Hobit: Neočakávaná cesta

Extended verze ftw! :) -------------------- Zhruba podle očekávání. Dlouhé jako týden a se spoustou zbytečných scén (Roklinka je smrtící... co se proboha bude cpát do rozšířené verze?), ale zároveň s parádními hádankami ve tmě a spásným, emocemi nabitým "závěrem". Příště už to víceméně může být jen lepší, ale musíte holt přistoupit na to, že má Hobit daleko blíž ke King Kongovi než k Pánovi prstenů, a že by se trpasličí skupina mohla smrsknout na polovic a nic moc by se nestalo. První část okázalého pohádkového digifestu se nicméně dosnaží k lehce nadprůměrnému hodnocení, které kupodivu nezajišťují nostalgické odkazy, ale spíš Jacksonovy nápadité hrátky v akčních scénách a humorná i pěvecká věrnost předloze. A mimochodem, jestli vám vadilo, že v Pánovi prstenů chodily i stromy... tady chodí i skály. Jackson se s tím nepáře! (7/10) (11.12.2012)

Návrat do Středozemě po tolika letech je fajn, ty tři hodiny jsou v dokonalém WETA světě uchvacující pořád, jak v momentech infantilního blbnutí (knížka sama o sobě je pohádkou), tak i ultimátních samoúčelností (bitva hromových mužů ze skal), přesto mám pocit, že je to všechno tak nějak… vyprázdněné. Hlavně proto, že tam absentuje jakýkoliv imaginativní moment osobitého tvůrce a jediným životným momentem celého filmu se tak stane akorát hádankářská hra s Glumem. Nakonec je mi vlastně zpětně líto, že to nerežíroval Guillemo del Toro, PJ má tenhle svět totiž rád možná až příliš. Líbilo se mi to, a přitom nemám jediný důvod to ještě někdy vidět znovu. (16.01.2013)

LOTR bol nakrúcaný z lásky a bez prachov, Hobit je nakrúcaný pre prachy. Prvé zhliadnutie ma pocitovo potešilo návratom do Stredozeme, obalenej do tónov Howarda Shora. Po druhom ale znižujem na tri hviezdy. Aby aj scény s Glumom, ktorý bol pred desiatimi rokmi highlightom fenomenálnej trilógie, pôsobili rozťahane a neudržali každým slovom moju pozornosť, je neodpustiteľné. Prvý Hobit je neskutočne rozťahaný. Zatiaľ čo v LOTRovi ste mali pocit že by zniesol viacej, a toto viacej priniesli rozšírené edície, prvý Hobit pôsobí ako prepchaný vatou. Byť hutnejších vzťahov medzi postavami, ako bolo napr. priateľstvo Froda so Samom, bola by snímka pútavejšia. Ale tých tu niet. A kľúčový problém v porovnaní s LOTRom je ten najočakávanejší: Jackson sa tu nemôže oprieť o ultimátne zlo a hrozivú temnotu, ktorých zobrazenie bolo vždy jeho najsilnejšou režijnou devízou. Nemá tu Saurona, Sarumana, Mordor či uruk-haiov, proti ktorým sú hlavní hrdinovia bez šance. Najsilnejším motívom LOTRa bola odvaha mierumilovných, malých hobitov, postaviť sa neporaziteľnému, kolosálne mocnému nepriateľovi. Hobit toto nemá. Hlavný záporák s jeho bandou škretov síce je najstrhujúcejším prvkom filmu, ale v príbehu zatiaľ nezohráva väčšiu rolu než kdejakí záporáci z Narnií, Zlatého kompasu a podobných digitálnych povrchností. Martin Freeman výborný, a najkrajšou scénou filmu je pre mňa let na orloch. (19.12.2012)

„Svět není v tvých knihách a mapách. Svět je venku.“ Hodnocení prodloužené verze (kinoverzi jsem neviděl). Ačkoli je prezentován jako dobrodružné fantasy kráčející ve šlépějích Pána prstenů, pro mne byl Hobit v prvé řadě příběhem proměny poutníka fikčními světy (neboli nerda), který teskní hlavně za svými knihami, ve skutečného hrdinu. Je to zejména Bilbova nezpůsobilost pro epické dobrodružství, která oživuje a také popostrkuje vyprávění (kulinářské tipy obrům, vysmeknutí se z gobliního zajetí). Zapomenutým kapesníkem počíná nejen postupná ztráta veškerého komfortu, ale také hrdinova proměna z toho, kdo neustále hledá silnějšího vůdce, který by ho vedl, v samostatně jednající figuru. Věřím, že toto směřování k samostatnosti bude v dalších dílech pokračovat. Dlouhý úvod v Hobitíně není důležitý jen kvůli nastínění cíle mise a představení trpaslíků. Zobrazení pohodlíčka, v němž provincionálně smýšlející „no adventure“ půlčík žije, zároveň slouží jako kontrastní podloží pro situace, v nichž se protagonista posléze octne. Stesk za opuštěným domovem je motivem prohlubovaným napříč celým filmem nejen skrze Bilba, ale také trpaslíky, kteří po svém exodu žijí ve vyhnanství. Hobit i trpaslíci zároveň opakovaně překonávají své fyziognomické předurčení, když musí zas a znovu čelit nepřátelům mnohem větším než jsou oni sami. Pozvolného zvyšování rizik, s nimiž jsou postavy konfrontovány, probíhá za paralelního upozorňování na budoucí hrozby, což Hobita ve výsledku mění v jeden velký příslib událostí, které teprve přijdou. Odkládání neředěné spektakulárnosti není na škodu, neboť prezentované dobrodružství před námi roste společně s Bilbem. Ten se ve světě reálného ohrožení teprve rozkoukává, takže má dost času na hádanky se schizofrenním pazgřivcem, a stejně jako divákovi mu musí být mnohé vysvětleno. Explikativní pasáže mění hlavní linii vyprávění ve zřídlo pro mnoho bočních příběhových toků, které ovšem nezdržují ani neruší, neboť se sbíhají zpět k výchozímu zdroji a dávají najevo, že jejich význam bude plně doceněn v některém z pokračování. Nad potřeby vyprávění překynula pouze délka některých akčních scén, prozrazujících, že Jackson je v nitru podobný hračička se slabostí pro bizarní monstra jako del Toro. Syrový vizuál akčních scén navíc moc neladí s lyričtější krajinomalbou. S ohledem na množství scenáristů a literárních i jiných zdrojů, z nichž čerpali, je výsledek stále obdivuhodně kompaktní a už dlouho jsem si nevychutnal takhle žánrově čisté, v dobrém slova smyslu starosvětské dobrodružství. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, DaViD´82, Bluntman, Lavran, Arbiter, Phobia, Tirion, mcb, L_O_U_S, Kellerman, TERRORDROME, Gattolino (13.12.2013)

Nikdo mi nenamluví, že rozdělení Tolkienova Hobita na tři díly je opodstatněné. Každou druhou scénu (třeba úvodní příchod trpaslíků do Bilbova obydlí) byste mohli bez ztráty jakékoliv výpovědní hodnoty zkrátit na třetinu a řada zápletek (mytologické vsuvky, souboj skalních obrů) by ve filmu jako takovém nemusela být vůbec. Takhle je to jen nastavovaná pohádka plná digitálních efektů, ne vždy fungujících vtipů, deus ex machina momentů a postav, ke kterým si narozdíl od hrdinů ze Společenstva prstenu nevytvoříte žádný vztah (a vlastně ani netušíte, jak se dvě třetiny z nich jmenují). Ne, první díl Hobita není špatný film, jen si člověk při srovnání s původním Pánem prstenů ještě více uvědomí, jak prostoduchý a natahovaný tenhle první díl nové Jacksonovy trilogie je. A narozdíl od Společenstva prstenu nemám žádné nutkání podívat se na něj v budoucnu znovu. (16.12.2012)