu čtvrtou hvězdu přišít, i když jsem si film de facto protrpěl a i když mi lekání neustálým sadistickým otáčením volume doprava přijde primitivní. To není film, ale sonická zbraň. (19.06.2009)

Pokud si myslíte, že nejstrašidelnějším momentem správného hororu by měl být poletující "zlej" kapesník, pak jste objevili svůj film. Zbytek vyplňuje už jen náležitě nechutná stařenka, která po většinu filmu zvrací nebo slintá a to nejlépe do pusy Alison Lohman. Tato babka má také nadlidskou sílu a figuruje ve většině lekaček, které jsou ale založeny na snech a představách, což mně přijde jen uměle vycucaný na efekt. (27.12.2011)

Když přichytíte na nádraží cikánskou stařenu, jak vám vytahuje z kabelky peněženku, tak její navrácení doprovázené slovy "Az ördög szálljon beléd!" neznamená: „Promiňte, nechtěla jsem.“, nýbrž to, že tři dny budete vídat poměrně dotěrného kozla, párkrát na vás přistane zachrchlaný krajkový šnuptychl a potom šupito presto dolů za Harrym Angelem.. Miluji horory, u kterých se bojíte a přitom vám zůstává trvalý úsměv na rtech. Raimi je v tomto přeborník a všechny ty slabé remaky a rychle zapomenuté novinky hravě stáhl pod kolejiště současného hororového filmu. Kromě spousty režijních nápadů stojí za pozornost drobné detaily v podobě významu vzhůru nohama otočené poznávací značky na autě klející báby či ten za stromem schovaný bagr na hřbitově.. Lehce se říká, těžko udělá, ale jestli nechcete, aby se vašimi útrobami producírovala moucha, tak raději tu svou peněženku odevzdejte někomu, koho nemáte v lásce.. (30.09.2009)

Z lekaček na mě zabrala snad jedna, ale atmosféra vydržela hutná od začátku do konce, nechutnosti byly přesně tak nechutné/zábavné, jak jsem čekal a závěr mi doslova sevřel obě půlky. A Alison Lohman je kočka. (19.06.2009)

Raimi is back! Nikoliv v čisté žánrové formě, ale v plné síle a s tím nejlepším možným materiálem rozhodně. Audiovizuální hororová lahůdka Stáhni mě do pekla pracuje jako dobře promazaný strojek, Raimi nedává divákovi šanci vydechnout (a když ano, sledujeme nenápadné a v rámci žánru tak bolestně málo vídané rozpracování postav, jež nespadají do typických škatulek a jsou podepřeny adekvátními výkony v čele s roztomile vyděšenou Alison Lohman) a přitom nestačí zabřednout do stereotypu. Komické vsuvky jsou fajn, přesto by neškodilo se zaměřovat i na jiné části lidského těla ("nepříjemná pachuť či pochutina" v ústech není nevyčerpatelná), ten opravdový pocit zaručeného comebacku přichází až cca v polovině snímku a vlastně celé je to spíše jen vkusnou připomínkou klasických splatter hororů než jejich důstojným pokračováním. Což však Raimimu bohatě stačí na to, aby jej společně s do bahna zapadajícím žánrem duchařiny nakrátko oživil a připomněl tak, že je stále možné pojímat nesčetněkrát servírované "učebnicové" téma trochu odlišným způsobem a horor říznutý humornými prvky zvládne i po takřka 30 letech stále se stejně mladickým nadšením a vervou. (20.06.2009)

Mrštný Spider-Man je pryč a Raimi spředl novou síť, kterou si mě zcela omotal. Hororům obecně neholduju, nikdy jsem v kině na žádném nebyla, nikdy jsem žádné nevyhledávala, viděla jsem jich v řádku jednotek. Nemám ráda nechutné věci, zbytečné násilí a děs. Řekla jsem si, že tak výborné ohlasy nebudou jen tak, a přizvala tedy do kina kamarádku. Ta se mě většinu filmu chytala, vykřikovala, zakrývala si oči, a tudíž jako morální podpora zcela selhala. I já jsem byla ale párkrát znechucená a ulevovala si citoslovci typu: „Fujtajksl, bléééé, fůůůůj“ atd. Avizovaná humorná složka filmu nebyla rozhodně žádná nevinná ´prdel´. Začne to vyjmutím zubní protézy v bance a vykašláním hlenů, za které by se nemusel stydět ani Hulk se Shrekem dohromady. Když v autě Christine prošije babku sešívačkou, ta ji potom oslintá bezzubou čelistí obličej, smějete se, ale zároveň je to nechutné. Při vymýtání lamii už ale úsměv zmizí, kozel je totální nářez a česká věta „Přišel tvůj čas“ se do vás zařízne. Pak už si jen oddychnete, když se bloncka knoflíku na hřbitově zbaví a váš tep se začíná vracet do normálu, ale jenom proto, aby se o vás potom pokoušel infarkt myokardu, protože pro mě osobně byl konec nečekaný. Zvukové efekty a soundtrack skvělý, žádné nudné scény a Lorna Raver jako cikánská babka s tendencemi k postmortálnímu vykašlávání mukusu je na Oscara. 95 %. P.S. Ale umím si představit, že stejně jako půlka diváků odchází ze sálu nadšená, tak druhá jen kroutí hlavou a nemůže se smířit s rozháraností filmu, který celou stopáž balancuje na hranici třeskuté komedie a děsivého hororu. (21.06.2009)

Ťažko nájsť slová na správne charakaterizovanie... Ja k tomu môžem dodať len toľko: bacha na cigánov a ich kliatby, pretože kozla nie je ľahké zabiť... plus dobrá rada: Pri Raimiových hororoch neobedujte. Môže sa vám vrátiť ako gombík z kabátu... (15.11.2009)

Raimimu bude asi chvíľku trvať, kým sa otrasie z celej pavúčej série a znova sa dostane do koľají poriadnych thrillerových filmov, ale na začiatok tejto reinkarnácie to vôbec nebolo zlé. Filmu dominuje hudobná zložka, ktorá by aj bez obrazu dokázala nahnať divákovi viac strachu, než všetky ľakacie scény v dnešných treťotriednych horroroch, ktoré robia zbytočný prievan v našich kinách. Príbeh je pomerne stávka na istotu a tak už potom nezostáva spoliehať sa na nič iné, než na herecké výkony, ktoré boli veľmi dobré, a na Raimiho čuch správne načasovaných zimomriavkových okamihov, ktorý vďaka-bohu nestratil, a ktorých bolo viac, než požehnane. 80%. (21.01.2010)

Škoda těch extrémně laciných lekaček, slabé atmosféry a vnucovaného humoru. Stáhni mě do pekla měl rozhodně větší potenciál, který však jen probleskuje a nezachrání film od průměru. (16.06.2009)

Tak tomuto říkám pořádný horor. Parádní souboje, mnoho mrazivých a lekacích scén, které jsem těžko rozdýchával, ale naštěstí je zde několik odlehčujících vtipných okamžiků. Příběhově atraktivní, Alison Lohman mocinky atraktivní, a jedinou černou a výraznou kaňku vidím digitální efekty, které až moc bijí do očí. Tak jen 4* hodnocení. V kině mě velice pobavila reakce jednoho pána, jež u napínavé sekvence, kde se lekačka přímo nabízela zvolal "už néé"... (19.06.2009)

Na ten film som sa dosť tešil, no keď som to videl, bol som riadne sklamaný. Príbeh bol vymyslený celkom dobre, no to spracovanie bolo dosť slabé. (28.01.2010)

Nemusíš věřit v peklo, stačí, když peklo věří v tebe (!!!) aneb urbanizovaný ethno new age The Evil Dead pro 21té století... Inu takhle, děsit za černočerné noci, to je v jistém smyslu dar, kterému stačí jít naproti, ale děsit i ve dne, to už je svým způsobem obskurní umění a v tom hraje Sam Raimi prim. Po dlouhých letech zrušil "pakt o neútočení" se všemy démony a v Drag Me to Hell poskládal prakticky dokonale funkční horor, který se ale vůbec nebere dokonale vážně. Hlavně díky hodně nadneseným efektů, ne nepodobným digital gore v The Midnight Meat Train - zkrátka taková správně nadefektovaná efektivita přesně v Raimiho stylu. Příběh má spád, byť je v mnoha ohledech průhledný a dopředu čitelný, atmosféra se mu drží u zadku jak hladový pes a vizáž neuvěřitelné Lorny Raver aspiruje na legendární hororový "facelift ksicht" á la Regan Macneill (a to včetně posterů, které jsou taky docela "cool"). Rozhodně jsem nečekal a ani nemohl čekat nějaký návrat do "analogových" osmedesátek, přesto mě však nezaměnitelná hororová ironie ruku v ruce s nespochybnitelným napětím téměř absolutně pohltila. Sam tu možná vyvolal staré démony, dost možná taky porazil některé vlastní a já.........tleskám. [final rate: 80%] (08.03.2011)

Hm, s timhle filmem je to těžký, protože prostě nejsem a nikdy nebudu příznivcem hororů. V poslední době jsem viděl spíše náhodou (ani jednou jsem neplatil) ještě dva další horory, Zrcadla a Sirotčinec. Zatímco Zrcadla stavěly pouze na lekačkách, tak Sirotčinec obsahoval výbornej závěrečnej zvrat, který mě ohromil. No a Stáhni mě do pekla spadá někam mezi. Na jednu stranu je tu dost lekaček, ale zase je to vyváženo velkou dávkou humoru a přiznám se, že jsem se smál a dost:) Občas si to Raimi vymyslel dokonale. Ale nejsem fanoušek hororů a ani na tenhle film už se asi nikdy podívat nehodlám...tak dám alibisticky tři*. (16.06.2009)

Sam Raimi se pokouší stáhnout hlavní hrdinku do pekla ale zároveň vystřeluje filmového fanouška do nebe. 9/10 PS: kdyby ta koza do níž se převtělí lamia řekla: Give me some sugar baby, tak by to byla tutová desítka… (18.06.2009)

Horror, kvůli němuž jsem si v kině nedával ruku před oči. (20.06.2009)

Smrtící zlo v podobě ďábelského kozla udeřilo na dívku, která staré babičce neprodloužila hypotéku. A zásluhou bratří Raimiů udeřilo inovativně, nechutně a pekelně děsivě. (28.09.2009)