Femme Fatale

Haven't we met before, somewhere? -Only in my dreams. Tak můžu s čistým svědomím říct, že od Femme Fatale jsem čekal něco jiného. Čekal jsem "tuctovou" kriminálku, namísto toho jsem dostal příběh, který je zvláštně krásný. Pochopil jsem, co tím režisér chtěl říct a připomnělo mi to pár filmů s podobnou tématikou, ale radši nenapíšu které, abych nespoileroval. Začátek v Cannes je jednoznačně za plný počet, prostředek mě trochu nudil, protože jsem věděl (lépe řečeno odhadl) jak to je a konec se mi líbil. Proto zde po prvním zhlédnutí nechám 80 % s tím, že tohle rozhodně chci vidět ještě jednou. P. S. Práce s hudbou v tomto filmu hraničí se slovem geniální. P. S. 2. Rebecca je zatraceně sexy mrcha… :-) (20.11.2010)

toto je veľmi zvláštny film . . . sledovať som ho šiel po preštudovaní komentárov na csfd, takže som mal isté predispozície k sledovaniu filmu a rôznych významových i vizuálnych vychytávok, ktoré ma príjemne potešili. osobne sa prikláňam (tesne a s privretím očí) k tej časti, ktorej sa film páčil. Neviem presne čo, ale niečo na tom filme je . . . príťažlivé? Ale neviem čo. Presne ako samotná femme fatale. Čosi tam je. Je jasné, že tesne pred koncom to Palma pri písaní scenára utiahol do takej banálnej moralitky o rozhodovaní medzi životom a smrťou a tak podobne, ale aj tak to bol pozoruhodný film. Treba zhodnotiť, že De Palma je lepší režisér ako scenárista, dokázal to aj tu (aj keď treba to chápať na trochu vyššom levely: režisér je vynikajúci, scenárista obstojný), Rebecca Romijn-Stamos nepatrí k najkrajším ženám, aké som videl, ale všetko, čo má k dispozícii, dokáže trojnásobne predať a tým pádom na ňu človek zíza ako omámený a Banderas . . . tak tento človek je asi z toho skákania zo striech z časov Desperada (kedy som ho mal najradšej) unavený, pretože po roku 2000 buď hrá v totálnej hovadine, alebo hrá v lepšom filme, ale hrá to tak nejak . . . ako tu. V globále zvláštna, režisérsky a vizuálne precízne natočená mierne noirová záležitosť, film, ktorý si treba pozrieť, aby ste si urobili názor: či je De Palma altruista a vyžíva sa v pekných ženách a prekombinovaných tézach alebo je to chlapík, ktorý rozmýšľa viacvrstvovo a treba sa nad tým zamyslieť. Ja som niekde na hranici. (24.12.2006)

Není co napsat. Tohle prostě každý musí vidět a rozhodnout se sám. Já se nenudil, právě naopak. Poznáte dvě nádherné ženy - jednu o něco více - a jednoho sympatického fotografa. Jimi budete provedeni hodně povedeným akčním dějem až do chvíle, kdy se vše změní a vy to buď přijmete nebo ne. Pokud ano, tak se na film budete chtít dívat znovu a znovu. Pokud ne, tak na ČSFD kliknete dvě hvězdičky a napíšete, že to byla nuda a že De Palma je už trochu na hlavu. Vypadá to, že to je tak napůl... [červenec 2005] (07.11.2005)

Když se na to člověk dívá s odstupem času, prostě nedokáže leccos strávit. Ale na druhou stranu sebou rád nechává manipulovat, rád nechává lomcovat pravidly, rád sleduje, jak se z oběti stává lovec. Sic je úvodní loupež oblečku s diamanty zatraceně sexy, stejně tak je komicky pitomoučká. Obávám se, že záměr to nebyl. Následuje překombinované povídání o identitě, osudu i snech. Snít můžeme i o pár minutách v přítomnosti Rebeccy Romijn, která je nehorázně atraktivní a kameraman Thierry Arbogast ukazuje rafinovaně jen střípky jejích předností. Do jejího plánu nakonec skočí i paparazzi Antonio Banderas, jednou chápající ochránce, jindy skvostný gay, aby i on několikrát naletěl. Brian De Palma zase jednou dostává z herců to nejlepší, s oblibou se vrací k motivu voyeurství, podstrkuje divákům falešné stopy i audiovizuální hříčky a celkově je dráždivě zábavný. Někomu to sedne, jinému méně. (24.07.2017)

Příběh začíná na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes v roce 2001. Režisér Brian De Palma záměrně sáhl po klasické femme fatale tak časté ve filmech z let čtyřicátých a padesátých, a přizpůsobil ji současnému příběhu. Scénář : Brian De Palma. Kamera : Thierry Arbogast. Hudba : Ryuichi Sakamoto. Zajímavý závěr. (12.05.2011)