Poslední údolí

Velká studia se nikdy pečlivostí, pokud jde o historické reálie, nevyznačovala a to se dá vztáhnout i k Poslednímu údolí. Spousta detailů, ale i zásadnějších věcí ohledně myšlení a konání postav trpí ahistoričností, je to zkrátka scénáristův konstrukt ve stylu "to se bude v 2. polovině 20. století dobře prodávat a vzbudí patřičné emoce, tak to tam strčíme". Jen čistě namátkou důstojník by se ke své faktické pozici ateisty veřejně v době náboženských válek a hranic s kacíři nepřiznával - už jen proto, že by ztratil respekt u svých podřízených a dal do ruky mocnou zbraň svým soupeřům o nadvládu nad vesnicí. Přesto všechno patří tento film k tomu výrazně lepšímu, co v oné době na historické téma vzniklo. Protiválečný étos je zřejmý, ve snímku jsou zajímavé postavy a dramatický konflikt funguje. Střetnutí víry a politické moci na jedné straně, stejně jako konflikt idealismu a cynického pragmatismu, přináší filmovému fanouškovi spoustu zajímavých scén a katarzi. Navíc má film v podobě Michaela Caina a Omara Sharifa i hvězdné herecké obsazení. Nemůžu se ale zbavit dojmu, že náš Karel Zeman dokázal ve své Bláznově kronice válečné běsnění zobrazit za zlomek nákladů filmařsky objevněji, s nadhledem a humorem. Na druhé straně, James Clavell vyšel vstříc příznivcům dobrodružné podívané a do svého snímku začlenil nejen řadu šarvátek žoldnéřů, ale i krvavou bitvu o velké město. Celkový dojem: 75 %. (24.06.2011)

Michael Caine krásně shrnul dvě věci. Zaprvé, že válka je naprostý nesmysl a vraždí se jenom proto, že se vraždí, protože jiný smysl to nemá. A zadruhé, že Bůh je jenom zkurvená vymyšlená karikatura, která kdyby existovala, musela by zákonitě okamžitě zabít úplně všechny, protože to jsou šílení zmrdi. 70% (22.08.2017)

Jeden z nejlepších filmů na téma nesmyslnost válek a hloupost náboženství. Toho náboženství a jeho odsuzování je tam tolik, až jsem tomu na ten rok výroby ani nechtěl věřit. Hodně nadčasový film se skvělými dialogy a psychologickými rozbory. Škoda jen toho bledýho Sharifa, který tu vypadá a hraje jak zombík. (04.09.2011)

Když jsem Poslední údolí viděla poprvé - to mi bylo nějakých -náct, naprosto mě nadchlo. Dlouho jsem na něj vzpomínala a úpěnlivě si přála vidět ho znovu. Tenkrát to ovšem bylo poněkud problematičtější, než teď.. Po letech, mnoha letech, se mi moje přání konečně splnilo! A byla to nečekaná rána - svůj dojem bych tentokrát popsala slovy "hmmm... - nic moc". Takže jaké z toho plyne poučení? Některé filmy bychom neměli chtít vidět znovu, některá přání bychom si měli nechat nesplněná... (21.06.2011)

Tenhle film se opravdu velmi těžko popisuje. Ve všem souhlasím s uživatelem Rob Roy, ten mi promluvil přímo z duše. Sama bych to nedokázala popsat lépe a v podstatě můžu souhlasit i se všemi ostatními, kteří sem k to mu to filmu něco připsali. Takže mi nezbylo nic, co by měla k to mu to výbornému filmu dodat já. Vlastně mě něco málo napadlo. Po dlouhé době šlo o velice zajímavý filmový zážitek a pohled na třicetiletou válku, i když ten pohled byl z trochu jiné strany. (22.06.2011)