Nezávislost Rumunska

LFŠ 2011 | Samozřejmě, že se jedná o první celovečerní film vůbec a o zástupce rumunské hrdosti, ale hlavně jde o neuvěřitelě prázdnou záležitost, po technické stránce překonanou i celkem rychle po vzniku. Děj filmu vyzní jako výpisky z hodiny dějepisu a většinou stopáže se přes statickou kameru jenom přelévají masy vojáků, prostřižené mezititulkami stylu "psaní dopisu", "doručení dopisu", "nalodění", "plavba lodí", "vylodění", "konec vylodění". 83 minut ničeho jiného nestačí moc ani na to, abych se chechtal celou dobu, ale vlastně se mi to líbilo. (31.07.2011)

Film Nezávislost Rumunska jako celek působí dojmem Edisonových krátkých filmů z přelomu 19. a 20. století, neuměle pospojovaných k sobě, jako neorganická, suchá hmota ,která jen těžko ve člověku vyvolá nějaké hlubší emoce, zároveň však bojové scény silně připomínají film Zrození národa od D.W.Griffitha. Ovšem je potřeba podotknout,že verze,která se mi dostala do rukou trvá pouhých 40 minut oproti 100 dochovaným minutám z původního dvouhodinového filmu, tak je patrně ona poslepovanost spíše dílem toho, že má verze byla pouze torzem původního díla. Statická kamera, bez detailních záběrů a patetické přehrávání herců, nadšeně zdvíhajících ruce, když byli odváděni do armády. Docela směšně působí na bojištích ranění. Mávají rukama, jako cvičenci Sokola při svém Všesokolském sletu(kužel ale nemají). Většina filmu se skládá ze dvou druhů záběrů. Za 1.záběry tančících veselých lidí,provozujících oblíbený tanec "Kolo, kolo mlýnský" , za 2. vojáci pobíhající zmateně po bojišti, zdánlivě bez cíle. Jediné znamení, podle kterého od sebe šli rozpoznávat vojáci Rumunska od Tureckých byly vlajky obou národů a fezy Turků. Na druhou stranu naprosto mi chybí další srovnání dalšího díla vytvořeného ve stejné době jako tento a v ostatních národních kinematografiích nebyly o moc víc napřed než v Rumunsku. Vzhledem ke svojí délce si zaslouží srovnání s italskými historickými velkofilmy, Nezávislost Rumunska je jeden z vůbec prvních celovečerních filmů. (10.11.2007)

Válka s Turkem musí bejt řekli si Rumuni a za pomocí Rusů vyhnali  Osmanistán ze svého území a roku 1827 vyhlásili Rumunské království. Boji a vzniku tohoto království je věnován tento film. Je třeba říci hned na začátku že v době svého vzniku to musel být neskutečně strhující snímek. K vidění je spousta bitev (zejména Bitvy na Plevně) a oslava národních symbolů  rumunských tradic (tanec kola, křest a slavnostní vyvěšení vlajek). Technicky film působí poměrně věrohodně, v určitých scénách (například během přehlídek) jako by divák sledoval historické záběry a ne jen inscenovanou podívanou (navíc v té době filmy obecně lepší jinde o moc nebyly). Bitevní scény s nájezdy osmanských bojovníků na koních jsou chvílemi působivé, chvílemi nechtěně vtipné (jakoby si Turci hráli s Rumuny na honěnou atp...). Některé scény ukazují i tu druhou, drsnější tvář války. Díky scénám zraněných po bitvě či  scénám z nemocnice, je tu kladen důraz na to že bez obětí by se to neobešlo.  Jako pocta a dobové zobrazení událostí které předcházeli rumunské nezávislosti  je to dobré a statut základu rumunské kinematografie a celovečerním filmům obecně tomuto snímku nikdo nevezme . (29.09.2021)

Independenta Romaniei je film ke kterému chovám obrovský respekt, jedním z důvodů proč, je ten, že se jedná snad o první válečný film vůbec (když opomenu 1 minutové video Battle of mafeking, jenž není film v pravém slova smyslu, ale jakýsi experiment od Thomase A. Edisona). Další důvod je ten, že tento snímek překročil práh mezi krátkometážními a celovečerními filmy. Sice se nejedná o nic co, by mělo nějaký velký a dopodrobna prokreslený příběh, ale stále je to lepší, než ty experimentální píč***ny od Thomase A. Edisona. Je to vlastně celkem paradoxní, že jeden z prvních filmů vůbec, pochází z Rumunska. Dalšími kladnými vlastnostmi filmu jsou odkazy na Rumunskou kulturu a bitevní scény. Je sice problém leckdy rozlišit kdo je Romun a kdo Turek, ale i přesto jsou natočeny celkem zručně a příjemně se na ně dívá. Z pohledu dnešního díváka se jedná o poměrně nudnou podívanou, neboť proč si pouštět dnes již 100 let starý film, když si může pustit akcí napěchované Band of Brothers. Když se ale zamyslím nad tím, že v roce 1912 si mohli o Saving Private Ryan nechat pouze zdát, je ten film docela slušný.... avšak nejlepší časy němého válečného filmu teprve příjdou až s filmy: The Birth of a Nation (1915), Bronenosec Poťomkin (1925), The General (1926), Wings (1927) a Oktyabr (1928). (13.07.2012)

Ako sa píše v obsahu / ktorý akosi nechtiac vykradol moje myšlienky : ( / je až neuveriteľné, že na druhej strane filmového sveta, 3 roky pred Griffithovým ZRODENÍM NÁRODA prišiel snímok podobne rozsiahly a významový. Aj keď sa nedá hovoriť o nejakej filmárskej revolúcii ( kamera je statická a strihová skladba poplatná dobe ), svojou výpravnosťou a veľkoleposťou bojových scén doslova berie dych, teda ak berieme do úvahy rok vzniku filmu. Ešte o rok skôr, neďaleko Rumunska vo veľkej Matke Rusy, ale prišlo dielo DEFENCE OF SEVASTOPOL, ktoré si rovnako zaslúži dať klobúk dole za to, akým spektakulárnym prístupom ( majestátnosť bojových scén a dĺžka filmu ) sa filmári pred vyše 100 rokmi stavali k daným látkam. (15.04.2017)