Life on Mars

K Life on Mars jsem si hledal trochu delší cestu. Úvod mě nalákal, ale posléze to trochu sklouzlo do epizodického case-of-the-week vyprávění, které po stránce scénáře prostě nijak zvlášť neohromí a navíc jsem měl tak trochu pocit, že vzhledem k okolnostem hlavního hrdiny vlastně tyhle případy nemají příliš váhu. V druhé sérii mi partička okolo Gene Hunta přišla o fous sympatičtější a když jsem si na ně konečně zvykl, skončilo to hodně pěkným a atmosférickým finále. Jestli je něco zachyceno fakt dobře, tak je to dobová atmosféra a i přes trochu fádní televizní vizuál se na to dobře dívalo. (15.05.2021)

Ano, úvod a rozuzlení zápletky (tedy první a poslední díl) jsou úžasné, originální a silně atmosferické, k nim absolutně žádných výhrad, jenže v průběhu to s tou výjimečností není až tak růžové. Řeší se obyčejné a nepříliš nápadité kriminální případy, přičemž zpravidla na začátku a konci uslyší hlavní hrdina nějaké hlasy - ocenil bych více psychedelismu, ale budiž, i tak je to velice příjemný přesah kriminálního žánru a zhutnění atmosféry. Co se týče charakterů, vyjma extrémního klaďase Sama, je tu stylový drsňák Hunt, ovšem další postavy už nic moc. A poslední výtka - moc nechápu, proč se většina scén natáčela v zapadlých a totálně opuštěných uličkách (nízký rozpočet?)... 6/10 (24.04.2009)

Ten, kdo má rád detektivky ze sedmdesátých let, ať už jsou to staří známí Profesionálové anebo americký seriál Starsky a Hutch, tak bude zajisté s tímto britským seriálem spokojen, jelikož na mně dokázal přenést celkový obraz té doby včetně hereckých výkonů, hudby, kostýmů a celkově to ve mně zanechalo pocit jako bych se tam ocitnul s našimi hlavními protagonisty. Tvůrci si vymysleli vcelku originální námět, který začíná v roce 2006, kdy superintendanta Sama Tylera srazí auto a v témže okamžiku, co se mu tato nehoda stane se ocitá na tom samém místě akorát, že v roce 1973. Zpočátku je vykulenej jako jelen v ZOO, ale kdo by nebyl v takové situaci. On se totiž rozkoukává ve svém novém prostředí policejní stanice, kde vládne pevnou rukou jeho nový nadřízený Gene Hunt, který určitě nikdy nečetl něco jako je policejní zákoník a řeší si vše po svém a to včetně originálně pojatých výslechů na které většina rádoby kriminálníků do konce jejich života nezapomene. Trošku mi svým vzezřením připomíná Gerarda Depardieuea a svými trapnými hláškami ve kterých uráží snad všechny ve svém okolí se určitě zapíše do filmové knihy originálních hláškařů. V každém díle tohoto seriálu můžeme vidět kriminální případ, který řeší naši policisté a ve kterém se náš hrdina snaží zjistit, co se mu vlastně stalo? To je zprostředkováno pomocí halucinací a různých zmatených minel, které se mu zjevují ve snech anebo to sny ani nejsou, člověk neví, co si má o tom myslet. Některé případy jsou fakt našláplé a plné ztrapňovacího humoru, ale některé jsou fakt nezáživné, že jsem si párkrát přál, ať už skončí, protože to bylo scénáristicky odfláknuto. Ale naštěstí těch lepších dílů je zde víc a proto dávám zasloužených 80%. (16.09.2021)

Párkrát mě napadlo, co by se stalo, kdy k nám do současnosti propadli nějakou dírou v čase husiti. Co by říkali na své potomky, jak by se k nám chovali a jak zase my k nim? Myslím, že by to byla jedna velká mela. ____ Autoři seriálu do takových extrémů nešli, hrdinu přesunuli jen zhruba o 40 let zpátky, přesto je to, jako by se ocitnul v jiném světě. Na jednu stranu je všechno jednodušší: kouří se všude, chlastá se v práci, není nutné čekat na soudní povolení k prohlídce nebo zatčení. Na druhou stranu je všechno podřízené bílému muži v mocenském postavení, zde policistům. Ostatní nemají moc práva k odvolání: ženy, černoši, Irové, násilí je běžnou součástí života. Ta doba byla jiná, zejména proto, že nikoho moc nenapadlo, že všichni by měli mít stejná práva. Podívat se do těch časů? Jistě. Zůstat v nich? Ani náhodou! _____ Seriál mi připadal nostalgický právě touhou po tom, aby muži zase mohli být pravými muži. Těmi, kteří jsou macho a rozhodují. Jakoby takoví mohli být jen v nerovných podmínkách, které jim dávají všemožné výhody. A dneska už jim to proto moc nejde. _____ Seriál nabízí výborný nápad, který umožňuje rozehrát přemýšlivé i humorné momenty, solidní detektivní příběhy – často související s dobou, protože dnes už by se takové věci z různých důvodů neděly (zato se dějí jiné) – jsou to takové retrozločiny. A taky sledujeme zrání hlavního hrdiny, kterého skvěle zahrál John Simm. Z nudného ouřady se postupně vyloupne tvrďák, kterému u žen pomáhá, že má přece jenom lepší výchovu z moderní doby než jeho dost buranští kolegové. I když přiznávám, že pro jeho obhroublého přímočarého šéfa, taky skvěle zahraná role Phlilipem Glenisterem, jsem měla jistou zvrácenou slabost. (07.07.2017)

Bodie and Doyle meet Charlie Kauffman. Námět je to stejně prostý jako geniální: Šéfinspektor manchesterské policie Sam Tyler upadne do bezvědomí po přímém kontaktu s čelním nárazníkem projíždějícího auta a probudí se na místě nehody o 33 let dříve. Auto zmizelo bůhvíkam, s ním i silnice, soudě podle dokladů ztratil Sam někde jednu hodnost a v dříve vycíděné a vymalované policejní stanici se teď v oblaku cigaretového kouře procházejí chlápci, kteří nosí kotlety a flanelové košile, předpisy jsou pro ně sprosté slovo a pro ránu nikdy nejdou daleko. Vyvážená kombinace akce a humoru, vcelku dost mysteriózna, nádherná retro patina 70. let, nadupaná znělka, naprosto nesrozumitelná angličtina a David Bowie – to je Life on Mars v celé své kráse. Co epizoda, to jeden zajímavý, pečlivě vygradovaný příběh s promyšlenou pointou. Musím říct, že podobný pocit nefalšované dokonalosti jsem naposledy zažila snad jen u prvních dvou sérií Lost, s tím rozdílem, že tvůrci LOM věděli, kdy přestat, a nenatahovali seriál víc, než bylo zbytečně nutné. Možná, že moje nadšení už napodruhé nebude tak veliké, to ale nic nemění na tom, že Life on Mars je jedním z nejlepších a nejoriginálnějších britských seriálů posledních let se skvěle napsanými postavami. Hlavně Gene Hunt, to je přímo automat na hlášky. She’s as nervous as a very small nun at a penguin shoot. (06.01.2012)