Wrestler

V USA maj fakt zajímavej systém prodeje uzenin v supermarketu. Člověk si tam vezme lístek s pořadovym číslem jako v nějaký posraný bance nebo na poště a pak čeká, až žena (nebo v tomto případě muž) za pultem jeho číslo zavolá. Tak z toho by mi asi jeblo. Druhá a zároveň poslední zajímavá věc na filmu je Marisa Tomei. Její role je sice v podstatě zbytečná, ale je neuvěřitelný, jak ženská v takovym věku může vypadat zachovale. Téměř celou dobu se polonahá kroutí někde u tyče a rozhodně teda je, na co se dívat. A ten zbytek? Čuměl jsem na Mikyho Šourka, jak tam řeší nějaký svoje problémy, ať už rodinný, zdravotní nebo pracovní, ale nepřišlo mi to ani zajímavý, ani dramatický, ani vtipný, ani napínavý... Všechno mi to bylo naprosto ukradený. Čekal jsem aspoň třeba nějakej dechberoucí závěr (podobně jako v Requiemu za sen), ale dočkal jsem se jen trapnýho klišé. Nutno dodat, že film mi nějak vyloženě nevadil ani mě nenasral, prostě jenom kolem mě tak nějak proplul a nic ve mně nezanechal. (28.06.2012)

V důsledku se mi Wrestler líbil více než Rekviem za sen – alespoň po stránce emocionální mě odrovnal silněji. Zatímco Rekviem je lineárním a estetizovaným obrazem zkázy, příběh Rama Robinsona obsahuje více vrstev. Aronofsky se stáhl do pozadí a maximální prostor otevřel strhujícímu herectví Mickey Rourka a také hře s žánrovými očekáváními. Obava, že Wrestler skončí u heroického patosu překonání sebe sama, se naštěstí nepotvrdila, ba naopak. Devastace těla, neschopnost navázat emocionální vztahy a existovat plnohodnotně mimo prostor bolestivé přetvářky jménem wrestling – všechny tyto motivy zakládají na čisté a nefalšované drama. Nemám, co bych brilantně a chytře vystavěnému filmu vytkl, Aronofsky umí klamat tělem jako skutečným wrestler, ale není pochyb o tom, že krev a bolest jsou skutečné. Divado někdy zraní víc než skutečnost. Wrestler je dalším z režisérových drastických portrétů spodiny americké společnosti. Pro mě zatím nejsilnější film roku. (13.07.2009)

Scénář: Robert D. Siegel .. Projektu Wrestler z rukou neskutečně nadaného tvůrce, jakým bezesporu Darren Aronofsky je, jsem zkraje zrovinka nevěřil a myslel si něco o plýtvání jeho výtečného talentu... Jenže, ať už natočeno na zakázku nebo jako splněný studentský sen - Wrestler se povedl a byť je tématem poměrně tuctový, vhodný spíše pro festivalové publikum, podařilo se trnitou cestu o hledání si místa v životě zpracovat poměrně poutavě. Aronofsky se protentokrát zcela zprostil svého typického drásavého vizuálu, drží se při zemi a pomocí jednoduchých režijních i kamerových technik (nejvýraznější je časté dotěrné pronásledování postavy ala third person hry) doluje ze senzitivně civilního snímku slušné emoce, kdy více jich bude nastávat u zralejších diváků. Na oblibě wrestlingu nezáleží (a to i pro mě, jako osoby, kterou absolutně neinteresuje), ten je jen zaměnitelnou sportovní kulisou. Na výsluní pódií vracející se Mickey Rourke je pak znamenitou, herecky přesvědčivou, třešničkou - obnažená kráska Marisa Tomei pak třešničkou taktéž, pokud máte radši tento druh pochutnání :-)) (05.01.2009)

Cassidy: "Fuckin' 80's man, best shit ever!" Randy: "Bet'chr ass man, Guns N' Roses! Rules." Cassidy: "Motley Crue!" Randy: "Yeah!" Cassidy: "Def Leppard!" Randy: "Then that Cobain pussy had to come around and ruin it all." Cassidy: "Like theres something wrong with just wanting to have a good time." Randy: "I'll tell you somethin', I hate the fuckin' 90's." Cassidy: "90's fuckin' sucked!" Randy: "The 90's fuckin' sucked." (02.04.2011)

,,Dámy a pánové! Král džungle, Randy ,,THE RAM“ Robinson!!!….“ Proč by měl zrovna Aronofsky točit sportovní film? A o wrestlingu? Protože Randy je starý zlomený muž z duší bojovníka, na kterého přichází potřeba nebýt sám. A není to sportovní film, ale normální film o stárnutí. Jen jinak a z jiného úhlu. Žádné ,,snové“ záležitosti či přeludy. Jen prachobyčejný pohled do světa vysloužilce, který žije všední život, kterého smyslem je show. Diky tvůrcům TO začínám chápat. Dostávají se mi odpovědi na má proč. Tou nejlepší cestou. Cestou vcítění a pochopení. Je zvláštní, že TENTO starý bojovník by nemusel být wrestler, ale KDOKOLIV s přívlastkem STARÝ. Kdokoliv, kdo je světu úplně u prdele! Pak přichází poslední skok. Na co myslí? Vím to! Aronofsky TO do mě dostal! Příběh není úplně bez chyb. Taktéž jsem ho neprožíval nijak emotivně. Jen se mi líbila forma vyprávění a výkon M.Rourka. A fakt, že se stárnutí dá natočit i jinak. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ *** Co uvidíme (možná) příště? O 2 roky později… Nejmenovaný český politik stojí na Nuselském mostě. Na co myslí? Vím to! Jeho volební program HO tam dostal!! (24.04.2009)