Tears of Kali

Pre mňa ťažko stráviteľný amaterizmus s nesympatickým hereckým osadenstvom a smiešnou tendenciou tváriť sa ako nejaká okrajová forma sofistikovaného filmového umenia. Z troch poviedok ma mierne zaujala iba prostredná o neortodoxnej psychoterapii, ostatok som vyslovene pretrpel. Štýl, ktorý preferuje nemecký režisér Andreas Marschall ide úplne mimo mňa... (25.10.2017)

Hodně zajímavý povídkový kousek. Inspirace starší evropskou hororovou školou je jasně patrná, byť v následujícím filmu Masks se Marschall předvedl ještě mnohem víc (a jsem moc zvědavý, co přijde dál). Každopádně na témata má hodně dobrý čuch a jejich znepokojivá realizace mu zatím také vychází, byť v případě Tears od Kali mi trochu vadil přebytek jalových keců. Atmoséfra a gore na úrovni. (13.12.2012)

Novšiu hororovú produkciu vyhľadávam len veľmi okrajovo. Na nemecké Tears of Kali som dostal zaujímavé echo, tak som sa na neho vrhol, aj napriek tomu však ale s malou dávkou zdržanlivosti až nedôvery. Horor rozdelený na tri samostatné kapitoly (Shakti – Devi – Kali), vyvolal vo mne po pár minútach obrovské nadšenie a úžas. Razom sa stal tým, výrazne najlepším, novším hororom (ďaleko za sebou nechal pecky ako Los Otros, Ring, Uzumaki a iné), ktorý ma počas projekcie doslova vykuchal. Srdce a dušu obrátenú naruby mi vrátil až po záverečných titulkoch a to v dosť zúboženom stave, s hlbokou nehojacou jazvou, ktorá mi bude naveky pripomínať tento pohlcujúci filmový zážitok. Tears of Kali to je inteligentný, drsný/nechutný, nervy drásajúci a mrazivý horor režiséra Andreasa Marschalla, ktorého nápadité spracovanie vydesí až do kostí. "Už ste sa niekedy pozerali do hĺbky svojej duše?" Pozrite sa! Tears of Kali. (06.08.2008)

Marshall(ovu) filmografii si sjíždím tak nějak postupně a to od nejnovějšího kousku kterým je zatím příběh z " German Angst " přes vynikající " Masks " a nyní přišla řada na " Tears of Kali ". Je očividné, že tenhle kousek není tak vypilovanej jako jeho novější kousky. I přesto má co nabídnout. Jen je škoda, že si většinou gore pomáhá roztřesenou kamerou nebo střihem. Kdybych dřív neviděl film " Masks " možná jdu o hvězdu výš. Je ale nad míru jasný, že Marshall umí. Snad o něm ještě v hororových vodách uslyšíme. (19.03.2018)

Hunter2222 to vystihl trefně, jsem rád, že podobný pocit z filmu nemám jen já. Já si totiž zpočátku myslel, jaká to nebude blbost. Podobná překvapivě milá setkání s podobnými malými velkými filmy mám hrozně rád. Celé se to točí kolem nějaké spiritisticko-duchovní skupiny, ale jen vzdáleně, ty tři povídky mají své vlastní děje, zápletky, jen ta vyústění vždy kolidují s onou skupinou. Celý film je dějově docela dobře promyšlený, minimum suchých míst, atmosféra jednotlivých povídek houstne přesně tak jak má, pointy a vyústění mají koule. Je to démonické, trochu gore, nešetří se krví, herecké výkony možná nejsou špičkové, ale pořád lepší než dementní puberťáci se svými šílenými dialogy, které zde vůbec nenajdete (ani puberťáky, ani šílené dialogy) a narazíte na pár velmi zajímavých scén (odstřihávání očních víček, sebevražda tužkou). K tomu povedená hudba. První povídka se mi líbila nejvíce, druhá má trošku slabší začátek, ale pak se rozjede a třetí se trošičku zápletkou vrací k té první, je z těch tří nejslabší, což ale vůbec neznamená, že je špatná. Takový zážitek jsem opravdu nečekal. A jsem rád, že konečně mohu bez servítek prohlásit - Ano, Němci umí natočit výborný film, dokonce umí natočit výborný horror!!!! (19.12.2011)