Tears of Kali

Škoda přeškoda že povídky byly tak nevyrovnané. První byla parádní, ale další 2 film stahují do průměru. Na Tears of Kali jsem se po nadprůměrných Masks dost těšila - o to větší očekávání a zklamání. Herci průměrní, gore a atmosféra mystična příjemná. Každopádně Marschal zůstává v mém hledáčku..kluk jedna německá. (09.11.2014)

Hodně zajímavý povídkový kousek. Inspirace starší evropskou hororovou školou je jasně patrná, byť v následujícím filmu Masks se Marschall předvedl ještě mnohem víc (a jsem moc zvědavý, co přijde dál). Každopádně na témata má hodně dobrý čuch a jejich znepokojivá realizace mu zatím také vychází, byť v případě Tears od Kali mi trochu vadil přebytek jalových keců. Atmoséfra a gore na úrovni. (13.12.2012)

Novšiu hororovú produkciu vyhľadávam len veľmi okrajovo. Na nemecké Tears of Kali som dostal zaujímavé echo, tak som sa na neho vrhol, aj napriek tomu však ale s malou dávkou zdržanlivosti až nedôvery. Horor rozdelený na tri samostatné kapitoly (Shakti – Devi – Kali), vyvolal vo mne po pár minútach obrovské nadšenie a úžas. Razom sa stal tým, výrazne najlepším, novším hororom (ďaleko za sebou nechal pecky ako Los Otros, Ring, Uzumaki a iné), ktorý ma počas projekcie doslova vykuchal. Srdce a dušu obrátenú naruby mi vrátil až po záverečných titulkoch a to v dosť zúboženom stave, s hlbokou nehojacou jazvou, ktorá mi bude naveky pripomínať tento pohlcujúci filmový zážitok. Tears of Kali to je inteligentný, drsný/nechutný, nervy drásajúci a mrazivý horor režiséra Andreasa Marschalla, ktorého nápadité spracovanie vydesí až do kostí. "Už ste sa niekedy pozerali do hĺbky svojej duše?" Pozrite sa! Tears of Kali. (06.08.2008)

Většinu lidí upoutá víc obal než obsah. Vlastně na to člověk nemusí být ani příliš povrchní. Já třeba mám k tomuhle druhu povrchnosti daleko, ale i kdyby byl námět filmu sebezajímavější, a přitom byl natočený ve formě poloamatérské televizní inscenace, s děsivou vyzoomovanou ruční digitální kamerou, plechovým zvukem, druhořadým hereckým ansámblem a zoufale nenápaditou režií, tak mě výrazněji neosloví a basta. A to je bohužel přesně tenhle případ. 1.ŠAKTI (**) První příběh se trochu otře o tibetskou mystiku, Radžníše a nepřímo i o Junga, ale nezapůsobil, hlavně kvůli nešikovně chaotickému vyprávění, otřesnému vizuálu a dvěma otravně uječeným ženským. 2.DÉVÍ (***) Zajímavý a inspirativní způsob, kterak si vylepšit svou karmu. Škoda jen, že plody jejího vylepšení sklidíme až v příštím životě, protože v tomhle životě už toho po téhle proceduře mnoho nesklidíme. Zaujal týpek v roli psychiatra, asi jako jediný herec/herečka z celého filmu. 3.KÁLÍ (**) Fušérský léčitel čirou náhodou (či spíš řízením osudu) opravdu vyléčí jednu dámu, ale ona "nemoc" asi měla raději zůstat uvnitř. Čistokrevně horrorová epizoda, ale filmařsky dost slabá. A tyto tři příběhy jsou ještě nepřesvědčivě propojeny mimipříběhem čtvrtým, jak bývá u povídkových filmů časté. (23.11.2022)

"Odborník ti (ne)pomůže... sám a rád se stáhneš z kůže." Jak by německému guru Steinerovi řekl MUDr. Stanislav Grof, náš průkopník holotropního dýchání, které vede ke změněným stavům vědomí: "Nezkoušejte to doma!" Jedno téma, tři povídky. Úvodní Shakti je slušné úrovně a ukazuje nám, že správně osvobozená Tulpa je holka samostatná a umí i sama jezdit výtahem. Třetí povídka Kali uvázla ve sklepě průměrnosti a pracně se z něj dobývala ven. Kraluje prostřední Devi, pětihvězdičková fyzická terapie traumatu, s praktickou ukázkou vylepšování osobní karmy, kvůli kvalitě příštího života. Tedy po reinkarnaci, která už už klepe na dveře ordinace pokryté igelitem (asi připravené na malování :-). Jo jo, psychicky narušení pacienti bývají různí. Jedni s karmou na houby, druzí nervózní a agresivní, protože drogově závislí, jiní jsou smutní, protože v dětství týraní, další jsou nejistí, břímě nesoucí. Ale existuje i jeden speciální druh pacientů, se spasitelským komplexem a démonicky chytrým mozkem. Ti jsou ze všech nejnebezpečnější! Nazývají se psychiatři... (21.10.2022)