Humans

Britská sci-fi novinka Humans, ktorá je remakom švédskeho seriálu (nevidel som ho, takže porovnávaniu sa vyhnem) je zaujímavým mixom rodinnej drámy a detektívneho thrilleru skúmajúca otázky ohľadom umelej inteligencie. Odohráva sa v súčasnom svete, kde má akurát každý doma robota na nerozoznanie od človeka, ktorý mu pomáha s chodom domácnosti, musí rešpektovať zákony robotiky a podobne. No a pár týchto robotov má vedomie, dokáže rozmýšľať a cítiť ako človek. Ako? Prečo? Čo podniknú? Veď to už každý pozná z mnohých filmov, nedávno napríklad z Ex Machina ktorej by Humans mohli byť pokojne spin-offom. Neprinášajú síce nič nové, ale po (ehm, takmer) celý čas veľmi decentne a inteligentne pracujú s námetom umelej inteligencie, rozohrávajú dve línie príbehu, ktoré sa výborne dopĺňajú – jednu v domácnosti obyčajnej britskej rodiny, druhú na strane vyšetrovateľov ktorí sa pokúšajú vypátrať týchto „uvedomelých“ robotov, a to všetko zaobaľujú do priam bravúrnej atmosféry. Seriál presne vie kedy má spomaliť, kedy si nachystať jednu z mála akčných scén, kedy odľahčiť, zintenzívniť, kedy servírovať zaujímavé príbehové otázky a prekvapivé zvraty, ktoré neustále udržujú divákovu pozornosť. Prvých sedem epizód je tak prvotriednou sci-fi drámou, no a potom to príde. Potom príde finále prvej sezóny a všetkým pocitom z inteligentného, napínavého, prepracovaného seriálu podráža nohy ten priveľmi odfláknutý záver. Na všetky otázky z predošlých hodín je odpoveď až primitívne jednoduchá a takmer to vyzerá tak akoby záver dopísal osvetľovač počas obedňajšej pauzy. Všetky otázky ohľadom robotiky, umelej inteligencie, vedomia sú passé, pretože nakoniec to celé končí ako naivná, chce sa mi napísať až primitívna sci-fi rozprávka o tom ako kedysi SPOILER žil jeden vedec, ktorý si doma vytvoril pár robotov, ktorí majú aj consciousness. Prečo? Ako? Pretože jednoducho mohol, pche! Tí sa nepohodli a rozutekali rozhádaní do sveta KONIEC SPOILERU. V závere tak ostane po seriály mierne horká pachuť v ústach, čo je po predošlých prvotriedne atmosférických, napínavých a dramatických hodinách dosť škoda. Stále nadpriemerný kúsok, ale keby sa v závere aspoň málo posnažil mohla tu byť prvotriedna sci-fi dráma, takto vto bude „iba“ za CELKOVO: 3,5* (7/10), ale veľmi sa mi chcelo dať tu silnú osmičku. (11.09.2015)

Plně funkční synth Odi se zvláštním erotickým programem by nebyl k zahození. 1) Po první řadě jsem byl poněkud rozčarován. Uvítal bych spíš, kdyby nebylo jasné, co se s Míou děje a kdyby tvůrci víc přistoupili na hitchkockovskou hru tušené temné hrůzy, než na polopatické seriálové servírování. Nicméně ve druhé řadě jsem si zvykl._____ 2) Je zajímavé, jak nevnímáme umělou inteligenci jako samostatnou entitu, pokud není doprovázena lidským tělem. Naše fascinace lidskou schránkou působí archetypálně až esotericky. Made in our image. Out of our control._____ 3) Z pěkných kluků mě zaujali 29letý Sam Palladio (člověk Ed, kterého miluje Mia), 28letý Will Tudor (blonďatý poškozený robot Odi) a 31letý Marshall Allman (šéf firmy Khury)._____ 4) 13. 2. 2019. Ve třetí řadě se zdůraznilo humanistické poselství. (17.05.2017)

Vybrabčený Asimov. Což by nevadilo, ústřední rodina však již ano. Tohle mít v sousedství, jdu snad radši kočovat k Lakatošům. Celý ten fórek jak ušetřit, tedy naroubovat ultrašpičkovou, v reálu prozatím ani zdaleka nesestrojitelnou technologii do dnešních kulis, by se též dal odpustit. Tak tedy robota odlišíme od lidí zelenou kontaktní čočkou a všechny necháme jezdit v priusu, no bóže. Ovšem kvalita pozvolna klesá, a to spolu s napětím. Občas se neudržím a u některých filmů napíši, že by šlo o námět dosti nosný pro seriál. Zde to je přesně obráceně. Jeden vcelku pěkný bijáček by z toho šlo uhňácat. Pokud by se tedy přeobsadila mongoloidní a težce neuvěřitelná famílie. (02.12.2015)

Celou dobu (8 dílů první série) jsem nestačil žasnout nad některými promyšlenými a propracovanými detaily. Od prvopočátku mě ale taky pro změnu v negativním slova smyslu šokovala necitlivá práce s hudbou. Nasazovala se a zejména ukončovala naprosto bez přemýšlení, ostře a nečekaně. Kvůli tomu bych ale ještě nedal poměrně nízké hodnocení. Ty hlavní důvody jsou vlastně dva: 1. Ke konci to bylo zbytečně roztahané, jaksi uměle nastavované. Zbavil bych to balastu a udělal z toho místo osmi sedm svižnějších, zábavnějších dílů. 2. Vytratili se z toho odmítači a ze všech lidí byla ke konci bláhová, ku pomoci připravená Sluníčka. To mě opravdu silně iritovalo. Holky, co Anitě nemohly přijít na chuť, prostě proto, že to byla nevyzpytatelně působící mašina, která jim v jejich vlastním domě věčně dýchala za krk, mě bavily. Jakmile se nad ní ale ustrnuly a začaly jí (taky) pomáhat, tak se to pro mě stalo nudným a nezáživným. (25.05.2016)

Výborný osmidílný britsko-americký seriál. Už od první epizody mě seriál oslnil a nadšení mi zůstalo až do úplného závěru. S každým dalším dílem se ale ještě zlepšuje, příběh se prohlubuje a také odhaluje další velmi zajímavé skutečnosti. Určitě velký podíl na tom, že se mi ihned zalíbil byly postavy. Jak celá rodina, která se teprve seznamuje s novým členem-synthem, tak i všichni ostatní neobyčejní roboti, jenž se nám představují, jsou velice dobře ztvárněny a zahrány. Nejvíce mě zaujala postava Nisky, která je prostě skvělá. Už se teším na druhou sérii, která bude snad stejně dobrá. (07.05.2017)