Valkýra

Bryan Singer natočil vynikající thriller o spálených kalhotech Adofla Hitlera, jednookém plukovníkovi a lidskosti v srdci zla. Bohužel, jak již bylo zmíněno, nešel režisér do hloubky, takže se ve finále jedná o další tuctovku, jíž zachraňuje právě její námět. Nic šokujícího se nekoná (ani nemůže, každý zná začátek, průběh a konec), herci podávají kvalitní výkony (ne však dostatečně oslňující) a příběh jde přesně po dané lince, nesnažíc se o jakékoliv odbočky. Stručně řečeno - Napínavá žánrovka o skupině Hodných, jenž se (bohužel neúspěšně) snaží zabít Pana Zlého. Pocit "Bryane klidně změň dějiny, hlavně je nech toho zmetka zabít... nechci vidět zastřeleného Cruise!" o té 4-té hvězdičce rozhodl. (06.03.2009)

I když člověk ví, jak to dopadne, je to stále napínavé. Podobně jako United 93. S tím rozdílem, že Singer ten intezivní zážitek rovnoměrně rozdělil do celého filmu. Greengrass si to nechal nakonec a já jsem málem dostal infarkt. Ani mi nevadilo, že všichni Němci mluví anglicky. Navíc ten přechod z Cruisovy němčiny do angličtiny byl, myslím, vyřešen velmi elegantně a nenásilně. Rozhodně doporučuju také kvůli poselství, které Valkýra nese. (02.09.2009)

Singer sice zabil X-Meny svou sprostou dezercí ke gayovi v rudých kozačkách se spodky navrch, ale vrátil se mezi seriózní filmaře tímto "hraným dokumentem", který dokázal masám podat věrohodný a hlavně při zachování snesitelné - ne ovšem dokonalé - úrovně srozumitelnosti (resp. orientovatelnosti se v postavách) komplexní obraz Stauffenbergova historicky profláklého atentátu na Zářícího Spasitele alias Führer-Scheina...který vlastně nebyl Stauffenbergův;) Stálo to spoustu peněz, bylo to rozmáchlé a bylo to moc dobré, i když na rozdíl od Letu 93 jsem navzdory stejné znalosti dějinného vývoje ani na okamžik nevěřil, že by to přece jen mohlo vyjít;) "K tanci a poslechu" hraje velmi slušná a kupodivu i vizuálně historii věrná herecká sešlost made in UK, takže na závěr jde asi říct jenom to, že štěků hvězd Verhoevenovy Černé Knihy byla i z tohohle pohledu trochu škoda. 80% (08.01.2012)

…mojí povinností jako důstojníka už dávno není chránit moji zemi, ale zachraňovat lidské životy … Kdo jsou ti muži a co je vede k takovému činu? Přesvědčení? Kariéra? Touha po obdivu? To jsou jediné neznámé v tomto příběhu. A čekáte až nastane den ,,D“ jejich života. Věci se dávají do pohybu a já jsem napnutý a nervózní. Takže rozebírat, jak je to natočeno nemá víc smysl. Přesto je třeba na film nahlížet spíše jako na zfilmovanou historickou událost, kde je prostor pro lítost jen nad tím, že to nevyšlo. Není to nic osobního. Je to válka… PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ **** (18.05.2009)

Zrovna nedávno jsem se díval na dokument o mnoha neúspěšných pokusech a o tom, proč selhaly s názvem 42 Ways to Kill Hitler z dílny National Geographic, takže jsem měl již slušně zaděláno právě na nadcházející Valkyrie. Asi jako většina diváků jsem měl i já zpočátku trochu obavy o hlavní postavu Clause von Stauffenberga hraného Tomem Cruisem. Ne, že by zbytek ansámblu byl zrovna tvořen německými herci, ale přeci jen Cruise v roli jednookého nacisty, to už chce kuráž. Když se však podíváme na bronzovou bystu Clause von Stauffenberga, nakonec zjistíme, že to nebude až tak horké, tedy alespoň co se týče té podoby. Ba co víc, zahrané je to také obstojně, ale nemohu si prostě odpustit poznámku, když řeknu, že tu Cruise místy působí jako pěst na oko, ale on sám zato prostě nemůže, to já v něm prostě vidím Mavericka, Ethana Hunta a mnoho dalších, jen ne toho německého důstojníka. Důležitý je však faktor očekávání a napětí, který se podařilo splnit v dostatečné míře i přesto, že víte, jak vše nakonec dopadne a především druhá část snímku po výbuchu má výtečnou gradaci. Singer každopádně umí a i když je film o Němcích paradoxně britsko-americký, i tak decentně uspokojí nejednoho fanouška WWII či spolek uctívačů Toma Cruise. (8/10) (23.02.2009)