Poslední údolí

Zvláštní film a těžké téma. Zobrazit ve 2 hodinách všechny tváře 30.leté války je asi nemožné. A do toho ještě jedno krásné a Svatou matkou chráněné údolí kdesi v Alpách, charaktery jeho obyvatel "předtím" a "potom" (před příchodem vojáků, v jeho průběhu a po něm). Proto byly jejich osudy z mého pohledu trochu nedotažené a plytké. Ale určitě stojí za shlédnutí, možná ne jednou. Michael Caine ve filmu exceluje, jeho postava se mi líbila nejvíc a byla i nejlépe zpracovaná. (22.06.2011)

"Jaktože najednou potřebujeme vojáky?...Protože nikdy předtím tady nebyli." Snad nejvíc tyto slova vystihují tento snímek. Hladomor, zima na krku, země zpustošená a zbídačená 30-ti letou válkou, drancování, vypleňování a znásilňování na denním pořádku, jedna vesnice a společné soužití místních vesničanů s vojáky. Výhodné pro obě strany. Je to ale křehké pouto. Stačí, aby povolily první ledy a je po příměří. Syrové, naturalistické (včetně bojových scén). Musel bych zapátrat hodně hluboko v paměti, abych si rozpomenul, kdy naposledy jsem při sledování tohoto typu snímku takhle pochrochtával blahem a zároveň neustále pokyvoval hlavou a říkal si: takhle nějak to muselo nutně být. Potom, že se nedá dosáhnout působivého výsledku bez megalomanských rozpočtů a velkolepých scén aneb, když si něco napíšeš a nechceš, aby ti to nějaký neumětel zprasil, je nejlepší si to natočit sám. Chce to pouze takovou "maličkost" a to sice cit pro režii a scénu. Tu tedy J. Clavell rozhodně měl. Silní souputnící Omar Sharif-M.Caine, působivá kamera, silný příběh a v neposlední řadě působivý průvodní hudební motiv J. Barryho. Chce se dodat, jak je to snadné. Škoda, že 85% snímků podobného ražení tomuto 41 let starému snímku nesahá ani po kotníky. p.s. když už vzpomínáme na "staré dobré časy"...to byl dabing že... (viděno na Čt2). Tady má (měl) ještě divák pocit, že dotyčný, když už přímo nenatáčel se štábem, ležel dlouhé večery ve scénáři. Ne jako dnes, frajer přifrčí ze solárka do studia, odpapouškuje text a uhání na Braník na golf, či uvést "V.I.P. večírek". Přesto sorry, ale originál je originál.....91% (21.06.2011)

Poněkud zapomenutý historický film z období Třicetileté války. Popravdě asi neznám jiný film z tohoto období. Obsazení je dost slušné, protože v hlavních rolích máme Michaela Cainea Omara Sharia. Ti jsou každý na jiné straně barikády. Oba se dostanou do alpské vesnice, kde se snaží spolu s místními obyvateli přečkat zimu. Situace je ale dost napjatá a místní vojáky ve své vesnici moc nechtějí. Často dochází k pnutí a konfliktům. Dokáží tyto dvě odlišné skupiny spolu vyjít, nebo vše skončí masakrem? Akční scény jsou poměrně slušné a místy je to i dost drsné. "Budeme bojovat za prince Filipa." (23.08.2023)

Válka, která ve filmu svede dohromady idealistu a pragmatika, trvala třicet let. Válka, kterou mezi sebou muži vedou, válka ideologická, trvá věčně. Dramatické napětí Posledního údolí, zasazeného do drsné doby, kdy byly ještě výhružky vykleštěním míněny vážně, pramení ze střetu idejí, potažmo z prosté touhy udržet si moc a přežít. Chaotické období třicetileté války Clavellovi umožnilo rozehrát proti sobě muže hájící neslučitelné světonázory. A hájící je s nasazením života (teprve na jehož konci jeden z mužů uvěří, čemu dosud věřit odmítal). Zasazen do současnosti, ke které má film rozhodně co říct (a nejen ústy Vogela, moderně uvažujícího člověka, jenž nás provází dějem), nepůsobil by příběh pro nezlomnou víru svých představitelů věrohodně. Slovo nevítězí nad obrazem, jak by jeden od režírujícího spisovatele čekal, ale stejně je to myšlenková komplexnost, ne krutost páchaného násilí, čím Poslední údolí dosahuje mimořádně působivosti. 80% Zajímavé komentáře: verbal, curunir, blackJag (22.06.2011)

Na rok výroby 1971 se setkáváme s velice zdařilým a nadčasovým snímkem. Netvrdím, že se postavy ve filmu chovají úměrně první polovině 17. století, ale to snad ani není možné po tvůrcích chtít. Postavy sice mají naprosto moderní uvažování, ale přece jen jsou respektovány určité hranice (církev, Bůh, modlářství, konflikt protestantů s katolíky, ve kterém nakonec už nikdo nevěděl kdo je kdo). Musíme si uvědomit, že tehdejší průměrný věk nebyl vysoký a jestliže válka trvala třicet let, bylo mnoho lidí, kteří nic jiného než válku vůbec nezažili. Proto se mezi lidmi množily apokalyptické vize, vznikaly sekty, lidé se stávali otrlými zabijáky atd. Žoldnéřské tlupy pobíhající po Evropě nerozlišovaly, ke které straně kdo patří, neboť nebyly placeny skoro vůbec a žily spížováním z okolní krajiny. Pokud se tedy objevil někde velitel, který byl schopen takovéhoi úsudku, jako v našem filmu, byl to skutečně "velký muž". Šlo o to, přežít třeba jen o pár dní navíc, což byl ten "dar života", o kterém se ve filmu hovoří. Ohledně tématu doporučuji také velmi zdařilý film Komediant Otakara Vávry, ten je snad ještě syrovější. 85% (27.10.2014)