Poslední údolí

Nenápadný velkofilm. Dalo se jít ve vztazích víc do hloubky, škoda, že Omar chvílemi zcela chybí, ale lokace, hudba, perfektní dabing (Eduard Cupák po milionté) a velmi nečekané spojení náboženské války devatenáctého století, robinsonovství, jacklondovství a inkvizičních speciálů dělá z tohohle filmu nezapomeníhodný zážitek. Důstojné rozloučení s Omarem Sharifem. (11.07.2015)

Chraňte jej jako šperk. Udržte jeho výjimečnou křehkost, ten poslední pohled na "mír" v klenotnici mlčení. Zadržte strachu a bolesti šíření. Bělostný anděl už nesmí být nabodnut na rožeň pekelný. Panenský kraj zanítila zlá pověra. Nízký, špinavý lidský mrav podnítil svár. Krvavý pozemský sluha Boha. Nicotný druh člověka, toť mor sám, jenž šíří se jako nákaza. Atakem válečné vřavy, léčkou hříchů, v ďábelské horečce baží po moci dál a dál...a Omar - "vdovec" z cizích zemí, čaroděj kořenů tajemných, uhrančivý v tváři on, omamující, mystický hlasu tón, to zase pan Edoušek vyslal do mých oušek nejlahodnější, nejpoctivější manu, mistrovský chod, vrchol charismatu dabingových škol. (12.09.2017)

Krásný historický film pro fajnšmekry, který vám nedá nic zadarmo. Není to žádný popcorn, ale náročnější skoro art z Třicetileté války s výrazným charismatem Michaela Cainea, Omara Sharifa a nádhernými ženami v krásné přírodě bavorských Alp. Režii má pevně v pažích můj oblíbený spisovatel a autor Shoguna James Clavell. Naprosto boží je hudba bondovského Johna Barryho. Nádherný film o hnusné době. 9/10 (14.09.2023)

Když jsem Poslední údolí viděla poprvé - to mi bylo nějakých -náct, naprosto mě nadchlo. Dlouho jsem na něj vzpomínala a úpěnlivě si přála vidět ho znovu. Tenkrát to ovšem bylo poněkud problematičtější, než teď.. Po letech, mnoha letech, se mi moje přání konečně splnilo! A byla to nečekaná rána - svůj dojem bych tentokrát popsala slovy "hmmm... - nic moc". Takže jaké z toho plyne poučení? Některé filmy bychom neměli chtít vidět znovu, některá přání bychom si měli nechat nesplněná... (21.06.2011)

Abych řekl pravdu, skoro polovinu věcí ve filmu jsem absolutně nepochopil a nemyslím si, že by to bylo mojí debilitou, spíše nezájmem tvůrců nezasvěcenému divákovi cokoliv vysvětlit. Nejvíce rozpaků jsem pak zažíval tehdy, kdy evidentně zuří válka mezi protestanty a katolíky, naše ústřední vojenská jednotka je složená z obou skupin (obě ortodoxní) a neváhá zabíjet naprosto kohokoliv (včetně vlastních lidí) + vypalovat svoje vlastní kostely, ale zároveň se bouřit při představě, že by v jimi obývané vesnici byl kostel jen jedné skupiny, případně skoro položit život za posranou sochu, kdy se jim nelíbilo, že byla přesunuta o deset metrů dál (zajímavý kontrast s faktem, že vypálit vlastní kostel do základu jim proti srsti evidentně nebylo). No, ale vzhledem k tomu, že film je spíše dokonalou protifanatickou záležitostí než válečným filmem a vytvořili ho zjevně zdravě uvažující ateisté, dávám tomu 4*, ve kterých se odráží i herecké a filmové kvality a celkový kladný pocit z dobře strávených dvou hodin. 80% (19.10.2012)