Prekliaty ostrov

Přestože jsem pointu prokoukl po cca půl hodině, přestože si myslím, že Martin Scorsese je pár filmů za svým vrcholem, přestože jsem byl skeptický k jeho novince a přestože mě ten film i během výroby a "problémům" s nasazením stále míjel obloukem, jsem ve výsledku naprosto spokojen. Geniální filmařina ve 137 minutách dokonalé vizuální, hudební i atmosférické dokonalosti pod taktovkou mistra svého řemesla. Detaily jako "vracející se dým" nebo působivé přechody mezi snem a realitou dává i feelingu krásných 50. let punc neopakovatelnosti. Kdyby od teď točil Martin všechny filmy takto stylizované, precizní a nabité, nezlobil bych se. (04.06.2010)

Ne, ne. Tentokrát mě režisér pan Scorsese ani náhodou nedostal. Na filmu šlo až moc vidět, jak sází na tu "velkou" pointu, která měla za chvilinku přijít a šokovat. Působilo to na mne až moc prvoplánovaně. Film je sice nepředvídatelný, ale moc křečovitý. Leo roli ale zvládl a zahrál zase kvalitně jako vždy. Kdyby hlavní roli neměl on, tak jdu o hvězdu ještě níže. A kam se poděla ta atmosféra z traileru? (07.03.2010)

K zbláznění dokonalé, "kafkovsky geniální". Hitchcock není mrtev, jenom si změnil jméno na Scorsese. Dodatek: přestože se jedná o film, který vypadá jako něco od Hitchcocka, jde spíše než o vysoustruženou žánrovku o charakterovou studii ala Michael Powell. Nevzpomínám si, kdy naposledy jsem si nadšeně říkal a pochvaloval, nakolik polemicky se pracuje se žánrovým odkazem, jak může být vybočení ze stylistického systému opojné a jak nápaditě jsou jednotlivé scény inscenovány, že je to celé hrozně chytře odvyprávěné, s precizně dávkovanými informacemi umožňujícími dva zcela odlišné výklady. Chápu ale, že to béčkové aranžmá spoustu lidí zmate, i když si myslím, že vypořádání se s béčkovou veteší je zvládnuto důsledněji a podvratněji než u posledního Spielberga a Kellyho (nejde o to, že pointa je předvídatelná, když neomyslitelně patří k filmům z 50. let, v jejichž stylu se celý snímek nese; navíc je posledním záběrem podvrácena). Je nutné si taky uvědomit, že prostřednictvím žánrové dobové kinematografie se film vyrovnává s kolektivní vinou a (po)válečným odkazem, a tak je velice aktuálním, přestože jde o dobovku. P.S. Osobně nepředpokládám, že by letos tuhle pecku něco překonalo... a pokud, pravděpodobně umřu v kině blahem. (21.02.2010)

Po hodině člověk začíná tušit, jak to vlastně asi je, i když může mít pochyby (což je fajn) – stačí, když už pár filmů s podobnou tématikou viděl. Přesto je to solidně natočené, herecké výkony jsou dobré, některé scény jsou opravdu dobré, ale jako celek to bylo až příliš dlouhé a nevtáhlo mě to natolik, abych na tu dlouhou stopáž zapomněla. Velmi silné 3*. (13.08.2017)

"Kdo je 67?" Mě tedy odpověď na tuto otázku nepřipadala až tak složitá, ale to by nebylo to nejhorší. Já jsem se totiž celkem nehorázně v ostrovním mystériu nudil a poměrně záhy mi bylo zcela jedno, kdo je doktor, kdo pacient, kdo detektiv a jestli nějaký ostrov vůbec existoval. Já jsem totiž letadlo a žádný filmový kritik, takže hodnotím míru obdržené zábavy a to tedy žádný zázrak nebyl. (04.12.2015)