Malé oslavy

Obstojné sociálně kritické drama. Ale Tycův pokus o Loachovskou atmosféru a poetiku, který bohužel vychází tak napůl. S tím scénářem, kde dialogy šustí papírem jako tady, se toho nedá moc dělat. Herecky to táhne nečekaně civilní Polívka a Tereza Nvotová (fakt jí bylo v té době už 20?), zbytek holt nenadchne ani neurazí (což mě, pravda, u Šiškové docela překvapilo). (04.06.2014)

Film měl myšlenku a určitě chtěl i hodně říct. Bohužel pomalý spád a nic moc akce trochu nudily. Je to asi názor vkusu, ale filmy rozebírající nějaký sociální problém mě moc nebaví a také tam udělali páni filmaři hromadu kiksů (tramvaj jede vedne, najednou je noc a kdyz vystupují, je zase den; nesprávné očitrhající střihy a podobně) (25.10.2008)

NOC PLNÁ FILMŮ. Ve zkratce: MALÉ OSLAVY jsou lepší než UŽ, ale horší než SMRADI. Pokud bych to měl rozvést, s posledně jmenovaným je pojí zájem o sociální problematiku lidí žijících na okraji a sázka na civilní herecké výkony (překvapivě umírněný Bolek Polívka!) s uvěřitelnými dialogy i zachycení genia loci konkrétního místa (v tomto případě Bratislavy); bohužel ale také celková televiznost obrazu, uchylování se k žánrovým postupům, aby byl film patřičně dramatický, a zkratkovitost jednání postav a s tím spojená psychologická nevěrohodnost v určitých momentech. Zdeněk Tyc ale není Ken Loach, i když by také chtěl točit sociální dramata, a svým filmem nijak neburcuje a problémy neukazuje, spíše od nich utíká. Nedosahuje bulvarizace a banalizace, jaké se dopouštějí Hřebejk s Jarchovským, ale ideologie jejich filmů je totožná: vysvobození ze svrabu a naději pro lepší budoucnost umožní i/emigrant. Abych to shrnul: MALÉ OSLAVY nejsou ničím víc než morálně pochybným mravním imperativem slovenského vtipu končícího pointou "odjebat sa odsud, odjebat sa do piči". (25.10.2008)

Lidi nekoukejte na ty český a slovenský filmy zadkem. Opravdu nechápu jaké kolikrát slabé komerční standarty jsou hodnoceny tak vysoce a jaké perly jsou naprosto nepochopitelně shazovány... Ach jo; Vyníkajícně zrežírované a zahrané drama lidí, kteří se proti své vůli ocitnou na dně. Věc, která může kdykoliv a kdekoliv potkat každého z nás a o tom jak se snažíme pomalu drápat zase nahoru. Rozhodně stojí za pozornost (vyzdvihl bych velice talentovanou Terezu Nvotovou) 85% / 5* (11.08.2010)

Tereza Nvotová sice přesně vystihla dívku na hranici mezi dítětem a dospělostí, ale co je to platné, když jí scénář každou chvíli hodí nějaký klacek pod nohy. Ale ostatní postavy dopadly ještě hůř. Tento navzdory názvu převážně melancholický film má semtam jednotlivé silné scény, ale jako celek patří mezi ta méně vydařená filmová díla. (16.07.2013)