Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film se odehrává na konci 60. let na dánském venkově. Jedenáctiletý Fritz nastupuje do nové školy, kde vládne ředitel tyran. Bojí se ho nejen děti, ale i učitelé. Fritz se však záhy díky žertu spolužáků ocitne v ředitelně. Vrací se s natrženým uchem. Jeho rodiče se vydají do boje se školou, ale nemají žádnou podporu v okolí. Pouze nový Fritzův učitel, (Anders W. Berthelsen) který se řediteli snaží postavit netradiční výukou v hodinách hudební výchovy, jim v tom pomáhá. Fritz se pro změnu vzhlédl v osobě Martina Luthera Kinga, a tak jeho boj proti řediteli dostává i hlubší rozměr. Rodičům se po počátečních problémech povede dosáhnout předvolání ředitele před školní radu. Nicméně rozhodnutí závisí na jediném svědkovi, který může říci, jak to bylo. Nastává však nečekaný zvrat, a už zbývá jen jediný způsob, jak se domoci spravedlnosti… (Zmiu)

(viac)

Diskusia

Katee

Katee (hodnotenie, recenzie)

Souhlasím s uživatelem nascendi v komentářích. Jen bych osobně ještě dodala jednu výtku: Politický podtext zatahován do prostředí školy a místy naprosto zaslepená a naivní propaganda amerikanismu (ale není to zas tak strašné, jsou filmy kde to víc vyčnívá). Tohle fakt nemám ráda, když se do rádoby rodinného filmu plete něčí ideologie, přičemž z filmu není ani jasně poznat do jakého období je příběh zasazen. Podle některých náznaků včetně toho naprosto odstrašujícího účesu toho mladého učitele (zřejmě bývalý hippisák) bych řekla že do let 60. Navíc v jednu chvíli jsem začala fandit spíše tomu řediteli, asi by to nemělo být, nu češ film to tak nepříjemě podal, že mě ho bylo prostě líto. I když si umím představit, že v tom reálu, pokud to teda bylo natočeno skutečně podle pravdivého příběhu se snahou zachytit charaktery postav co nejvěrněji, bych asi ředitele s přehledem poslala do kytek taky. Ten jásot třídy na konci jako černý humor by mě ani tak ve výsledku nevadil, kdyby mi na 100% vadila ta hlavní záporná postava.

Patrick_VI.

Patrick_VI. (hodnotenie, recenzie)

Teď jsem to dokoukal, 5* nedávám, i nízkorozpočtovka jde natočit lépěji. Ale příběh je to silný a dobře podaný, zkouknul jsem to "ze zpožděného záznamu" na 1 zátah bez dechu, hlavně předposledních 10 minut.

Jen ten konec - sice to není emerykenhepáč, ale pocit uspokojení z výhry bych tam teda neměl. K tomu pocitu totiž potřebuji, aby ji soupeř uznal. Potřebuji, aby si udědomil, že byl poražen, tj. aby měl čas to pocítit ...

Proto třeba, když hraju šachy a někoho porazím tak, že on zastaví hodiny a podá mi ruku, jsem v sedmém nebi. Pokud mu zazvoní mobil v baťohu a rozhodčí partii zkontumuje (ačkoliv mne to třeba nevyrušilo, protože jsem se byl zrovna vyvenčit ...), mám taky sice bod, ale i kdybych ho měl pod matem, budu mít vždy sto chutí výhru nepřijmout a jít to dohrát do místnosti vedle (podle pravidel FIDE takovéto rozhodnutí rozhodčího ovšem nepřijmout nejde ...).

Proto bych taky nikdy nešel do "souboje na pistole".

Ale je-li film podle skutečné události, beru to, že to tak prostě dopadlo.

Každopádně příběh něčí osobní odvahy postavit se křivdě od toho, kdo má moc, což je vždy průser smrdící i šikanou a další křivdou i na dalších blízkých nevinných lidech, kteří se také nemohou bránit, mne bude vždy brát za srdce. Rejstřík řešení nabízený filmaři bývá široký, od Umy v Klill Bill nebo Mela v Mad Max přes třeba Mariku v Requiem pro panenku nebo Demi v Pár správných chlapů po Steevova Frajera Luka nebo Jeremyho otce Gabriela v Misii. Kdo má co raději, to je hodně v genech, já se svoji povahou se asi vždy přikloním spíš k těm mučedníkům ...

Takže nakonec přeci jen tu pátou dám taky :-)

A určitě doporučuji ... :-) 

Súvisiace novinky

Skandinávský dům v červnu

Skandinávský dům v červnu

30.05.2009

Předtím, než se Skandinávský dům na dobu prázdnin uzavře, budou mít filmoví diváci v Praze i v Brně možnost zhlédnout opět další sérii severských filmů. V Praze se mohou těšit nejprve na islandský… (viac)

Reklama

Reklama