Tears of Kali

Hodně zajímavý povídkový kousek. Inspirace starší evropskou hororovou školou je jasně patrná, byť v následujícím filmu Masks se Marschall předvedl ještě mnohem víc (a jsem moc zvědavý, co přijde dál). Každopádně na témata má hodně dobrý čuch a jejich znepokojivá realizace mu zatím také vychází, byť v případě Tears od Kali mi trochu vadil přebytek jalových keců. Atmoséfra a gore na úrovni. (13.12.2012)

Pre mňa ťažko stráviteľný amaterizmus s nesympatickým hereckým osadenstvom a smiešnou tendenciou tváriť sa ako nejaká okrajová forma sofistikovaného filmového umenia. Z troch poviedok ma mierne zaujala iba prostredná o neortodoxnej psychoterapii, ostatok som vyslovene pretrpel. Štýl, ktorý preferuje nemecký režisér Andreas Marschall ide úplne mimo mňa... (25.10.2017)

Hunter2222 to vystihl trefně, jsem rád, že podobný pocit z filmu nemám jen já. Já si totiž zpočátku myslel, jaká to nebude blbost. Podobná překvapivě milá setkání s podobnými malými velkými filmy mám hrozně rád. Celé se to točí kolem nějaké spiritisticko-duchovní skupiny, ale jen vzdáleně, ty tři povídky mají své vlastní děje, zápletky, jen ta vyústění vždy kolidují s onou skupinou. Celý film je dějově docela dobře promyšlený, minimum suchých míst, atmosféra jednotlivých povídek houstne přesně tak jak má, pointy a vyústění mají koule. Je to démonické, trochu gore, nešetří se krví, herecké výkony možná nejsou špičkové, ale pořád lepší než dementní puberťáci se svými šílenými dialogy, které zde vůbec nenajdete (ani puberťáky, ani šílené dialogy) a narazíte na pár velmi zajímavých scén (odstřihávání očních víček, sebevražda tužkou). K tomu povedená hudba. První povídka se mi líbila nejvíce, druhá má trošku slabší začátek, ale pak se rozjede a třetí se trošičku zápletkou vrací k té první, je z těch tří nejslabší, což ale vůbec neznamená, že je špatná. Takový zážitek jsem opravdu nečekal. A jsem rád, že konečně mohu bez servítek prohlásit - Ano, Němci umí natočit výborný film, dokonce umí natočit výborný horror!!!! (19.12.2011)

"Odborník ti (ne)pomůže... sám a rád se stáhneš z kůže." Jak by německému guru Steinerovi řekl MUDr. Stanislav Grof, náš průkopník holotropního dýchání, které vede ke změněným stavům vědomí: "Nezkoušejte to doma!" Jedno téma, tři povídky. Úvodní Shakti je slušné úrovně a ukazuje nám, že správně osvobozená Tulpa je holka samostatná a umí i sama jezdit výtahem. Třetí povídka Kali uvázla ve sklepě průměrnosti a pracně se z něj dobývala ven. Kraluje prostřední Devi, pětihvězdičková fyzická terapie traumatu, s praktickou ukázkou vylepšování osobní karmy, kvůli kvalitě příštího života. Tedy po reinkarnaci, která už už klepe na dveře ordinace pokryté igelitem (asi připravené na malování :-). Jo jo, psychicky narušení pacienti bývají různí. Jedni s karmou na houby, druzí nervózní a agresivní, protože drogově závislí, jiní jsou smutní, protože v dětství týraní, další jsou nejistí, břímě nesoucí. Ale existuje i jeden speciální druh pacientů, se spasitelským komplexem a démonicky chytrým mozkem. Ti jsou ze všech nejnebezpečnější! Nazývají se psychiatři... (21.10.2022)

,,Co je tam dole?" ,,Dole chodí živí s mrtvými..." A jak je tam, jak to vypadá?" ,,Ticho a vlhko." Působivý mystery horror kombinuje asijskou duchařinu s indickými a evropskými mýty, to vše doplněno o zdařilé gore (na příklad ustřihávání očních víček či stahování z kůže). Obdoba filmů, kdy z paralelních světů COSI proklouzne do světa našeho. Zde se jedná o nejtemnější stránky lidské duše, kde se ukrývají vzpomínky, démoni a nejděsivější noční můry (ano, i na Fredyho si člověk vzpomene, chybí zde ale jeho černý humor). Magická hudba společně s kamerou, která střídá celky s detaily a při krvavých masakrech neuhne, vytváří patřičnou atmosféru. Tenhle film je místy chladný, mrazivý, místy strašidelný. Odkazy i na tibetské mnichy jsou pochopitelné - oni se dokážou dlouholetými meditacemi dostat za hranice bytí, tam, kam se ostatní dostanou až v momentě smrti... (22.08.2013)