Zavraždění Trockého

Zavraždenie Trockého. Film je skutočným chronologickým spracovaním posledného obdobia búrlivého života Ruského revolucionára Trockého.Narodil sa ako Lev (Leoba) Davidovič Bronštejn v rodine bohatého židovského statkára 26 októbra 1879.Ako 9 ročný začal študovať v Odese.Čoskoro sa stal presvedčeným marxistom a boľševikom.Za svoje politické aktivity bol neskôr vylúčený z vysokej školy kde študoval matematiku a deportovaný v r.1902 na Sibír.Nakoľko cárske tábory sa nedali porovnať s neskoršími zo sovietskej éry ,podarilo sa mu viackrát utiecť podobne ako Leninovi či Stalinovi.Vo Veľkej Británii sa pridal k Leninovi a spolupracoval na vydávaní novín ISKRA pod pseudonymom Trockij.Po návrate do Ruska bol opať niekoľkokrát deportovaný na Sibír Bol jedným z účastníkov revolúcie v Petrohrade v rokoch 1905–1906 a znovu bol deportovaný na Sibír odkiaľ sa mu opäť podarilo ujsť, čo však nebolo vo vtedajších vyhnaneckých cárskych táboroch veľký problém.Niekoľko rokov potom žil v emigrácii v USA,Švajčiarsku a Kanade.Po návrate do Ruska v r.1917 sa stal aktívnym boľševikom a viedol aj útok na Zimný palác ,sídlo Dočasnej vlády, v ktorom sa bez odporu vzdali mladí kadeti. Trockij, ktorý vybudoval Červenú armádu , vniesol do nej tvrdé a často až brutálne metódy ktoré si ČA zachovala po celú dobu existencie až do pádu sovietskej.moci.Bol schopný dať zastreliť aj celý štáb Červených gárd v Petrohrade po domienke že sa slabo bránili bielogvardejcom.Stal sa pravou rukou a politickým nástupcom Lenina a vykonávateľom červeného teroru.Po smrti Lenina sa zmocnil testamentu jeho rival v boji o moc Stalin a nechal sa vymenovať za generálneho tajomníka strany.Určil sa sám za nástupcu Lenina.Trockého pre jeho zásluhy nemohol len tak zlikvidovať, preto ho postupne vylúčil zo všetkých politických aj štátnych funkcií a deportovali do Kazachstanu v r.1928.O rok ho ho násilne vyhostil do Turecka.Trockij neústavne publikoval a kritizoval metódy vládnutia Stalina, preto sa stal postupne aj iných štátoch nežiadúcim.Po Turecku sa usadil vo Francúzsku , z Nórska ho vypovedali na nátlak sovietskej vlády do Mexika. Ako permanentný revolucionár sa nezaprel ani v exile.Prichýlil ho do svojej vily maliar Diego Rivera.NKVD postupne mu vyvraždila celú rodinu ,švagra Leva Kameneva (vlastným menom Rozenfeľd), významného boľševíka.v r.1936, ako aj jeho syn vyhostený do Francúzska zomrel za nevyjasnených okolností v Paríži v tom istom roku. Zavraždiť Trockého nariadil Stalin Beriom gen. Sudoplatovovi , náčelníkovi zahraničnej sekcie NKVD.Prvý pokus riadil agent Spiegelglas veľmi amatérsky.Komunistický nadšenec , mexický maliar David Alfaro Siqueros podplatil stráže a vtrhol do vily s priateľmi v policajnom prestrojení. Vystrieľali zásobníky a ušli preč.Trockij sa stihol skryť so ženou a vnukom pod posteľ a nič sa im nestalo.Druhý pokus už sám riadil Sudoplatov priamo z Moskvy cez agenta Ejtingtona .Ten získal na vykonanie činu syna španielskej revolucionárky , ktorej bol milencom - Ramona Mercadera .Ten sa votrel do priazne Trockého sekretárky (ktorá bola na rozdiel od filmovej postavy Romy Schneder, škaredá stará dievka ktorá sa do neho zamilovala) a predstieral že je kanadský obchodník ,veľký obdivovateľ Trockého a pripravuje o ňom článok.Ako Mr.Jackson už neskôr pravidelne konzultoval so samotným Trockým.20 augusta 1940 navštívil Mr.Jackson znovu Trockého aby definitívne prekontroloval koncept. V aute s československým diplomatickým číslom čakali agenti„gen.Kotov“,Grigulevič a Caridad.Pri čítaní konceptu Ramon Mercader zasadil úder do hlavy Trockému horolezeckým cepínom.Trockij zaregistroval pohyb, takže úder nebol okamžite smrteľný a zburcoval ochranku ktorá átentátnika okamžite zatkla.Medzitým auto s agentmi ušlo do prístavu , kde na nich čakala sovietska obchodná loď pripravená k odplávanou.Trockij na druhý deň podľahol zraneniu. Mercader bol súdený , ale držal sa naučeného scénára že motívom vraždy bola žiarlivosť na Trockého ktorý vraj obťažoval jeho milenku Sylviu , sekretárku Trockého.Odsúdili ho na 20 rokov vazenia.Nikdy neprezradil svoju totožnosť.Po prepustení,odcestoval na Kubu ,kde bol poradcom Fidela Castra,neskôr cez Prahu do Moskvy , kde ho vyznamenali radom Lenina a Hrdinom Sovietskeho svazu. ( A to už bolo po smrti Stalina) Po páde Beriu bol gen. Sudoplatov uvaznený za svoje zločiny stalinskej éry na 20 rokov a do svojej smrti v r.1988 nebol nikdy rehabilitovaný.Trockého vrah Mercader zomrel v r.1978 na Kube.Jeho pozostatky tajne previezli do Moskvy a je pochovaný na moskovskom cintoríne Kuncevo pod menom Ramon Ivanovič Lopez – Hrdina SSSR (29.08.2008) (menej) (viac)

Samozřejmě to vůbec není tak hrozné, aby to muselo být mezi 50 nejhoršími filmy světa. V jakémkoli současném roce najdeme v kinech, na všech platformách a kanálech snadno mnohem víc než 50 skutečně špatných filmů, některé z nich dokonce ocejchované již dávno degradovanými Zlatými glóby a Oscary. 🤓 Navíc, každý cinefil, který má všech pět pohromadě, ví, že Losey byl velký režisér, třebaže zde ve své sestupné fázi, údajně permanentně opilý do té míry, že další piják Burton musel být střízlivý, aby společně se skriptkou uhlídali v Trockého tezovitých monolozích návaznost story. Riche ovšem stojí za to poslouchat, i kdyby přednášel telefonní seznam, takže v tomto směru naprostá spokojenost. Delon s Romy zase ve své řeči těla vytěžili mnoho napětí a nezpracovaného násilí z jejich skutečného rozbitého vztahu. Obsazení tedy funguje. Ostatně Delon si Loseyho sám vybral a ve spolupráci úspěšně pokračovali v Panu Kleinovi, což je jeden z vrcholů tvorby obou. Burton, v té době již s rostoucí negativní alkoholickou a box office poison pověstí, nebyl první režisérovou volbou, ale Dirk Bogarde odmítl, protože se mu nelíbil scénář. Naopak Burton roli přijal, aniž by četl scénář, jen na základě předchozí spolupráce s Loseym v Boom!, a Líziny v Tajném obřadu. Třebaže oba filmy tehdy propadly u kritiky i diváků, Burtonovým se líbily a čas jim dal za pravdu. Ostatně Liz byla přítomna i na place Trockého. 🤓 V mexickém a římském (kde se točilo) vedru a nehybnosti je Assassination takové celé působivě neurotické. Všichni jsou zajatci ideologie, které propadli a to je vyčerpávající (pro postavy i diváka). Co víc, Losey nám předvádí, že to nevyhnutelně vede k nesmyslné brutalitě a násilí, které jsou ale součástí každé kultury tak jako tak a jen čekají na příležitost se projevit - v intimních vztazích, v politice, v rituálech masové zábavy. Docela temné prozření od bývalého budovatele světlých zítřků, fanatického levičáka režírujícího ve 30. letech v USA divadelní agitky, člena komunistické strany, který musel odejít do evropského exilu, když z Hollywoodu po válce vymetali commies. Možná Joe nakonec nebyl tak úplně mimo, když to točil a rozhodně film možno doporučit nejen for Richard Burton completist only. 🤓 A teď to hlavní - býk a Trocký u Loseyho: Nejde o v kinematografii stále živou a vysoce emotivní Ejzenštejnovu montáž atrakcí fungující na principu startu divákovy imaginace metaforou. Příklady: montáž klopýtajícího bělouše už už si lámajícího končetiny na rozevírajícím se petrohradském mostě a buržoustky nohou prolamující žerď ukořistěného praporu demonstrujících dělníků v Deseti dnech, montáž střelby do dělníků a porážky dobytka na jatkách ve Stávce, montáž náznaků vraždy Kurtze a dokonané rituální porážky býka v Coppolově Apokalypse. 🤓 Nejde ani o nejabstraktnější variantu Ejzových typů montáže - intelektuální montáž, ve výsledku vždy nevyhnutelně demagogickou a v kinematografii v podstatě nefunkční, příliš abstraktní pro tak konkrétní médium, jako je film. “Filmem nejde myslet”, ví Miloš Forman (Chytilová vs Forman) a víme i my ostatní, zejména z nejambicióznějších pasáží Deseti dnů, které otřásly světem - např. sekvence charakterizující napoleonské ambice Kerenského, nebo ze slavné demagogické montáže důstojníka svírajícího rukojeť šavle a popa svírajícího kříž coby zvrácených opor carského režimu v Potěmkinovi. 🤓 Pokud budeme brát výše zmíněnou pasáž z Apokalypsy jako příklad intelektuální montáže, což se často děje, pak přirovnání vraždy Kurtze k obětnímu rituálnímu skolení býka opět skončí jen jako zjednodušující demagogie. Ale jako vysoce emocionálně působivá montáž atrakcí naopak sekvence funguje znamenitě - v hlavě každého diváka spustí proud imaginace, v níž je Brando rozsekán přesně tak, jak na to jednotlivá divácká zkušenost a fantazie stačí, aniž by bylo třeba při tomto aktu zástupné symboliky či nedej Bože CGI (té bychom dnes neunikli). 🤓 Přehledně pět druhů Ejzovy montáže na YT - Eisenstein's Methods of Montage Explained | Russian Soviet Montage Theory | VIDEO ESSAY  nebo - 1925: How Sergei Eisenstein Used Montage To Film The Unfilmable 🤓 Můj závěr je, že ohledně býka, jde v Zavraždění Trockého, stejně jako v případě Loseyho originálních časových vyprávěcích smyček v Nehodě a v Poslovi, spíše než o nápodobu vyzkoušených postupů někoho jiného, o jeho vlastní montážní postup pro film, který je celý o násilí. V Loseyho pojetí (evidentně záměrně), není pro diváka žádná emoce plynoucí ze ztotožnění s postavami (jako v každém “normálním” filmu), nebo z montáže atrakcí, nebo alespoň osvětlující montážní dialektika à la Ejzenštejn jako ve slavné křtinové montáži v Kmotrovi. Ze dvou nesouvisejících motivů v Assassination nevzniká střihem - jejich srážkou - žádná nová idea. Ze všech těchto důvodů je film, i přes hvězdné obsazení, dokonale “nedivácký”. 🤓 Z odstupu a nezúčastněně sleduje násilí mezi milenci, politický atentát nebo koridu, pořád stejný princip civilizace založené na uplatňování moci, na potřebě ovládnout prostřednictvím psychického a následně fyzického násilí. Můžeme se jen dohadovat, nakolik toto pojetí vycházelo z osobnosti režiséra. Podle zkušeností s jeho dalšími filmy (např. Sluha, Nehoda, Boom!, Posel), zcela zásadně. Každopádně chladnokrevně analytické komparativní assassination býka v koridě a Trockého v pracovně - oboje nelítostně realistické - se vám vryje do paměti. (10.02.2024) (menej) (viac)