Reklama

Reklama

Drama z původní produkce HBO vychází ze stejnojmenného bestselleru, který zachytil zničující dopad dobytí Divokého západu na domorodou kulturu amerických indiánů v druhé polovině 19. století. Sledujeme jej na osudu tří pozoruhodných postav. Charles Eastman (Adam Beach), původním jménem Ohiyesa, je Sioux, ale vystudoval v Dartmouthu a přizpůsobil se světu bílých. Sedící býk (August Schellenberg) je proslulý náčelník indiánského kmene Lakotů, který se odmítá podřídit vládě a do posledního dechu hájí identitu svého lidu, jeho důstojnost i posvátné indiánské území - zlatonosné Black Hills. A senátor Henry Dawes (Aidan Quinn) je jedním z těch, kdo spoluvytvářejí vládní politiku týkající se indiánských záležitostí. Zatímco Eastman s učitelkou Elaine pracují na zlepšení životních podmínek v rezervaci Siouxů, senátor lobuje u prezidenta USA. Řešení též slibuje mesianistické hnutí proroka Wovoka, ale po té, co je Sedící býk zabit a 29. prosince 1890 sedmá kavalerie zmasakruje stovky lakotských mužů, žen a dětí u Wounded Knee, jsou všechny naděje ztraceny. Film natočil režisér Yves Simoneau. (Cinemax)

(viac)

Recenzie (83)

milicjant 

všetky recenzie používateľa

Nejsem antropolog a v tomhle životě jím už ani nestihnu být. Navíc sem byl upozorněn, že ne všechny „detaily“ jsou z vyprávění patrný, kor je-li to můj první seriózní kontakt s rudokožci. Tak či tak jsem při projekci jednu navýsost fundovanou, prériemi v Jižní Dakotě ošlehanou antropoložku k dispozici měl a neprojevoval-li se zrovna její notně zvýšený index lenivosti, pomáhala i s překladem :) Formálně vynikající, po obsahové stránce prej docela věrný – místy samozřejmě upravený dynamice vyprávění, v celkový stopáži stejně malinko přepálený … a pro mě zcela jistě obohacující. Na závěr snad jen... anpetu wašte yuha ye (tříkrát běda, jak si to někdo přeložíte, to já jen, že umím lakotsky… a little bit :) ()

Zombi 

všetky recenzie používateľa

Film s indiánskou tématikou, který bez příkras ukazuje jak to tenkrát skutečně bylo, se zabíráním indiánských území, se snahou zcivilizovat indiány, s rezervacemi, jak na to nahlíželi sami indiáni a jak skončil Sedící býk a další velcí náčelníci. Film je to v důsledku smutný, protože příkoří, které zde sledujeme, se skutečně stalo a ani nedojde divácky vděčné odplaty. Televizní produkce není poznat, jsou zde kvalitní herci, režie i výprava. ()

Reklama

Maq 

všetky recenzie používateľa

Žili jako jiné národy. Nebyli lepší ani horší. Nebylo jejich zásluhou ani vinou, že se dějiny vyvinuly pro ně nepříznivě. Přinutily je žít v jedné zemi s jiným, početnějším národem, jehož hodnoty nesdíleli. Bránili se jak uměli, bojovali i vyjednávali. Přestože snad nakrátko uvěřili, že se štěstí obrací na jejich stranu, nakonec svoji zem ztratili a zachránili sotva holé životy. Tklivá hudba a nádherné obrázky přírody nás dohánějí k slzám. Tragika jejich osudu je ohromná. Jsme svědky zániku národa Sudetských Němců a marné snahy jeho posledních náčelníků, Konrada Henleina a K. H. Franka, zachránit pro svůj lid svobodu a důstojnost. --- Snad jednou i u nás vypukne takzvané revizionistické pojetí historie a někdo takový film natočí. Koneckonců, jak kdysi napsal Jaroslav Hašek, „morální vítězství je vždycky na straně toho, kdo je bit.“ --- Tento film v podobě hraného dokumentu není až tak zlý. Z věcného hlediska není zásadně nepřesný a jeho tendenčnost je převážně únosná. Je rozhodně mnohem slušnější, než třeba 1492: Conquest of Paradise. Kdo chce, může i z tohoto filmu rozpoznat, že hlavním bolehlavem vlády nebylo Indiány pobít, nýbrž je nějak, v rámci možností, zachránit při životě. (Pro srovnání, Argentinci měli v téže době se svými Indiány prakticky totožné potíže, a jediným vojenským tažením je vyhladili. Nikdo to nepřipomíná, nikdo jim to nevyčítá.) --- Více než film sám mi vadí kontext, ve kterém podobná díla vznikají a působí na publikum. Je to určitý trend, jehož společným rysem je podkopávání hrdosti a sebeúcty Ameriky a celého Západu. Člověk se musí ptát „cui bono“? A vtírá se mu na mysl Leninův výrok o „užitečných idiotech“. ()

Zeck 

všetky recenzie používateľa

Solidní televizní film, který mapuje osud Lakotů a jejich náčelníka Sedícího býka od boje u Little Big Hornu, až do masakru u Wounded Knee, který "udatné" vojsko USA prezentovalo jako bitvu (za což mimochodem označovalo tradičně všechny své vyhlazovací výpravy na indiánské tábory plné žen a děti). Až na malé drobnosti a ve jménu atraktivnosti přidané věci, je film solidně historicky přesný. Na televizní produkci rozhodně nadprůměrný film o smutném osudu Siouxů, který se dá aplikovat na téměř libovolný kmen indiánů. I přesto je v něm vidět alibismus, kdy téměř po celou stopáž vidíme senátora, jak bojuje za práva indiánů, armádní velitel je sice rázný, ale žádný rasista, velitel kavalerie, která způsobila masakr, se zpětně omlouvá indiánovi, emočně zhroucený a se slzami v očích, i když se ve skutečnosti celá sedmá kavalerie fotila před mrtvolami indiánů, nadšená ze své "práce". Zpětně ve filmu můžeme vidět cenu lidských životů. Totální zhuntování způsobu života, kráděž území, téměř dokonalé vyhlazení jediné potravy (bizonů), vyvraždění žen a dětí, se o sto let později vyrovná úlevou na dani ze zisku z kasína na území vaší rezervace. Snad někdy někdo nevtrhne do Evropy, aby nás také "zkulturnil" ... 75% tématem související filmy: Syn jitřní hvězdy, Custerův poslední boj, Velcí náčelníci, Na západ ()

666teen 

všetky recenzie používateľa

Až si zase Američani budou hrát na Svědomí Světa a nějakému diktátorovi vyčítat kdejakou genocídičku, nebo vyhlazování etnických menšinek, měli by si zamést před vlastním prahem, protože sami mají na hlavě másla víc, než je jeho roční produkce v mlékárně Kundín. Původní obyvatele Ameriky totiž hladili až do téměř úplného vyhlazení. Neštovice, černý kašel, chřipka a chlast místo Cyklonu B a motyk Rudých Kmérů. ()

Galéria (25)

Zaujímavosti (4)

  • Celá událost vypukla nejspíš omylem, když hluchý indián Černý kojot neodevzdal zbraň, protože neslyšel povel. Následně nastal zmatek, protože armáda si myslela, že Siouxové chystají vzpouru a hodlají opustit rezervaci. Ale mohlo jít i o úmysl, aby USA získala půdu, kterou indiáni nechtěli prodat. (Lottr)
  • Armáda USA do vojenské akce zapojila asi 500 mužů, z toho u Wounded Knee padlo zhruba 25 vojáků a 39 jich bylo zraněných, většina omylem, zmatenou palbou do vlastních řad. Ztráty z řad indiánů čítaly asi 178 mrtvých, 89 zraněných a 150 pohřešovaných, z toho většina žen a dětí. (Lottr)

Reklama

Reklama