Sylvin

Začala jsem Doctora sledovat až letos, stydím se za to. Ale hlavně, že jsem začala, je to opravdu kult. Eccleston dobrej, neurazil. Tennant, no co bych proboha mohla říct špatnýho o desítce? Je považován za nejlepšího právem a bylo mi těžko u srdce, když končil (a že nám to teda tvůrci neusnadnili). Smith, na toho jsem naštvaná, protože jsem se těšila, jak ho budu vášnivě nenávidět, protože vystřídal Tennanta... Jenže on mi to ten hajzlík nějak ne a ne dopřát, protože - ač nerada - musim uznat, že je vlastně docela dobrej. Až se dohrabu ke Capaldimu, zaktualizuji. Asistentky hodnotit nebudu, ovšem neodpustím si menší shoutout pro Catherine Tate, kterou uznávám jako bohyni, je opravdu neuvěřitelně vtipná. / AKTUALIZACE: Capaldi je taky frajer, mno, co se divim, žejo....

Suverénně nejlepší v současnosti běžící seriál (ještě se Sherlockem a DW). Samozřejmě velký dík patří knižní předloze, G.R.R.M. se fakt ničeho nebojí, na pohádkychtivé, po happyendech toužícící diváky naprosto a zvysoka kálí, vraždí hlavní postavy hlava nehlava a strašně dobře mu to vychází. Člověk by řekl, že z takového seriálu bude mít depku, ale není to pravda, tou gradací každé scény a nečekanými zvraty vás to drží napnuté jak na skřipci a krev prolévaná po literch nezastaví ve sledování ani největší citlivky. Místo toho aby uzavíral všechny zápletky stylem "everybody must be happy", radši se soustředí na vývoj postav a způsobuje, že záporáky buďto milujete hned a nebo je začnete milovat poté, co vám odhalí další kousek svého charakteru, který ve finále není takový, jaký se na první pohled zdálo. Nejlepší demonstrace tohoto postupu je pravnědpodobně všeobecně fanoušky nejoblíbenější postava: Tyrion Lannister, za záporáka, kterého začnete mít rádi později, by se dal považovat jeho bratr Jamie (aspoň takový je zatím výsledek u mě). Co se týče udělování hvězd tomuto seriálu, only sky is the limit, zatim jsem nenašla chybku.

Velice mě zarmoutil fakt, že se v žebříčku oblíbenosti seriálu před tuhle dokonalost dostal Červený trpaslík, jehož humoru jsem skutečně zas tak nepropadla... Pro mě je tohle můj ABSOLUTNĚ nejoblíbenější seriál, vrchol humoru. Dylan Moran je skutečně mistr, jak v provedení Bernarda, tak v jeho vlastních "one man shows". Bill Bailey se k němu jako herecký kolega skvěle hodí a Tamsin Greig je skutečně nebývale vtipná ženská (protože se tam výkonem oběma pánům směle vyrovná a to zasluhuje obdiv... není obvyklé, že by byla ženská stejně vtipná, jako chlap, takže si toho cením) Pět *, kdyby šlo deset, tak bych dala....

Tohle je jeden z těch seriálů, díky kterému si uvědomíte, že většina těch ostatních, na které se díváte, jsou vlastně bezobsažné srágory. Někdo by mohl namítat, že je to jenom další zpracování něčeho, co tady bylo již mnohokrát, ale BACHA! Tahle verze se liší. Výběr herců do hlavních rolí je naprosto fenomenální (i oproti novodobé filmové verzi - Jude Law a Robert Downey Jr. jsou jako ústředníé dvojka geniální, ale škodí jim, že hrají ve filmu: je tam moc akce a málo řečí a to mi přijde u Sherlocka škoda, další věc je, že jsou to oba krasavci a mě to tam nějak ruší). Benedict Cumberbatch, jediný muž se jménem divnějším, než sám Sherlock Holmes, je cvok na svém místě, komediant první třídy a opět dal této již tolikrát interpretované postavě novou tvář. Martin Freeman tomu nasazuje korunu, je tam vidět, že herci jsou i v reálu skvělými přáteli, třeba když jsou v Buckingham palace a smějí se tomu, že S.H. je zabalený v prostěradle a nemá pod ním ani kalhoty: tenhle smích není hraný, tam je ta chemie prostě 100% opravdová. Opravdu hodně kvalitní záležitost, která vás (jako u většiny detektivek) nutí přemýšlet, ale dává vám k tomu prostor a na dost věcí člověk může přijít sám, ovšem ne díky předvídatelnosti, ale díky skutečným a nezavádějícím nápovědám. Bezchybná věc, když se budete dívat na tohle a na Game of thrones, nic vám už chybět nemusí. 1 000 000*

Již po prvním díle jsem tomu naprosto propadla. Trochu jsem s tím počítala, vzhledem k mé zálibě ve válečných filmech + seriálech, ale netušila jsem, že mě to chytne tak moc. Reyovy kecy zbožňuju a je to udělaný tak reálně, že si nedovedu představit, jak to natáčeli. Nějak mi nejde do hlavy výjev chlápka pobíhajícího s kamerou a režiséra říkajícího: Tohle se nepovedlo, chlapi, dáme tu scénu ještě jednou... Až tak dobrý mi to přijde.

Naprosto skvělá, VELMI britská a kvalitně řemeslně zpracovaná záležitost. Těm šestasedmdesáti procentům, co to tady má, nevěřte, má to daleko na víc. Pánové Shearsmith a Pemberton mě přesvědčili již při spolupráci s Markem Gatissem na League of Gentlemen a jsem ráda, že jsem se vypravila na průzkum jejich další tvorby, neb mě přivedl k tomuto dílu. Prosím, dejte tomu víc prostoru než první dva díly, nebudete zklamáni. Vždyť jeden díl je půlhodinka, to vás nezabije... Na ten styl se rychle naučíte a pak se vám v celém kontextu bude líbit vše včetně právě oněch prvních dílů. A nebo si to pusťte zprostředka, konečně, dalším výrazným plusem čísla 9 jest fakt, že postrádá kontinuitu, každý díl stojí sám o sobě, čili si člověk nemusí pamatovat "co řekla Mary v prvním díle první série tak strašnýho, že se Rupert na konci dílu šestého druhé série oběsil". Tedy doporučuji například s01e03 (pro nerdy: Máte tam Varyse z GoT a k Gemmě Arterton snad nic říkat nemusím...) nebo s02e02 (pro nerdy: Robin Hood z Doctor Who, pro některé znám též jako L. da Vinci z Da Vinci Demons... Konečně, znalci britské scény si někoho najdou snad v každém díle...). Rozumím tomu, že se tento seriál u českého diváka může setkat s nepochopením, ale prostě je to pokoukání pro ty, kteří u televize nechtějí jen slintat a ládovat do sebe čipsy, ale i přemýšlet. Vám tedy budiž lákadlem má poznámka: Kam se s nečekanými rozuzleními hrabe Steven Moffat...!

Společně s Misfits nejlepší počin, jehož cílová skupina jsou puberťáci. Ti mentálně slabší kvůli tomu možná začnou drogovat, protože si budou myslet, že je to cool a fpoho, ale tak nějak doufám, že ve svý hlubší podstatě je to tak dobrý, povedený a inteligentní, že to tupce nebude bavit... Jinak má oblíbená je první generace, ale na každé se najde něco zajímavého, ve druhé gen, jsou asi zajímavější herecké výkony a třetí je tak mimo, že se na to ze zvědavosti a částečně ze setrvačnosti kouknete taky.

Řikáte si: Že by Čapek? A pak tam přitančí jakási vedlejší postava jménem Silas Capek (čteno "Kejpek", ale fuck it, nám je to jasný...) a máte jedna a jedna pohromadě. Sci-fi freaks, britofilové a psychiatři laici si smlsnou. A ostatní taky, protože si myslim, že je to prostě dobře koukatelný. Dva "synths" odpovědí na stejnou otázku rozdílně a vy zbystříte a začnete strašně přemejšlet. Jakákoliv scéna s Odim a vy víte, že by jste byli jedni z těch, co by za "synthy" kopali. Ale vlastně tak trochu chápete i odpůrce. A cvičíte si na tom pozornost, protože jestli jste chytré hlavičky a Sherlock vás a vaši přirozenou hravost, zvídavost a soutěživost dostatečně vycvičil, nějaké věci vám předem dojdou a budete na sebe pyšní a možná si za odměnu dáte kakajíčko. Je to dobrý, je to dobrý, je to dobrý.