Réžia:
Yves SimoneauScenár:
Daniel GiatKamera:
David FrancoHudba:
George S. ClintonHrajú:
Adam Beach, Anna Paquin, August Schellenberg, Aidan Quinn, Colm Feore, Fred Dalton Thompson, Shaun Johnston, Gordon Tootoosis, Eddie Spears, Sean Wei Mah (viac)Obsahy(2)
Drama z původní produkce HBO vychází ze stejnojmenného bestselleru, který zachytil zničující dopad dobytí Divokého západu na domorodou kulturu amerických indiánů v druhé polovině 19. století. Sledujeme jej na osudu tří pozoruhodných postav. Charles Eastman (Adam Beach), původním jménem Ohiyesa, je Sioux, ale vystudoval v Dartmouthu a přizpůsobil se světu bílých. Sedící býk (August Schellenberg) je proslulý náčelník indiánského kmene Lakotů, který se odmítá podřídit vládě a do posledního dechu hájí identitu svého lidu, jeho důstojnost i posvátné indiánské území - zlatonosné Black Hills. A senátor Henry Dawes (Aidan Quinn) je jedním z těch, kdo spoluvytvářejí vládní politiku týkající se indiánských záležitostí. Zatímco Eastman s učitelkou Elaine pracují na zlepšení životních podmínek v rezervaci Siouxů, senátor lobuje u prezidenta USA. Řešení též slibuje mesianistické hnutí proroka Wovoka, ale po té, co je Sedící býk zabit a 29. prosince 1890 sedmá kavalerie zmasakruje stovky lakotských mužů, žen a dětí u Wounded Knee, jsou všechny naděje ztraceny. Film natočil režisér Yves Simoneau. (Cinemax)
(viac)Recenzie (83)
Mé srdce pohřběte u Wounded Knee není western v klasickém smyslu, ale spíše televizní hraný polodokument o vybíjení indiánů. Bohužel velmi nudný, něco jako Doktorka Quinnová, i když spousta scén včetně bojových byla natočena s dostatečným rozpočtem. Rozhodně do Tance s vlky to má s kvalitou daleko, asi jako indiáni v 19. století do rovnoprávnosti s bílými. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=irjRMmQ1n-A ()
Nejsem antropolog a v tomhle životě jím už ani nestihnu být. Navíc sem byl upozorněn, že ne všechny „detaily“ jsou z vyprávění patrný, kor je-li to můj první seriózní kontakt s rudokožci. Tak či tak jsem při projekci jednu navýsost fundovanou, prériemi v Jižní Dakotě ošlehanou antropoložku k dispozici měl a neprojevoval-li se zrovna její notně zvýšený index lenivosti, pomáhala i s překladem :) Formálně vynikající, po obsahové stránce prej docela věrný – místy samozřejmě upravený dynamice vyprávění, v celkový stopáži stejně malinko přepálený … a pro mě zcela jistě obohacující. Na závěr snad jen... anpetu wašte yuha ye (tříkrát běda, jak si to někdo přeložíte, to já jen, že umím lakotsky… a little bit :) ()
Žili jako jiné národy. Nebyli lepší ani horší. Nebylo jejich zásluhou ani vinou, že se dějiny vyvinuly pro ně nepříznivě. Přinutily je žít v jedné zemi s jiným, početnějším národem, jehož hodnoty nesdíleli. Bránili se jak uměli, bojovali i vyjednávali. Přestože snad nakrátko uvěřili, že se štěstí obrací na jejich stranu, nakonec svoji zem ztratili a zachránili sotva holé životy. Tklivá hudba a nádherné obrázky přírody nás dohánějí k slzám. Tragika jejich osudu je ohromná. Jsme svědky zániku národa Sudetských Němců a marné snahy jeho posledních náčelníků, Konrada Henleina a K. H. Franka, zachránit pro svůj lid svobodu a důstojnost. --- Snad jednou i u nás vypukne takzvané revizionistické pojetí historie a někdo takový film natočí. Koneckonců, jak kdysi napsal Jaroslav Hašek, „morální vítězství je vždycky na straně toho, kdo je bit.“ --- Tento film v podobě hraného dokumentu není až tak zlý. Z věcného hlediska není zásadně nepřesný a jeho tendenčnost je převážně únosná. Je rozhodně mnohem slušnější, než třeba 1492: Conquest of Paradise. Kdo chce, může i z tohoto filmu rozpoznat, že hlavním bolehlavem vlády nebylo Indiány pobít, nýbrž je nějak, v rámci možností, zachránit při životě. (Pro srovnání, Argentinci měli v téže době se svými Indiány prakticky totožné potíže, a jediným vojenským tažením je vyhladili. Nikdo to nepřipomíná, nikdo jim to nevyčítá.) --- Více než film sám mi vadí kontext, ve kterém podobná díla vznikají a působí na publikum. Je to určitý trend, jehož společným rysem je podkopávání hrdosti a sebeúcty Ameriky a celého Západu. Člověk se musí ptát „cui bono“? A vtírá se mu na mysl Leninův výrok o „užitečných idiotech“. ()
Film s indiánskou tématikou, který bez příkras ukazuje jak to tenkrát skutečně bylo, se zabíráním indiánských území, se snahou zcivilizovat indiány, s rezervacemi, jak na to nahlíželi sami indiáni a jak skončil Sedící býk a další velcí náčelníci. Film je to v důsledku smutný, protože příkoří, které zde sledujeme, se skutečně stalo a ani nedojde divácky vděčné odplaty. Televizní produkce není poznat, jsou zde kvalitní herci, režie i výprava. ()
Naučný příběh o tom, kterak Indiáni přišli k tomu ničemu, co mají dnes (jak tomu rozumíme v paralele s Romy, i když nejsme Američani, že?). S kouzelnou Annou Paquin k tomu. Někde jsem měla zasunuto, že Siouxové byly drsným kmenem, no po shlédnutí tohoto (dlouhého) dílka už si to budu pamatovat. Je to poučné, méně už zábavné. ()
Galéria (25)
Fotka © Home Box Office
Zaujímavosti (4)
- Armáda USA do vojenské akce zapojila asi 500 mužů, z toho u Wounded Knee padlo zhruba 25 vojáků a 39 jich bylo zraněných, většina omylem, zmatenou palbou do vlastních řad. Ztráty z řad indiánů čítaly asi 178 mrtvých, 89 zraněných a 150 pohřešovaných, z toho většina žen a dětí. (Lottr)
- Celá událost vypukla nejspíš omylem, když hluchý indián Černý kojot neodevzdal zbraň, protože neslyšel povel. Následně nastal zmatek, protože armáda si myslela, že Siouxové chystají vzpouru a hodlají opustit rezervaci. Ale mohlo jít i o úmysl, aby USA získala půdu, kterou indiáni nechtěli prodat. (Lottr)
- Tato událost byla posledním velkým ozbrojeným konfliktem mezi kmeny sjednocenými Siouxy a armádou Spojených států. (Lottr)
Reklama