Poslední údolí

Pokud mě dnes dokáže svou myšlenkou oslovit snímek, který překročil padesátku, je jasné, že jeho tvůrci odvedli kvalitní práci. Hlavním sdělením filmu mělo být (a taky bylo), že válka je svinstvo. Plně souhlasím. Sekundární sdělení vyplynulo z dialogů o náboženství, a když řeknu, že i s ním plně souhlasím, tak to zdaleka nevystihuje objem mého souhlasu. Nikterak se netajím tím, že po celý život považuji náboženství za největší svinstvo, a právě třicetiletá válka je ideálním příkladem toho, proč tomu tak je. Dvě znepřátelené strany (možná spíše dva teologické směry) věřící v téhož (!!!) boha poslaly Evropu na třicet let do víru zabíjení, znásilňování, rabování a ničení; no, pokud by existoval nějaký bůh, v jehož jménu by toto probíhalo, musel by to být řádný kokot. O ďáblovi žádné pochyby nemám, ten existuje a každý z nás si v sobě nosí toho svého, aby v příhodných chvílích ničil, nebo alespoň otravoval život ostatním. Hloupé je, že nejde o nadpřirozenou bytost, takže se nelze na nic vymlouvat. Tedy, pokud nejste věřící. Pak svalíte vinu na Satanovy nečisté rejdy, upálíte sousedku, která má na nose bradavici a na gauči černého kocoura, a barvy vašeho světa jsou opět jasné a zářivé. No, a o tom byl právě tento film. Alespoň já to tak chápu. A nemůžu se zbavit pocitu, že je snímek i přes svůj věk stále až nepříjemně aktuální. / Poučení: Vidíš-li flanďáka, hoď kamenem dříve, než pod tebou začne doutnat hranice. 4*+ (22.03.2022)

Protestanti protestují, katolíci katolizují a všichni dohromady dělají ke spokojenosti toho fousatého strejce to, co šlo církvím vždy nejlíp - kradou, vraždí, rabují a znásilňují. Nu což, v upjatých mantinelech desatera trochu toho rozptýlení nikdy nezaškodí, že ano! A ke spláchnutí morálky a svědomí do hajzlu přece vždycky postačí třikrát Zdrávas, dvakrát Otčenáš a jeden hned spinká jako miminko dřív, než by jste řekli bigotní zmrd. Kulantní kombinace Masa a krve se Srdečnými pozdravy z kožených kalhot, kde si arabáš jako poleno střihl roli árijského učitele, ukazuje nejen odvrácenou prdel krásné a romantické doby, ale i to, jaký že to poctivě "vydobytý" majetek chtějí ti zasraní černoprdelníci dneska vracet. Pokud opravdu nějaký ten jejich lhostejný stvořitel existuje, musí peklo praskat ve švech. (19.05.2011)

Je zajímavé, že tenhle film jsem velkou spoustu let neviděla a teď jsem na něj narazila u jednoho uživatele v oblíbených, rozklikla - a v okamžiku se mi vrátil a já nechápala, jak jsem na něj mohla zapomenout.Clavell -záruka kvality.A já bych nechtěla být v téhle době ani chvilku,ta krutá třicetiletá válka, která se na chvíli zastaví v jednom alpském údolí, ta která zlikvidovala a zabila všechno,ta teď musí na nutnou chvíli vyhlásit něco jako příměří, k velkému potěšení už tak zdecimovaného obyvatelstva.Ženy by mohly vyprávět. A tak Omar Shariff a Michael Caine proti sobě na pozadí Alp ,v jedné vesnici, kde se ještě nějaké zásoby dají najít,můžete i někoho zabít a hrát si na dobyvatele. Ta nesmyslnost války a fanatismus některých kněží, kteří jsou ve jménu víry schopni čehokoliv....skvělý film s nádhernou hudbou a jasným postojem autora k církvi a válce. Co chtít víc? (15.02.2013)

Poslední údolí zestárlo z hlediska filmového,ne však ideologického.A pokud má film myšlenku,je docela jedno,jestli je jeho ztvárnění zastaralé nebo ne.Střety skvostného michaela Cainea a Omara Sharifa mají i po letech obrovskou sílu,postavy i celý příběh jsou napsané brilantně a přestože se naprostá většina filmu odehrává jen v obrazech a dialozích,nenudí ani na sekundu,mimo jiné díky hudbě Johna Barryho,která by dodala punc velkoleposti i intimnímu dramatu ze života balkánských uklízeček.Trochu divadelní,ale silný zážitek. 85 % (22.06.2011)

,,Jestli najdeš Boha, řekni mu, že... ''  --- Jamese Clavella mám rád a koukám jak puk a nejsem tu jediný, že mu nešlo od ruky jen psaní! Historické filmy já rád a ty se sedmnáctého století ještě raději. Některé kostýmy mužů z kapitánovy družiny mi přišly poněkud divadelní  a nedobové, ale jinak film měl docela dobrou atmosféru a skvěle vykreslil tehdejší svět. Šílenou dobu, kdy každý věřil jen v tu svoji víru a byl ochoten ostatní tak nesmýšlející za to klidně vraždit a upalovat. A lid vesnický na tom byl nejhůře, protože brala každá armáda, která skrze ves prošla a nic ji nezajímalo  jakou že to víru dotyční vyznávají. Pokud jste ovšem nebyli usvědčeni z čarodějnictví, na způsobu likvidace takových živlů měli katolíci i protestanti vzácnou shodu... S filmem jsem měl jeden jediný problém a to byl hlavní hrdina - Omar Sharif v roli učitele Vogela prchajícího ze zničeného rodného Magdeburgu. Jako herce ho mám rád, nicméně prostě nezapře svým zjevem svůj egyptský původ i když mu filmaři nechali pod nosem knír. Takhle ale opravdu Němec první poloviny sedmnáctého století nevypadal. To až dnes, ano takto Magdeburčané vypadají a také Hamburčané, Kolíňané, Berlíňané nu zkrátka ti všichni co jich jen na nafukovačkách připlulo. Svým způsobem tak film o celé dekády předběhl svoji dobu! :-) Já měl navíc problém i s tím, že se mi neustále coby nejvěrnějšímu postruhači vybavovalo vysílání Rádia Limonádový Joe z konce devadesátek, ve kterém jeden z moderatizátorů Dušana Všelicha, vystupoval pod přezdívkou Ovar Šerif... Takže účast tohoto herce, byť legendy mi tam fakt neseděla a moc nechápu, koho tehdá napadlo mu tu roli nabídnout. Holt to byla star, tak se asi nad jeho ne zcela germánskou vizáží nikdo nepozastavoval.  Oproti tomu M. Caine v roli charismatického kapitána byl s těmi kudrnatými světlými loknami a vousem opravdu boží a do filmu skvěle zapadal. Celkově mi film přišel fajn, ale působilo to na mne dnes už trochu vyčpěle a dokonce ani hudba mého z nejmilejších filmových skladatelů J. Barryho mi tam nijak zvláštně neuchvátila. Rozhodně ne tak, jako u jiných filmů, které hudbou vytunil k nebeskosti což mne většinou hned po dokoukání nutilo začít shánět soundtrack. Samozřejmě, poselství, že náboženství stojí za největšími hrůzami v lidských dějinách zůstává aktuální i nadále. Stačí se podívat na zprávy, byť dnes se zhusta lidé navzájem vraždí v rámci jiného náboženství. To křesťanské se své krve až k prasknutí bohatě napilo ve středověku a v novověku. V souhrnu tedy dávám za 3 bodnutí koulovým palašem. * * * (17.01.2024)