Frankenweenie: Domáci maznáčik

Po přeplácaných a přesto bezobsažných Temných stínech mile pokorné dílko, jimž Burton ke své předchozí tvorbě spíše odkazuje, než aby ji vykrádal. Hned úvodní scéna s filmem ve filmu, velmi zhuštěné převyprávění následujících minut, nás připravuje na „přepisovací“ charakter Frankenweenieho, který pouze ve větším měřítku ukazuje, co bylo dříve natočeno v mnohem amatérštějších podmínkách. Snímek zachycuje Burtonův vlastní přerod podivného dítěte v masově adorovaného filmaře. Do stejného experimentu se pouští více dětí, jenom Viktorovy úmysly jsou ale čisté a jenom on nakonec nachází podporu u dospělých. Stejně jako u jiných burtonovských hrdinů není důležité, aby byl se stal součástí kolektivu, ale aby kolektiv akceptoval jeho výstřednost, což se Burtonovi-režisérovi bezezbytku podařilo. Podezřívám jej, že Frankenweenieho natočil hlavně sobě a svým nejvěrnějším fanouškům pro radost. Černobíle, morbidně, anti-disneyovsky (nejroztomilejším zvířátkem je krvelačný kočičko-upír), s úmyslně předvídatelným příběhem. Známý dějový rámec je využíván na způsob atmosférického muzea klasických hororů, v němž jsou kromě slavných monster připomínány také Burtonovy dřívější režisérské počiny. Jestli se nevyžíváte ve vizuálních citacích hororů, Frankenweenie vás bude bavit zejména podle toho, nakolik jste schopni a ochotni ocenit jeho sebe-referenční a auto-biografické kvality, čím se film vymyká lehké zábavě, na niž celá rodina bez předchozí přípravy vyrazí v neděli odpoledne do kina. V rámci současné velko-studiové animované tvorby jde o počin stejně výlučný jako jsou Burtonovi hrdinové, zpravidla zatvrzelí outsideři. Krok komerčně sebevražedný, ale velmi sympatický. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, Radek99, ScarPoul, (mOnkey) (04.01.2013)

Napriek tomu, že vizuál je bravúrny, dýcha to atmosférou hororov z 30-50 rokov a na papieri všetko funguje, ako má, je tu jeden veľký rozdiel. Tim Burton nakrútil (čiastočne s výnimkou Corpse Bride) naposledy pôvodný film v roku 1995 a tento jeho návrat k svojej starej tvorbe presne odzrkadľuje ten posun kedysi geniálneho originálneho režiséra. Réžia je majstrovský remeselne prevedená, no na rozdiel od pôvodného Frankenweenieho to vôbec nemá dušu. Disney zožral Burtona. (31.10.2015)

Oživování mrtvých domácích mazlíčků se vyplácí. Vyplatilo se v roce 1984, vyplatilo se i v roce 2012. Ještěže si Tim vzal poučení z mouder filmového pana učitele Rzykruskiho, který úspěšnost opakovaného vědeckého experimentu spatřuje v dostatečném množství investovaného "srdíčka". Ve Frankenweenie je ho i napodruhé dost na to, aby příběh o klukovi a nemrtvém hafíkovi bavil. Sice jen starou známou nostalgicko-infantilně-tributovou limčou, ale stejně jsem se po hoooooodně dlouhé době přistihl, že mám při všech těch chytráckých citacích starých hororů, sexy chraptění Winony, větrných mlýnech i řečech o vědě a lásce zase starý známý burton-knedlíček v krku. Škoda, že závěr trochu neobratně ulítne do monstr hororu a v celém filmu není snad jediná neočekávatelná věc, ale jinak jsem si to užil víc než cokoli od Karlíka dál. Nicméně nevím, jak se Burton hodlá dál vykrádat. Už totiž moc není kde brát. (04.12.2012)

Mňa tento čiernobiely "experiment" Tima Burtona moc neoslovil. Nemôžem však uprieť dobrú atmosféru, ktorá vydržala celý čas. Ale to je asi tak jediné. Postavičky sa mi zdali zbytočne deformované a neprirodzené, ak mali prispieť k celkovej atmosfére tak to určite nevyšlo. Celkovo sa mi nepáčila animácia, ale to je len môj subjektívny názor, určite niekoho iného osloví. Dej bol miestami nudný a nezáživný, ale našli sa tu aj podarené miesta, ktoré ma nakoniec prinútili dopozerať túto rozprávku až do konca a celkový dojem u mňa vytiahli aspoň na ten priemer. 50/100 (06.01.2014)

ač svým vizuálem nikterak originální klasická burtonovina, příběhově jde o jeden z nejmilejších a nejdojemnějších animáků... k tomu skvělý soundtrack a slzy jako hrachy byly na světě. příjemná kombinace ulítlého hororu a humoru dala vznik překvapivé srdcovce, kterou si jistě dám rád znovu. 90% (18.05.2013)