Nic než pravda

Výjimečnou devizou tohoto filmu je, že navzdory široké paletě provázaných témat, postav a pozic, jimž se věnuje, má určenou jejich jasnou hierarchii vůči příběhu, který chce vyprávět. A díky tomu se mu mistrně daří soustředit celý příběh s téměř čtyřiceti mluvícími postavami (obvykle jich má film kolem 10-20, horory třeba málokdy i těch 10) do 100 minut, kdy naprosto vědomě prakticky přehlíží problematiku záminek Spojených států k vojenským intervencím či reakce a náladu veřejnosti ke zjištěním a práci protagonistů. Vše, co zde vidíme, se odehrává za oponou, kde má každý své motivace a z toho vychází i rozhodnutí filmu nevybudovat vyloženě zápornou stranu. Té se nejblíže, vzhledem k jeho pozici vůči protagonistce, profiluje sice státní návladní, bravurně zahraný Mattem Dillonem, ale i on má prostor na to, pojmenovat svoje motivace, abychom je byli schopni pochopit i když s nimi nemusíme souhlasit. Největším překvapením je však zde práce kamery, jež vědoma si limitů snímku poskládaného z desítek postav, jež spolu komunikují v generických interiérech, volí atypické úhly, extrémní zoomy, dialogy snímá z detailů, často s protisvětlem a estabilishing shoty jsou až klidně třeba 5. až 10. záběr oné scény (podobně pracuje ve svých současných filmech například Sodebergh). I díky tomu jsou postavy filmu částečně odlidštěné jako obecné symboly svých principů, což je ve výsledku i celá pointa zobrazeného boje. Proto je Nothing But the Truth ideálním zástupcem autorského filmu, kde režie naprosto chápe, o čem chce scénář být, protože za ním stojí stejná osoba. (13.10.2018)

Pro mě to bylo vynikající drama ze soudního prostředí, které jsem si fakt užil a které mě i po druhém shlédnutí utvrdilo v tom, že bylo bezchybně natočené. Kate Beckinsale byla výborná. Moc jí to slušelo a výkon byl velmi přesvědčivý. Jinak ostatní herci zahráli také výborně a samotný námět filmu mě velice oslovil. Dávám slušivých 80%. // (26.10.2013) NOVA CINEMA - CZ dabing v pořádku, na TV Nova málo reklam (pouze 2) a opět jsem si rád připomněl jedno z těch lepších soudních dramat. Ponechávám 80%. (12.06.2010)

To, že je nutné chránit novinářův zdroj, mi nemusel nikdo vysvětlovat ani před zhlédnutím filmu, takže se můžu plně věnovat hodnocení toho ostatního. Kdybych měl definovat pojem filmová rutina, tak bych ho mohl s úspěchem aplikovat právě na tohle drama. Rutinní scénář i rutinní režie zabíjí potenciál námětu, takže zbývají jen slavná jména v hereckém obsazení, ale ani tady se nic vyjímečného nekoná. Dialogy šustí papírem, na můj vkus se tam objevuje až moc velkých slov, mučednických tváří a průhledné citové manipulace divákem.. Ten film je moc návodný, a proto v mých očích neúčinný. Velké odhalení pointy, které mnozí komentující označují jako úderné, šokující atd., jsem nikoliv uhodl, ale výrazně předpokládal už tak po čtvrtině filmu, v podstatě byl zdroj vzhledem k výchozí situaci velmi pravděpodobný. Se znalostí pointy ovšem chování hlavní hrdinky nejméně od okamžiku odhalení sekundárního zdroje informací přestává být sympatickým bojem za správnou věc a osobní integritu, ale dogmatismem, na který doplácí nejen hlavní postava, ale především její okolí. Celkový dojem: 45 %. (27.10.2013)

„Muž může mít dobrý život, být uznávaný, přispívat na charitu. Na konci ale počet lidí, kteří přijdou na jeho pohřeb, většinou závisí na počasí. - A počasí se změnilo.“ Dosti ošemetnou látku si vzal pod svá křídla režisér a scénárista Rod Lurie, který se opřel do vládních kruhů a po několika ne zrovna jistých filmech se konečně našel. Drama podpořené silným scénářem a nadprůměrnou hereckou sestavou (standardně velmi dobří Matt Dillon a Alan Alda, překvapivě velmi dobrá Kate Beckinsale) neklouže jen po povrchu, ale solidně se zavrtává do palčivých otázek mediální zásadovosti i senzacechtivosti, která paradoxně vyústí v bezvýchodnou situaci.. Mnohé se dalo řešit jinak, přesto tu máme inteligentní „dilema“ snímek, ve kterém prostřednictvím ambiciózní novinářky po celou stopáž vyčkáváme na pointu – a ta rozhodně nezklame!! (05.07.2009)

Spoiler! 98% filmu jsem na to čuměl jako u vytržení. Konec to bohužel všechno obrátil naruby a nekalým způsobem nakopnul bodlem přímo do prdele. Celou dobu jsem rezonoval s hrdinným bojem novinářky v (parádním) podání Kate Beckinsale a žil v představě, že ochraňuje v podstatě holý život svého zdroje. Jenže chyba lávky, ona se z ní nakonec vyklubala sprostá kariéristka, která svůj zrdoj PŘEDTÍM prozradit nemohla, neboť by se jí všichni vysmáli, kdo by taky bral vážně malou holku, že, ale POTOM už sakra měla, protože by sice přišla o práci, ale ne o nejdůležitější léta dospívání svýho syna (a nakonec tím také zachránila život agentky FBI). Opravdu odproný scénáristický zvrat tak zhatil nejen celý filmový zážitek (a 100 minut mýho životta), ale devalvoval i mimořádné herecké výkony, kromě Beckinsale i Dillona, Aldy a hlavně Very Farmigy. 50% (11.09.2010)