V sieti CIA

Berlín, Moskva, CIA, KGB, ale také MOSSAD, studená válka a spousta špionů..... Myslím, že tato minisérie by mohla jednou dětem objasnit pojem ,,studená válka". Klidně místo učebnice dějepisu. PŘÍBĚH: ***** každý díl je zaměřený na jinou část dějin, vše na sebe plynule navazuje. Ti jenž alespoň část těch časů zažili, jistě budou spokojeni./ HUMOR: NE - doby, kdy v Berlíně bylo 7000 špionů ochotných cálovat za informace, nebo invaze v Zátoce sviní mnoho veselých okamžiků nenabízí./ AKCE: *** zde se nejvíce projevila negativa televizní produkce. Ale v dramatu potěší i to málo, třeba Maďarsko 1956 nebo již zmíněná Kuba./ NAPĚTÍ: ***** ta doba mne nenechávala v klidu tehdy a nemám důvod být ,,klidný" ani při této rekapitulaci..... Takže: život plný tajemství, podvodů, nebezpečí, v mistrném příběhu plném intrik, kde ani vy nakonec nebudete věřit nikomu. Nemáte chuť to vyzkoušet? (05.02.2008)

Válka studená je válka studená. Mám takovou teorii. Někdo ze scénáristů si oblíbil Mailerova Ducha děvky a podíval se na Kauzu CIA i na Třináct dní. Poté zalezl na dlouho do archivu a vylezl s materiálem, který bylo záhodno přetavit v celuloidový drahokam. Jenže kdosi řekl stop, to je málo pro diváky. A tak vzniklo tohle. Skutečnost je samozřejmě zcela jiná, jelikož jde o (údajně) velmi věrný přepis románu Roberta Littella. Budu-li však ignorovat skutečnost a povedu si i nadále svou, jak mě naučila tato minisérie, tak je to vše stejně pouze o tom jak své dezinformace prezentujete. Pokud dostatečně přesvědčivě, tak je děvka jedna prodejná (aka pravda) na vaší straně. A právě tvůrci mě svými "pravdami" nepřesvědčili. Selhávají totiž v detailech a rozpadá se jim pro ně celek. Všichni Rusové se i v Moskvě vybavují angličtinou. Akorát s nechvalně proslulým hollywoodským (čti směšným) přízvukem navrch (a to i v době nejtvrdšího stalinismu na veřejných místech). Nejinak jsou na tom Kubánci na Kubě atd. Což o to, to je to nejmenší. Ale, že je vše řešeno až příliš efektně a filmově (v negativním slova smyslu), to už na pováženou je. S výše zmíněným Mailerovým životním dílem to srovnávat nebudu, přeci jen takřka tisícistránkový dvojdílný román versus čtyř a půl hodinová televizní produkce, to by nebylo tak úplně fér (i když se to srovnání přímo nabízí). Ovšem s Kauzou CIA to s čistým svědomím porovnám. A vychází mi z toho De Nirův počin ve všech ohledech jako přesvědčivý vítěz. Stihne sdělit to samé v rámci poloviční stopáže a mnohem méně podbízivě. Company je kalkul s velmi proměnlivou kvalitou, který umí svého diváka napnout, místy strhnout a hereckými výkony nadchnout. Pravda, zdaleka ne všemi. Takový Chris O´Donnell sice již není tím tragicky antisympatickým floutkem jako kdysi, ale stále mu do statusu herce něco chybí. Konkrétně charisma a byť i jen špetka talentu. Vzhledem k faktu, že by měl na svých bedrech odtáhnout nějakých dvěstědvaasedmdesát minut je jeho obsazení zarážející volbou. Navíc mu scénář přihrává tak čistě běloskvoucí postavu "ríl emerikn boje" až to bolí. Přesto si dovolím tvrdit, že s tímhle námětem a obsazením se dalo vystoupat o stupeň výše na žebříčku kvality. Nebo možná dokonce i o dva. Co to melu... Nikoli dalo, ale přímo mělo. Stačilo se rozhodnout zda se držet reálné linky "jak to mohlo být" nebo té klasicky atraktivní bez ambicí. Ovšem oboje dohromady v této podobě, bohužel, nefunguje. (05.06.2008)

Mimořádně vyvedená televizní minisérie, mapující největší průšvihy CIA v době studené války, překvapí v prvé řadě tím, že není z dílny HBO. Výborně spletená mozaika skutečných událostí s fiktivními postavami jakoby se vylila z pera mistra politických thrillerů Fredericka Forsytha. TNT nešetřilo na výpravě a zdatný televizní řemeslník Mikael Salomon dokazuje, že tyhle věci prostě má v paži. První díl je spíše oťukávací, druhý už však stihne dvě podělané anti-bolševické revoluce (Maďarsko, Kuba). Závěrečná část sice neřeší nic převratného, ale dává průchod nejzajímavější postavě celé série a tím je ‚Mother‘ Michaela Keatona. S věčnou cigaretou, poznámkami oblepenou zdí kanceláře a pomalou dikcí vás doslova uhrane. Jen ta postava bodrého amerického agenta (navíc obsazená prkenným O’Donellem) je nad moje možnosti skousnutí. 4 a ½. (26.05.2011)

Velmi ambiciózní počin se v určitých rysech povedl, ale pro mě je především zklamání. Chris O´Donnell není tak dobrý herec, aby tuhle minisérii sám utáhl. To by ale ještě tolik nevadilo. Horší je, že v "The Company" prostě není dostatečně vykreslená atmosféra zemí, ve kterých se odehrává. Všechny lokace (snad až na Berlín) vypadají tak uhlazeně a bez kouzla dané reálie. Rusko 50. let? Maďarsko? Tohle? Nevěřil jsem ani za mák. Na druhou stranu, Michael Keaton hraje absolutně skvěle. Scéna, ve které naposledy sedí v kanceláři CIA je brilantní. Škoda, že zde takových není více. (06.12.2008)

Ze začátku hrůza, už tak dlouhou stopáž a nevábnou production value dále umrtvují neuvěřitelně pitomé milostné linie jak z předválečných filmů Oldřicha Nového, první díl držel nad vodou jen Alfred Molina a fantastický Michael Keaton. Druhý díl už je ale vynikající, Maďarsko a hlavně Bay of Pigs mají koule a Michael Keaton se rozehrává do životní majstrole. Třetí díl korunuje tuto minisérii jako zlatý hřeb, v postavách Keatonovy Matky, Jevgenije, Starika či sovětských dvojitých agentů se dokonale odráží stáří a marnost konce jedné neuvěřitelné éry moderní historie. The Company rozhodně stojí za shlédnutí, navzdory převážně nudnému začátku, tupým milostným zápletkám nebo dřevěnému O'Donnellovi. 80% (09.08.2008)