Wrestler

Requiem bez vizuálních cinkrlátek... aneb indie verze Rockyho... aneb Aronofskyho nejzajímavější film. Nikoliv tím, co sděluje (zase tolik toho není, ostatně příběhy o loserech se nikdy neztratí), ale tím, jak se prezentuje. Jako osobní zpověď vyhasínající hvězdy, která "TO" tam stále má a potřebuje "TO" dostat ven, je velice stimulující, jako nezávislé drama za pět švestek odzbrojující a v konkurenci jiných direct-to-oscar fláků přímo fascinující, jako civilní cvičení filmařského umu pak neuvěřitelně uchvacující. Jako by si Aronofsky řekl, že zřetelných onanií bylo dost, a tak obrátil o 180 stupňů, přičemž je Wrestlerova dokumentární vicizelovanost vlastně úplně stejnou exhibicí jako Fontána. Jen nepůsobí tak namachrovaně a kromě výtečné formy nabízí i velikánské srdce. (26.06.2009)

Přiznám se, že jsem čekal trochu víc. Mickey Rourke hraje výborně ale hlavně díky vynikající Aronofskyho režii nezapadá film do průměru. Na 5 hvězdiček to ale v mých očích není. Wrestler je film na který vás určitě pošlu do kina ale podruhé už na něj koukat nebudu. Pro mě navíc i trochu zklamání jelikož od Darrena jsem vždycky čekal zvláštní film a neuvěřitelně originální, který se vymyká všem standardům. Jako tomu bylo u Fontány či Pí. Wrestler už je ale film pro široké publikum a Aronofsky už pro mě ztrácí na své jedinečnosti. (08.01.2009)

Mickey Rourke - všechna čest, parádně zahrané. Marisa Tomei - všechna čest, parádní tělo. Ten zbytek, kdyby to nebylo zrovna o wrestlingu, tak by byl za 4*, ale wrestling je IMHO tak neskutečně hloupé divadlo (i když nepochybuji, že jeho přímé aktéry ta šaškárna bolí), že prostě musím dát jen za tři. Pokud jsem ranil něčí jemnocit, hluboce se omlouvám a půjdu se za trest pocvakat sešívačkou. (17.02.2015)

V USA maj fakt zajímavej systém prodeje uzenin v supermarketu. Člověk si tam vezme lístek s pořadovym číslem jako v nějaký posraný bance nebo na poště a pak čeká, až žena (nebo v tomto případě muž) za pultem jeho číslo zavolá. Tak z toho by mi asi jeblo. Druhá a zároveň poslední zajímavá věc na filmu je Marisa Tomei. Její role je sice v podstatě zbytečná, ale je neuvěřitelný, jak ženská v takovym věku může vypadat zachovale. Téměř celou dobu se polonahá kroutí někde u tyče a rozhodně teda je, na co se dívat. A ten zbytek? Čuměl jsem na Mikyho Šourka, jak tam řeší nějaký svoje problémy, ať už rodinný, zdravotní nebo pracovní, ale nepřišlo mi to ani zajímavý, ani dramatický, ani vtipný, ani napínavý... Všechno mi to bylo naprosto ukradený. Čekal jsem aspoň třeba nějakej dechberoucí závěr (podobně jako v Requiemu za sen), ale dočkal jsem se jen trapnýho klišé. Nutno dodat, že film mi nějak vyloženě nevadil ani mě nenasral, prostě jenom kolem mě tak nějak proplul a nic ve mně nezanechal. (28.06.2012)

Bože, já už to nemůžu vydržet, prostě Raaandyyyyyyyy THE RAAAAAAAAAM. Skvělý, Aronofsky ví jak udělat perfektní film snad z každýho tématu. Wrestling je hodně specifickej "sport" a možná pro někoho naprostá směšná píčovina a ani já to nějak nesleduju, ale Aronofsky spolu s mega vysvaleným, super jetým a cyber vlasatým Mickey Rourkem, co v ringu vypadá jako nějaký šílený monstrum nebo mutant, z toho udělali perfektní podívanou jak po wrestlerský stránce, tak i po tý dramatický, kdy to působí, hlavně kvůli kameře a celkovýmu snímání, do značný míry jako životopisnej dokument o vyhaslým a ve sračkách se topícím wrestlerovi, co zjišťuje, že mu v životě nezbylo nic jínýho než wrestling, ale přesto to ani trochu neztrácí filmovost a zábavnost, což naprosto vygraduje ke konci, díky kterýmu sem měl chuť jen křičet Raaaandyyyyyy THE RAAAAAAAM. Perfektní. Mimochodem Marisa Tomei dobrá kost, na to, že je jí 44 (05.01.2009)