Pod paľbou

"Váš úkol je provést akci a víc se nestarat!" Jenže poručík Miller je tak trochu šťoural a proto s nadšením novopečenýho skauta odhaluje bushovskou motivaci, která byla každému jasná již před americkou invazí. Nebo snad tehdy někdo věřil pohádkám o kamionech skrývajících pro svět nebezpečný zbraně či americkým nezájmu o políčka s ropou? V těch předválečnejch časech jsem se moc smál moudrou hlavou moudře kývajícím politikům, kteří starostlivě varovali před nebezpečím z Iráku. A tady to zkrátka máme zelený na bílým, což není příliš zřetelně vidět kvůli epileptický kameře, nahání se přitom křížovej kluk a na mě je jasně patrný zklamání, protože jsem pevně věřil tomu, že si to v Zelený zóně pořádně užiju. (15.04.2016)

Neoformalistův splněný sen! Ve všech ohledech neskutečně důsledný film, jehož leitmotivem není nic menšího než motivace, motivace a zase motivace; ať už jde o motivace odůvodňující užití toho a onoho stylistického prvku (např. změny kamerového hlediska či razance střihu), motivace vypravěčské (kompoziční atd.) či motivace podmiňující konání postav, vlád, organizací. Za jedinou potenciální slabinu považuji politicky angažovanou zápletku, která je na můj vkus až příliš jednoduchá a naivní. Je to však pouze malá vada na kráse jinak výborného a nejen dynamikou fascinujícího filmu. Další projekce povinností. 4,5* (22.06.2010)

Indiana Bourne a posledná krížová výprava za šifrou stratených zbraní hromadnej skazy. V okamihu (nastane asi po polhodine), keď si uvedomíte, že Greengrass nenatočil ďalší angažovaný polit-thriller, ale strihol si klasický dobrodružný quest, v ktorom sa namiesto biblického artefaktu pátra po irackých zbraniach hromadného ničenia, sa pred vami rozprestrie takmer dokonalý film. Naivne zjednodušujúci a občas patetický, ale nadupaný a remeselne bravúrny, ako sa na žánrový kúsok patrí. Od absolutória to u mňa delí len jednoduchý fakt, že Bourne je Bourne. (20.06.2010)

Je zarážející, že i takhle řemeslně brilantní snímek, který tematizuje vrcholně důležitou otázku zahraničně-politických dějin, nakonec nezaplaší dojem zbytečnosti. Trio Damon & Greengrass & Powell se totiž trochu topí v rutině, odtažité a obsahově o několik let opožděné. Zelenou zónu je tak dobré vidět - ale neodvratné na ni zapomenout. Poznámka na okraj: Všimněte si, že Greengrassův hon za dynamikou jde už tak daleko, že prakticky všechny postavy během dialogů chodí. I kdyby si měly jít třeba k vedlejšímu stolu pro papír a tužku. (25.05.2010)

Opožděná, levicově-partyzánská antiautoritářská paranoidní agitka propojující velice nešťastně Greengrassovy nekompromisní dokumenty, přesněji dukudramatické rekonstrukce, s hravými bourneovskými žánrovými světy, která vůbec nepočítá s tím, že skutečnost, že vojenské jednotky Spojených států nenašly zbraně hromadného ničení, byla sama o sobě pozitivním signálem: skutečně „totalitní“ mocnost by udělala to, co obvykle dělávají policisté – podstrčí drogy a pak „objeví“ důkazy zločinu (stejně tak nezapomeňme, že samotná skutečnost, že mučení ve vězení Abu Ghraib přerostlo ve veřejný skandál, který zahnal americkou vládu do defenzivy, je také kladným signálem – ve skutečně „totalitním“ režimu by se tento případ jednoduše ututlal). Na druhou stranu třeba přiznat, že Greengrass nebojuje proti americko-britské invazi do Iráků jako takové, ale bere si za téma hrubě nezvládnutou po-válečnou situaci, která nastala po okupaci a která zkomplikovala, či úplně znemožnila přenesení pravomocí do rukou Iráčanů. Symbolicky byl film natočený bez podpory americké armády, protože Greengrass je přece jen političtější režisér než pan blockbuster Majkl Bay, se kterým armáda spolupracuje ráda, kolportujíc přes něj náborové letáky mezi texaské hochy. (11.09.2010)