Frankenweenie: Domáci maznáčik

Jak se ty časy mění .. před třiceti lety připadalo Disneyům, že je hraná půlhodinová verze pro dětského diváka příliš ponurá a tak ji raději neodvysílali, v současné předělávce mrtvoláků přibylo a k tomu ještě víc té temnoty, aby se na to prckové naopak do kina hrnuly a nenudily se tam. Na staré verzi se mi líbila hravost a vynalézavost tématu, rádoby amatérština a vykulená Shelley Duvall, v té nové je to hlavně vyladěnější pocta tomu, co má Burton rád a výborný Elfmanův soundtrack, jinak nebylo nic potřeba měnit. (18.01.2013)

Spolukomentátor POMO to napsal vcelku výstižně a na plné čáře se s ním výjimečně ztotožňuji. Vizuálně naprosto okouzlující jízda s fantasticky temnou atmosférou a hromadou odkazů na nejrůznější filmy, ale tak nějak snímku schází celistvost a duše. Burton nás zkrátka vzal na exkurzi do svého morbidního panoptika. Film na mě působí jako jakýsi slepenec, který vzdává hold kultovním snímkům a přetváří je do animovaného moderního kabátku. Nutno říct, že velmi slušivého, nicméně pod ním je jen pusto a prázdno. Další z těch filmů, kterými autor zaujme především sám sebe. Po vizuální stránce smekám (viděno ve 3D), ale jinak se jedná o čistokrevný průměr. Určeno převážně pro morbidněji založené jedince. (02.12.2019)

Budu se hodně opakovat, ale Frankenweenie je prostě stoprocentně typický Burton. Tento film se mi sice nelíbil tolik jako animačním zpracováním podobná Mrtvá nevěsta, ale rozhodně mě zaujal více než Temné stíny ze stejného roku. Dojemný příběh chlapce a jako psího miláčka, které nemohla ani Zubatá rozdělit, není vůbec nijak komplikovaný, ale potěší právě svou jednoduchostí. Černobílý vizuál perfektně podtrhuje ponuré vyznění filmu, které mám na Burtonových snímcích rád. Film je plný odkazů na Burtonovy i jiné snímky a nebýt toho příliš sentimentálního konce, tak by byl skoro dokonalý. Zkrátka film, který má ono typické burtonovské kouzlo, kterým se nechám rád pohltit. (13.03.2014)

Tim Burton se pouští opět do animovaného děsivého příběhu. Příběh o klukovi, co bohužel nešťastnou náhodou přijde o pejska, je smutný a zároveň jak asi fanoušci Burtona i čekají, tak temný. Výborně naamimované postavičky, které jsou technikou stop-motion animace bravurně zvládnuty. Burton a jeho "děsivá " atmosféra na vás v tomto snímku bude dýchat po celou dobu. Film je v černo-bílém provedení a to se mi taky sakra líbí. Vkusný, příjemný snímek, u kterého mě trošku zarazilo nelogičnost "finále" filmu. Kdy Viktorovi spolužáci začnou ožívat všechny svoje malé potvůrky. Potom zírám na Godzillu a kočko-netopýra a vlastně ani není vysvětleno, proč pes Sparky je stále stejný a naopak jiná zvířátka se mění v monstra. No nebýt tohodle úletu, líbil by se mi Frankenweenie mnohem více. Zkrátka a dobře na Mrtvou nevěstu to nemá. (72 %) (14.01.2013)

Nejvíc se mi líbilo, jak na konci film naznačuje, že by jeho pointa měla být takové to dospělé pixarovské poučení o tom, jak je nutné a důležité umět přijímat ztrátu, aby se to nakonec vysmeklo a vrátilo nás to zpátky do toho svého magického světa, kde se může dít cokoli jakkoli, aby byly ty žádaný obrásky. Paradoxně celý film po celou dobu trvání ale působí zvláštně izolovaně, mrtvě a má šíleně špatně napsané postavy. Poprvé jsem si pojmenoval celkový problém, který mám s Burtonem, totiž, že on nikdy nedokáže jít za první plán. Jsou to fakt jenom povrchy a vizuální citace. Ta hmatatelnost stop motion animace ale potěší dycky a to i přesto, že ústřední čokl má všechny nesnesitelné vlastnosti domestikovaných psů a navíc vypadá jak kříženec pitbulla, prasete a ploštice, který bych přejížděl autem od rána do večera. A to nemám papíry. (29.03.2024)