Che Guevara: Revolúcia

Postava revolucionáře Che je dostatečně profláknutá (ne, já ho na tričku nenosím :-) a tím pádem i zajímavá pro zfilmování a Benicio del Toro je můj oblíbený herec, ale dva roky po zhlédnutí musím (sebe)kriticky přiznat něco neskutečného. Z celého filmu mi utkvěla (a to jen mlhavě) v hlavě jen jediná scéna, kdy Che na konci filmu (nasrananej na „morálku“ svých spolurevolucionářů) vrtí hlavou a říká "to je neskutečný". Jinak mi film naprosto splývá s načtenými fakty z knih o Che. To je nejen neskutečný, ale i sakra málo na nějaké vyšší hodnocení filmu. (19.01.2013)

Ať se to někomu líbí nebo ne, při opravdových revolucích se střílí na nepřítele a zrádci se popravují. Tečka. Nehodlám tu ovšem politizovat ale hodnotit film. Jeho dokumentaristická strohost a syrovost se mi moc a moc líbila, takový způsob režie zdá se mi být v tomhle případě velice šťastným. Mrzely mě ovšem některé dějové skoky, rád bych býval osudy "bratrů z hor" viděl hezky postupně, plynule, od vylodění až po Havanu, jako takový hraný časosběrný dokument o kubánské revoluci. Jsem ale vděčný i tak; je skvělé, že někdo natočil film o Guevarovi takhle nedogmaticky a netendenčně (ať tak či onak), navíc Benicio Del Toro je coby El Comandante naprosto fantastický. (27.02.2013)

Snímek o tomto argentinském lékaři a jihoamerickém revolucionáři jsem očekával s určitými obavami, které se však naštěstí nenaplnily. Je velmi přínosné, že se tvůrci striktně drželi vlastních slov a interpretací samotného Ernesta Rafaela Guevary a ani na okamžik nesklouzli k jakémukoliv překroucení myšlenek a činů, pro něž tento charismatický lidový vůdce později zemřel. Pro ty, kteří očekávali film plný bojových či ideových střetů, je první část filmu, natočená spíše v dokumentárním stylu, možná trochu nudná. Pro ty, kteří znají osudy tohoto internacionalisty a dokáží se trochu zamyslet nad myšlenkami a událostmi, jež provázely kubánskou revoluci, je určitě výborným zážitkem. 90% (16.01.2009)

Soderbergh nám roste a tentokrát si ukousl krajíc, který dlouho kousal ale nakonec se jím začal dusit a musel ho vyplivnout. Pokusil se natočit velký film o velké postavě ale zůstal někde na půl cesty. Che Guevarův život byl poměrně zajímavý na zfilmování ale Soderbergh není velký režisér ačkoliv by si to určitě přál. Del Toro zachraňuje dost a akční scény připomínající hru na vojáčky jsem si i přes svou přímočarost a obyčejnost užival ale bylo to málo. Celá první část této rozmáchlé podívané je o výletech po lese, občasných přestřelkách a aby film působil důležitěji nechybí ani Guevarovi proslovy. Bohužel mě jeho příběh přestal hodně brzy zajímat a popravdě jsem se toho o něm moc nedozvěděl. (15.07.2010)

V chrámu, kde smrdí kadidlo a myrha by byl maestro Soderbergh zaručeně bossem vzbouřenecké skupiny mnichů. Opravdu, i žáci z tibetské školy Červených čepic (Karma-kagjü) nadělají více hluku, než film o Che Guevarovi. V první polovině jsem se tvářil podobně jako sedmileté holky, když je bere ďas. Přemýšlel jsem o své smrti. Jestli by nikomu vadilo, kdybych si při sledování partyzánského filmu prostřelil hlavu šípem. Nálsedně jsem byl pokropen studenou vodou, protože epitaf znějící: "Zemřel s revolucionářskou čepicí a s krucifixem v náručí.." by nezněl tak, jak bych chtěl. Proto jsem zatnul zuby a pokračoval. Zarazilo mě jak dalece jsou schopny lidské hlasivky navodit atmosféru bezbřehé nudy a spánku. Herci mluví tím nejtišším hlasem, jakým si dovedete představit, a jelikož všichni pobíhají v maskáčích, máte problém rozeznat Che Guevaru od Fidela Castra a vojáka od sloupu s elektickým vedením. Nepřemýšlel jsem nad ideologií, ani nad tím, jestli film odpovída skutečnosti, seděl jsem, koukal z okna a zamýšlel se nad, zda-li Silvia Plathová před svou sebevraždou neviděla Soderberghův opus magnum. Vůbec bych se jejímu činu nedivil... Volím raději dokument! (16.08.2009)