Veřejní nepřátelé
Public Enemies
Réžia:
Michael MannKamera:
Dante SpinottiHudba:
Elliot GoldenthalHrajú:
Johnny Depp, Christian Bale, Marion Cotillard, Billy Crudup, Jason Clarke, Rory Cochrane, David Wenham, Giovanni Ribisi, Stephen Lang, Leelee Sobieski (viac)VOD (4)
Obsahy(2)
Píše sa rok 1933 a hospodárska kríza v Spojených štátoch trvá už štvrtý rok. Z väzenia v Indiane utečie banda bankových lupičov. Na čele s Johnom Dillingerom (Johnny Depp) vyčíňajú v Chicagu. V priebehu niekoľkých minút dokážu kompletne vykradnúť každú banku, pričom polícia je na nich krátka. V tridsiatych rokoch minulého storočia vzniká FBI a mladý riaditeľ J. Edgar Hoover (Billy Crudup) má veľké ambície vytvoriť moderný úrad plný mladých dravých profesionálov. Za šéfa pobočky v Chicagu vymenuje agenta Melvina Purvisa (Christian Bale), ktorého veľkou túžbou je dostať Dillingera aj s jeho kumpánmi. Dillinger si s ním však iba pohráva. Purvis presvedčí Hoovera, aby do jeho tímu povolal aj skúsených starších agentov, inak nemá šancu. John Dillinger sa zamiluje do mladej Billie Frechetteovej (Marion Cotillardová). Keď po zatknutí musí pred súd, najme si toho najlepšieho advokáta, ktorý zariadi, aby ho neodviezli do inej väznice. Dillingerovi sa opäť podarí utiecť a znova vykráda banky. Purvis svoj boj nevzdáva a stále sa ho snaží nájsť. Je mu jasné, že to nebude ľahké. Dillingerovi je v Chicagu už trochu tesno a so svojimi kumpánmi vyčíňa aj v iných mestách. FBI je im však na stope. Keď pri lúpeži postrelia jedného z bandy, Purvis krutým spôsobom získa od umierajúceho informácie, kde sa Dillinger schováva. Pripraví veľkú akciu, aby ho dostal. Dôjde k obrovskej prestrelke a prenasledovaniu v autách, muži umierajú na oboch stranách. John Dillinger je jediný z partie, kto prežije. Purvis je presvedčený, že jedného dňa sa do Chicaga vráti, pretože tam žije dievča, ktoré miluje. Lenže Dillingerovi je jasné, že Purvis ju veľmi dobre stráži... (TV JOJ)
(viac)Videá (6)
Recenzie (1 259)
Od Public Enemies som mala zbytočne veľké očakávania. Čakala som štipľavú gangsterku v Scorseseho duchu a s tarantinovskou brutalitou. Chvíľami je to rozvláčne, neisté a jednoduché a občas tento film priam kričí po decentnom sarkazme a obsahovej dynamike. Už v úvode som si predstavovala súčasné herecké esá Deppa a Balea popri sebe a zároveň som ich prirovnávala k legendárnemu stretu De Nira a Pacina, ktorých inteligentný rozhovor medzi mafiánom a policajtom plný nadnesenej irónie, považujem v rámci žánru za jeden z najlepších a pochádza paradoxne z filmu tohto režiséra. Medzi Deppom a Baleom sa však žiadne iskrenie nekoná a tak sa začína len stokrát obohratá naháňačka na mačku a myš, ktorá volá po švihu a ostrejšom scenári. Vždy sa mi však zdalo, že na rozpletenie hustejšej gangsterky je Michael Mann príliš veľký decenťák :-). Dobové vyobrazenie 20. storočia je úchvatné. 70% ()
Prepalena stopaz, oci trapiaca kamera a toporny herecky vykon Christiana Balea su negativa tohto snimku. Vynikajuci Johnny Depp, skvely pribeh a uzasna hudba su ale daleko vacsie pozitiva, ktore rozhodne vitazia nad horsimi aspektami filmu. Summa summarum, celkom fajn, ale nejak zvlast odvarena z toho nie som a rozhodne som cakala viac. ()
Time is luck. -> Jedna z ustrednych viet, ktora emocne pohanala vo vire vzajomneho vztahu dve postavy z Miami Vice dostava v Public Enemies este vyraznejsie miesto. Temporytmus filmu je takmer vyhradne totiz determinovany skrz subjektivne vnimanie plynuceho toku casu hlavnymi postavami. Vysledkom toho je putavy paradox -> mame tu pribeh, ktory nie je pevne zovrety, ale skor pripomina spoza oparu prchave prebleskovanie sekvencii spomienok viacerych zucastnenych. Zaroven je pribeh az asketicky strohy -> emocii je tu takmer minimum, hlavne postavy sa takmer po cely cas filmu minaju a davkovanie informacii je vzdy zastavene v momente, kedy dalsie povedane by uz bolo prikraslovanim (t.j. esencia nutneho pre identifiakciu v deji je naplnena vzdy, ovsem za tuto hranicu do krajiny cisteho popisu film takmer nezachadza). A hoc film sa svojim umiestnenim v casopristore obtiera aj o Hollywood a jeho fabrikovane sny, svojim stylom (dig. kamera) neponuka divakovi ziadne vizualne trademarky toho obdobia (ci uz napodobnenim stylu nakrucania danej doby, alebo naopak priblizovanim sa k vizualnemu stylu gangsteriek odohravajucich sa v danej dobe). Nonsalantna atmosfera mimoakcnych sekvencii je vylucne sprostredkovana vybornou hudbou. ()
Hodně slabá kriminálka, která mě iritovala od začátku tím, jak Dillingera zobrazuje. Přestože to byl jen obyčejný vrah a násilník bez skrupulí (stejně jako většina zde zobrazených legendárních gangsterů), dělá z něj scénárista jakéhosi kladného hrdinu, inteligentního chlapíka s gangsterskou rytířskostí a ctí, se kterým je vlastně ve skutečnosti sranda a který je ke svému řemeslu přinucen okolnostmi krize, spíše je to jen tragický hrdina... Přesto, že je v hledáčku kamery prakticky neustále, není dostatečně životný a reálný. Není tu nic o jeho původu (kromě pár zmínek o násilnickém otci, který ho ve skutečnosti podporoval a pomáhal mu prakticky do poslední přestřelky), nic o jeho názorech, nic o skutečné zvířeckosti a zběsilosti jeho jednání (i dalších gangsterů). Reálná fakta jsou upravována a překrucována, servírována divákovi jako historická pravda, přestože se jedná v mnoha věcech o smyšlenku a autorské čtení... Tento film je jako jistá ruská encyklopedie z cca roku 1950, kde všechny významné vynálezy vymysleli smyšlení ruští vědci (od žárovky po telefon). Většina diváků o Dillingerovi ví jen to, že byl gangster ve třicátých letech a jmenoval se John. A proto je úprava, překroucení nebo částečné zamlčení faktů v tomto filmu neomluvitelným propagandistickým tahem. Abych uvedl několik příkladů, Hezoun Floyd byl zabit až po Dillingerovi. Purvis dodnes drží prvenství FBI v množství dopadeních zločinců označených ve své době jako veřejný nepřítel. Z FBI odešel údajně kvůli Hooverově žárlivosti na Purvisovu tímto získanou slávu. Zemřel o 25 let později jako úspěšný majitel jihokarolínské rozhlasové stanice při náhodném výstřelu ze své zbraně (pravděpodobně při čištění). Billie Frechette nebyla tak osudovou Dillingerovou láskou, jako tento film udává. Po smrti u něj byly nalezeny prsten "Z lásky od Polly" a její fotkou v peněžence (Polly s ním šla osudného dne do kina). Rozloučení, které měl zašeptat při smrti, pokud vůbec šeptal, tak nikdy nikdo neslyšel co. Billie se při výslechu na policejní stanici nikdo nedotkl (nebo to nebylo dokázáno a neexistují o tom žádné důkazy, přestože uvedenou věc následně probíral její právník i u soudu). Pouze ji beze spánku vyslýchali dva dny. Po odpykání dvouletého trestu se vdala, měla děti a dožila v jakési indiánské rezervaci. Přestože Dillinger je v tomto filmu zobrazen jako hlavní mozek a šéf bandy, realita byla jiná. Byl spíš nejznámější člen, hlavním organizátorem byl Pierpont a po rozprášení první bandy Babyface Nelson. Celkově děj filmu v mnoha detailech neodpovídá tomu, co se stalo. Situace jsou přeházené a upravené, mnoho je domyšleno. Pokud se chcete dozvědět něco reálnějšího o Dillingerově životě a smrti, je nejlepším vodítkem archiv FBI. Osobně musím říct, že i přes všechno, co si řežisér a scénárista upravili, nepovedlo se jim vložit do postav život, ta snaha o to, aby byli všichni gangsteři (snad kromě Nelsona, který opravdu byl psychopat) zobrazení jako novodobí rytíři a většina policie buď zkorumpovaná nebo morálně zkažená je až příliš zjevná a pro mě velmi rušivá a odpuzující. Nemluvě o tom, že kromě Deppa a Balea nedostal nikdo dost prostoru něco pořádnýho ukázat a zahrát a ti dva zmínění neměli zase moc co hrát. Za posledních dvacet let se mi od Manna líbil jen Poslední mohykán. Všechno ostatní, co jsem viděl, považuju za nadhodnocené nudné slátaniny přeceněné publikem ovlivněným reklamní masáží a mainstreamovou ideologií o velkém režisérovi. Bohužel ani Veřejní nepřátelé na tom nic nemění... () (menej) (viac)
Ďalší opus, v ktorom hrá Christian Bale prekvapivo druhé husle. To je zároveň jeden z dôvodov, prečo Michael Mann nedosiahol na dokonalosť jeho klasiky Heat, kde si protagonisti boli rovní. Hviezdou je tu Johnny Depp, respektíve jeho Dillinger - drsný bankový lupič so srdcom na dlani jeho milovanej Marion Cotillard. Neduhy digitálnej kamery (lacný home-made vizuál, šum) taktiež vnímam ako handicap - to, čo účelne fungovalo v Cloverfielde, pretože je to zrkadlom súčasného vývoja techniky a definíciou nového subžánru, nemôže fungovať v gangsterke z 30. rokov dvadsiateho storočia. Pozítiva: Režijne s gráciou servírované, chlapácky drsné retro krimi s geniálnym Deppom, ktorý je jeho alfou a omegou. Šťavnaté prestrelky, kvalitná výprava i kostýmy, skvelé dialógy medzi Deppom a Cotillard. Mann vykresľuje atmosféru doby brilantne, je správne film-noirovsky temný a nezabúda ani vzdať hold zlatému veku Hollywoodu. Public Enemies nie sú tak hlbokí ako Heat, ale ani tak prázdni ako Miami Vice. Držia sa niekde medzi a hoci som čakal o niečo viac, som spokojný. ()
Galéria (40)
Fotka © Bonton
Zaujímavosti (41)
- Při přestřelce v lese drží Purvis (Christian Bale) samopal Thompson jen jednou rukou. Ve skutečnosti jsou potřeba obě ruce, protože tato zbraň má velkou zpětnou razanci. (Mandalorian)
- První vysokorozpočtový film s premiérou v Chicagu. Bylo na ní k vidění mnoho historických vozů. (Maulincio)
- Cigarety s filtrem ještě nebyly v 30. letech k dostání. (Caszidy)
Súvisiace novinky
Bale založí Ferrari
Kyberthriller Hacker neuspěl u kritiků ani u diváků a navíc jde o jeden z největších propadáků letošního roku (rozpočet 70 milionů dolarů, tržby 17). Režisér Michael Mann tak potřebuje malou domů,… (viac)
Branagh jako Wallander ještě jednou a naposled
Wallander je bezesporu jeden z nejlepších detektivních seriálů současnosti. Možná i proto, že se nejedná o tradiční seriál – každá ze tří dosavadních sérií obsahovala tři devadesátiminutové epizody,… (viac)
Mann verbuje Thora do kybernetického thrilleru
Chris Hemsworth si měl zahrát hlavní roli v sci-fi Stevena Spielberga Robocalypse, jejíž natáčení už mělo v těchto dnech probíhat. Kvůli problémům s rozpočtem však bylo odsunuto na konec roku a Chris… (viac)
Leonardo DiCaprio šéfuje FBI
Už se o tom spekulovalo dříve, teď je to oficiální. Leonardo DiCaprio si po Franku Abagnaleovi a Howardu Hughesovi zahraje další slavnou postavu americké historie 20. století. J. Edgar Hoover založil… (viac)
Reklama