Invictus

Invictus je pohledem do života a soukromí jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely. Za jeho vlády se v JAR pořádalo mistrovství světa v rugby a Mandela, jako velký fanoušek tohoto sportu, sjednotil celou zemi i reprezentační tým a všichni táhli za jedním společným snem. Eastwood, jako režisér, film opět zvládl na jedničku. Morgan Freeman je snad jediná možná volba na představitele hlavní role a navíc starý Clintův přítel, takže obsazení Mandely bylo jasné ihned. Matt Damon, coby kapitán národního rugbyového týmu, byl také výborný, podal civilní a uvěřitelný výkon. Jeho projev byl přesvědčivý. Režii není třeba jmenovat, to je v posledních letech samozřejmostí a zde to mistr Eastwood opět předvádí. Z každého záběru je cítit (hlavně při utkáních), kdo že to sedí na režisérské židli. Hudba - rozhodně povedená (Kyle Eastwood), u některých scén správně doplněná o africké rytmy. Invictus je pozoruhodný, politicko - sportovní film o jednom naprosto mimořádném člověku, který navždy změnil svou zem, i kus celého kontinentu. (31.12.2010)

Poctivé řemeslo á la stále dokonale přesný a velmi jistý Clint Eastwood. Jenže tentokráte nikoliv v tématu. Precizní vyprávění, postavené na dvou výborných hercích a srážené hubou na zem nepříliš vypilovaným scénářem. Jednotlivé složky vyprávění fungují opět na výbornou, ale celku prostě netluče srdce, je rozvláčný a chce se až příliš líbit. Invictus je i přes africkou hudbu, která místy musí vzít za srdce, bohužel prostě chladný a odtažitý. Po projekci chybí to nadšení vyběhnout na hřiště a pořádně vítězství oslavit. Pod kůži ses holt, Clinte, tentokrát nezaryl, ale nemůžeme pokaždé čekat zázraky. Když se totiž oprostím od nároků, které jsem před projekcí mohl s ohledem na jméno tvůrce mít, tak je to stále nadprůměrný zážitek. A Million Dollar Baby nejde točit každý rok.. U mě i tak dobrý.. (23.01.2012)

No, rugby me nezajima, politika, natoz nekde v JAR uz vubec ne, ale Clint je machr a zaruka kvality, takze jsem se docela tesil a vysledek, ac neni spatnej, stejne je takovej nemastnej neslanej. Ne ze by to tech 130 minut nudilo, to v zadnym pripade, naopak to utece docela svizne a po rezijni strance neni filmu co vytknou, pusobi to, jak kdyby Clint byl pouze nejaky pozorovatel a proste zaznamenal udalosti. Navic, i kdyz se jedna o klasiku o ceste looserskyho tymu na vrchol, obejde se to bez nejakejch zbytecnejch klise a radoby dojemnejch scen. Bez velkejch reci se to sice neobejde, ale ty nepusobi nijak rusive, spis naopak. Samotny zapasy jsou pak natoceny perfektne a to je Clint ani nepotrebuje nijak pribarvovat nejakejma kamerovejma vychytavkama a podobne. Ale film samozrejme neni jen o tom sportu, ale i o politice, respektive hlavne o prezidentovi a Mandela je v podani perfektniho Freemana predkladanej jako totalni sympatak, dobrak a moudrej, spravedlivej clovek. Misty uz je to skoro az moc, jak je na kazdyho hodnej a s kazdym kamarad a vic nez nejaky schuze ho zajima vysledek zapasu, ale Freeman ma takovy charisma, ze mu to vse verite. Co se tyce Damona, je na nem videt, ze nahodil par kilo svalu, herecky slusny, ale ten blondatej preliv je dost hroznej. Proste film po vsech strankach na profesionalni urovni, ale proste nedokaze strhnout nebo vyvolat nejaky emoce a tak nak mi bylo jedno, co se stane. Takze fakt nevim, co tim Clint chtel vlastne rict, navic bych rek, ze to ani neni typickej oskarovej kandidat, mozna tak pro Freemana a za rezii, tot vse. Ale 4* to da. (07.01.2010)

Moc jsem se těšil na další spolupráci Eastwooda a Freemana. Zatímco Clintova režie nebyla vůbec špatná, ale moc emocí ve mně vyvolat nedokázala, Morgan jako Nelson Mandela byl pro mě naprostou jedničkou, tu roli by opravdu nemohl hrát nikdo jiný. Ano, bylo zde hodně patosu, patriotismu, velkých slov a činů, ale u té JAR to tak nějak beru, včetně faktu, že i sport jako je ragby (jehož obliba se u mě nikdy nesetkala s pochopením) mohl zemi s rasovou problematikou alespoň na chvíli spojit. Z filmu mám dobrý pocit, a přestože konec byl jasný už od začátku, nenudil jsem se ani chvíli, takže ve výsledku slušné 4*. (20.05.2010)

I'm the Master of my Fate. I'm the Captain of my Soul. Předně chci všechny varovat. Ano, je to film Clinta Eastwooda, ano, hraje tam Morgan Freeman, ale nečekejte žádné drama ve stylu Million Dolar Baby, Výměna nebo Gran Torino. Bylo by rozhodně nefér hodnotit Neporaženého nízko jen proto, že s Vámi nezamává tak, jako právě výše zmiňovaní. _______ Co mě dost překvapilo, byl směr, kterým se Clint vydal. O Mandelovi samotném se toho moc nedozvíme, snad jen základní fakta (vězení) spíše se zaměřuje na jeho činnost potom, co se stane prezidentem JAR. Na rozpolcený národ, na vysoká očekávání, která jsou na Mandelu kladena… A právě v té chvíli se rozjede ragby linie. A ta se naprosto skvěle a nenásilně prolíná s prezidentskou. K tomu si připočtěte skvělou hudbu, vynikající kameru a hlavně herecké výkony. Freeman měl tak dokonalý akcent, že později jsem ani nevnímal, že to je on. Damon mi zase předvedl, že umí více, než běhat se zbraní. Opravdu jsem se u filmu nenudil. Přiznávám, výše zmiňované snímky mají kvality někde jinde, ale i tak musím dát plný počet. Protože takhle příjemný film jsem už hodně dlouho neviděl. Je mi jasné, že tohle někomu nebude stačit, ale asi mám nízké nároky. Jsem zvědavý, s čím nás Clint překvapí příště. (02.01.2010)