Philadelphia

Zdá se mi, že tento film je příliš přeceňovaný. Má jistá pozitiva, která mu nelze upřít. Poukazuje na vážné společenské problémy týkající se diskriminace nevyléčitelně nemocných lidí a předpojatost společnosti vůči homosexuálům jako podivných individuí nepatřících mezi normální lidi. Domnívám se, že vůči minulosti se již situace trochu posunula k lepšímu, ale netvrdím, že je uspokojivá. Námět, se kterým film může pracovat, je tedy dobrý. Teď ale to vlastní provedení. Film se k mé nelibosti až příliš úpěnlivě drží své základní kostřičky. Od momentu, kdy se divák dozví, že má hlavní hrdina Andrew Beckett AIDS, odvíjí se vše očekávatelným způsobem až do úplného konce. V ději nedochází k žádným překvapením ani zajímavým momentům. Vše je jen o tom, že pár „hodných“ lidí soucítí s hlavním hrdinou a snaží se mu pomoci (podpořit ho) v jeho beznadějném boji, zatímco ti na druhé straně se mu cynicky vysmívají a nechávají mu to vše vyžrat, aby si to pak na závěr mohli vyžrat sami. Pozice, kterou v příběhu sehrává postava Denzela Washingtona, působí od začátku nevěrohodně. Myšlenka, že snaha pomoci bezmocnému chudákovi vychází čistě z jeho charakteru a přirozených dobráckých povahových rysů se hodí spíš do pohádky než do vážného dramatu. Kdyby bylo někde vysvětleno, že měl nějakou špatnou životní zkušenost, díky čemuž nyní na rozdíl od ostatních právníků má vůli a osobní ambice příp. závazek vůči sobě samému hlavnímu hrdinovi pomoci, působilo by to jistě věrohodněji. Chtělo to zkrátka více si pohrát s charaktery jednotlivých postav. Film dokonce ani neobsahuje žádné vedlejší dějové linie, které by tomu daly něco navíc. Vše stále míří jedním směrem hlavní dějové linky, která čistě spoléhá na herecký výkon Toma Hankse. Ten sice hraje výborně jako vždy, ale na zlepšení celkového dojmu to prostě nemůže stačit. Za další nešťastnou věc považuji, že se výrazná část děje odehrává přímo v soudní síni. Takových filmů již byla natočena spousta a některé velmi dobré, které nepůjdou tak lehce překonat. Soudní síň se stala šablonou mnoha filmů a těžko zde lze zaujmout něčím překvapivým. Všechno tohle tak ještě více táhne celý film do stereotypu. Sečteno podtrženo to vidím tak na 50%. Dvě hvězdy je málo, tak dávám 3 za námět, hudbu a dobrý herecký výkon Toma Hankse. (07.10.2010)

(1001) Zvláštní, už od prvních tónů jsem věděla, že se mi tohle líbit nebude. A jakmile vešel na scénu žovielně žertující, život plnými doušky hltající Tom Hanks, bylo to definitivně potvrzeno. Já toho chlapa prostě nemám ráda a dalo by se říct, že mi svou přítomností znempříjemňuje a otravuje každý film, kde se objeví. Za jedno mi není sympatický jeho styl herectví, za druhé mi není sympatický on sám a taky máme zcela evidentně absolutně odlišný vkus, protože si vybírá role přesně takových týpků, se kterými bych se nikdy nemohla ani nechtěla kamarádit - a většinou ani nechtěla koukat na filmy, ve kterých vystupují. Kdybych měla demonstrovat, proč bych s Andy Beckettem nešla na kafe, tak proto, že lidem diktuje, co si mají myslet, když poslouchají hudbu. Tedy, tolik nenávistných vět a to jsem se ani nevyjádřila k obsahu filmu. Nemám ráda filmy, které se mě snaží přinutit někoho litovat. K tomu mám dospět sama, oni mi to nemusí říkat! Nedívám se na někoho skrz prsty proto, že by byl homosexuál, ale zase jenom kvůli tomu, že je, ho nezačnu ultimátně milovat. Myslím si, že bych klidně mohla umřít, aniž bych viděla tento film. (09.08.2010)

Je s velkým podivem, že Jonathan Demme po sobě natočil dva výborné snímky a pak se jen babral v průměru. Sice je cítit ten americký nános, i tak je Philadelphia nesmírně silný kus. Jeden prožívá radostné chvíle (narození prvního dítěte), druhého nemoc připravila o vše kromě víry ve spravedlnost. Dva právníci, kteří se sejdou u rutinního případu. A po několika měsících se u soudu setkají znovu, jeden už jako klient. Drama o zaslepenosti systému a jedné „společenské smrti“ je (ač chceme či nikoliv) lehkým kalkulem, je hodně černobílá a jednostranná, ale na druhou stranu s ohledem na rok vzniku velmi odvážná. A výborně odrážející atmosféru doby. Postavy jsou jasně rozdělené na ty hodné a ty zlé, chvílí na patetická vyznání je dostatek. Samozřejmě vyjma skvělého Hankse (první životní role) zaujme i nenásilný přerod Denzela Washingtona, který má naivní představy o homosexuálech a posléze boří zdi xenofobie. Je mi jasné, že ono úsilí o idylickou harmonizaci nebude sedět každému, jako celek tu však máme stále aktuální a působivou látku, která patří k tomu nejlepšímu z první poloviny devadesátých let. (23.12.2014)

To hodnocení je zase kapánek přehnané, na druhou stranu je to objektivně jeden z těch filmů, kterým nelze moc vyčíst, ale ten pocit prostě není stoprocentní. Nedovedu si představit, že pro někoho takový film může být srdcovkou. Ale co já vím :-) Každopádně z tématu se podle mého osobního názoru dalo vymačkat víc. Asi jsem sadista (nebo masochista, záleží z jakého úhlu to berete) , ale když si u filmu pobrečím, završí to takový ten perfektní dojem. Tady jsem byla místy dojatá, nicméně když už jsem čekala nějakou silnou scénu, najednou bylo po všem. Což je škoda. Přesto je to nádherná ukázka předsudků lidí, ať už co se homosexuality nebo především AIDS týče. Scény u soudu byly nejzajímavější, scéna s operou zase usínací. Ale to jen tak na okraj. Hlavní herecké výkony byly perfektní a chápu to tak, že film je na tehdejší dobu pravděpodobně odvážný. Ráda bych tam tedy šoupla ty čtyři hvězdičky, ale s čistým svědomím raději udělím ty lepší tři. (16.06.2013)

Vo Philadelphii mi rozhodne chýbalo lepšie vykreslenie Andyho vzťahu s jeho partnerom, detailnejší záber na Joeovu zmenu pohľadu na homosexuálov a zobrazenie dopadu sporu na jednotlivých členov firmy. Snímku som si celý čas užíval a Hanks s Washingtonom boli pomerne schopní, ale k dokonalosti chýbalo ešte veľa. (11.06.2019)