Cesta

Nejkatastrofičtější reklama na Coca-Colu. McCarthyho Cesta stojí na atmosféře, proto bylo nanejvýš důležité, aby z filmu stejně jako z předlohy žádná scéna nevyčnívala, aby za měsíc nezůstala vzpomínka na nic konkrétního, pouze na tu atmosféru syrové beznaděje, zmaru; světa, kde důvěra v bližního je synonymem trestuhodné naivity. Na atmosféru, která se vám dostane pod kůži, na atmosféru, která vás bude stíhat i dlouho po projekci. Stačí zakašlání někoho v MHD, pohled na pohozenou plechovku a jste zase tam, kde jste byli - až po uši v depresi. Nechci vyvolat dojem, že je to bezchybné. Není. Ono by toho dokonce bylo docela dost co kritizovat, ale vše bledne ve stínu TÉ atmosféry a úplného závěru, u kterého se ihned pozná kdo má jaký pohled na svět (znáte to, sklenka do půli plná či z poloviny prázdná). To všem záporům otupuje hrany. Především roztříštěnosti a ostatně všemu, čím trpí již předloha. Ano, čtete správně, Cestu mám sice hodně rád, ale ani zdaleka ji nepočítám do McCarthyho top tvorby. Není to dokonce ani jeho nejatmosféričtější dílo. PS: Ale je to jedna z těch zbytečných adaptací. Je to ilustrace jedna k jedné, nic víc. Přeci jen jsem čekal, že se režisér odváží více tnout do živého a zprotivit se "kánonu" předlohy a přitom jí i tak zůstat věrný. Tady vlastně je všechno zásluha předlohy, není tu nic "z Hillcoata". Proto za čtyři. (15.01.2010)

Postapokalyptický snímek nejvyšší kvality, nasáklý tou nejponuřejší atmosférou a zabalený v temné šedi z výparů umírající planety. Nevíme přesně proč, nevíme jak, ale na tom nezáleží. To na čem záleží je přežití. Najíst se a nenechat sníst sebe. Viggo Mortensen podává strhující výkon a jeho malý sekundat Kodi Smit-McPhee ho skvěle doplňuje. Tihle dva, pod pevným režisérským vedením Johna Hillcoata, strkají filmový vozík vpřed pomalým a přemýšlivým tempem k závěru, který není nijak strhující avšak poměrně logický. Takhle nějak by to vypadalo. (19.03.2010)

hodne depresivni film ukazujici sedivy svet bez zelene po nejake blize neurcene katastrofe.. a taky ruzne druhy lidi, ve vetsine pripadu ty spatne, coz zase jednou dokazuje smutnou skutecnost, jakou maji lidé pod slupkou inteligence a chytrosti stale sklony sezrat se navzajem (doslova) . zel mohlo to byt opravdu i o 30 minut kratší, mnoho scén zbytecne natahovaných (vim, ze se scenar presne drzel knihy, ale citim , ze i pres to, ze se jim cast atmosfery podarila dostat na platno, kniha bude stejne lepsi... holt ne vsechny psane projevy se maji filmovat - z tohoto pohledu mi to prislo takove zbytecne.), film se pomalu vlece k ocekavanemu klisovitemu a divnemu konci (ktery dokazuje o cem vlastne film byl... o nicem), rozhodne bych uvital trochu vic flashbacků do minulosti.. takhle je to opravdu jen nudna cesta, po ktere hlavni akteri putuji a potkavaji ruzne typy ruzne zkazenych lidi, pricemz vsichni vzhlizi k budoucnosti bez nadeje.. Ano, co se tyce nejbrutalnejsiho a nejtemnejsiho postapokalyptaku, asi by to vyhral tenhle film.. Ale vsechno ostatni bych nasel nekde jinde a v lepe stravitelne forme.. Stale je to nekde na rozmezi 3 a 4, ale zato, ze se mi parkrat skoro zavirali oci, musim dat 3.. Ted se citim jako nejakej filmovej analfabet, aleproste to mohlo byt mnohem lepsi a to dite melo byt rozhodne neme... Mortensen jinak v pohode a Theron v nekterych scenach vypada uplne uzasne :-) (16.04.2010)

Postapokalyptická tíživá vize...komorní film několika herců...mistrně rozehraný aspekt zmaru...zvířecí ID uvnitř člověka symbolizovaný fenoménem kanibalismu...solidní adaptace stejnojmenné knihy Cormaca McCarthyho, v níž samotné tkví Achillova pata tohoto filmového díla - jestliže se Cormac McCarthy ve své proslavené knize (a taktéž v její skutečně dokonalé filmové adaptaci bratrů Coenů) s názvem Tahle země není pro starý vyjadřuje ke stavu současné americké společnosti, v Cestě chce provést uměleckou reflexi o řád výše a snaží se vydat popis celého lidstva, takový záměr je ovšem ve filmové rovině o poznání těžší a neproveditelnější, neboť vyžaduje více filozofických než dějových pasáží, což skvěle funguje v knižní epicko-lyrické fúzi, mnohem hůře už v médiu založeném na pohyblivých obrázcích... Podobné filmy: Kniha přežití, Já, legenda, Ocelový meč (13.04.2010)

Cesta mě, upřímně řečeno, spíš zklamala. Nemá totiž jiskru, označení "komorní" tady spíš maskuje režijní bezradnost. Existují snímky, které se odehrávají na mnohem menší ploše jedné místnosti, skalní rozsedliny nebo rakvi a přece dokážou udržovat diváka v neustálém napětí. Cesta sice zobrazuje postkatastrofický svět, kde každý den představuje zápas o holé přežití, neumí ho ale náležitě prodat. Má v sobě energie jako člověk po maratonu. Postkatastrofický žánr často sklouzává do pitomých akčních béček typu Šíleného Maxe. Cesta měla jedinečnou příležitost ukázat realistický zánik pyšné lidské civilizace v celé bezvýchodnosti a hrůze. Schází tu ale atmosféra a mnohdy i napětí. Angažmá hvězdy světového formátu, jakou představuje Charlize Theron, mi přijde na několik těch nevelkých flashbacků vyloženě zbytečná, tohle by klidně obstarala kterákoli neznámá televizní herečka. Dialogy jsou příliš úsporné a zjevně se jim nevěnovala velká pozornost. Cesta ukazuje svět po blíže nespecifikované katastrofě (velmi pravděpodobně pádu většího kosmického tělesa), ale ten obraz má slabiny. Pokud by dopadlo do moře, vyvolalo by obří tsunami, které by spláchlo pár set milionů lidí z pobřežních oblastí a nížin a zasolením rozsáhlých ploch by došlo k lokálním hladomorům. Z hlediska lidské civilizace by to byl sice úder, ale určitě ne smrtelný. Pád na pevninu by vymrštil takové množství horniny a prachu, že by na celé planetě vyvolal nejspíš na pár stovek let změnu klimatu. Říká se, že civilizovanost končí 3 dny poté, co se zhroutí zásobování, ale ten obrázek bezcílně se toulajících jednotlivců, dvojic a skupinek mrtvou krajinou by nejspíš vypadal úplně jinak. Ze dne na den by skončila fajnová liberální civilizace s kulturou, lidskými právy a konzumním obžerstvím. Začalo by nemilosrdné soupeření o zcvrkávající se zásoby a zdroje, bylo by ale nejspíš organizované a vysoce sofistikované. Spíš než kanibalismus by hrozilo použití zbraní hromadného ničení a velké války vedené tentokrát bez ohledu na veřejné mínění a do krajnosti. Narozdíl od filmových tvůrců si nemyslím, že by hrozil nedostatek střeliva. Jestli má něčeho lidstvo dostatek, tak právě zbraní obecně. Tady by se pracovalo ve velkém. Dnešní státy by rychle skončily a vzaly by s sebou bezradnou politickou reprezentaci, k moci by se dostali ti s pevným odhodláním a zatraceně tvrdými lokty. Ve filmu několikrát zazní otázka, zda jsou ti či oni dobří. Podobné termíny by v postkatastrofické společnosti ztratily význam (přinejmenším ten dnešní). Úkolem doby by bylo zredukovat 8 miliard obyvatel dnešní Země na pár milionů schopných se uživit v postkatastrofickém světě. Lidem, kteří by přežili, by hrozilo něco horšího než hlad a zima. Ztratili by totiž soucit a lidskost. I kdyby na Zemi dopadla planetka, která kdysi vymazala dinosaury, příroda i člověk má mimořádnou schopnost přizpůsobit se. S ohledem na téma a s vědomím, že Hillcoat nechtěl natočit lacinou akční záležitost, dávám slabé 3*. Celkový dojem: 50 %. (08.03.2013)