Otec vojáka
Otěc soldata
A Soldier's Father
Father of a Soldier
Obsahy(1)
Druhá světová válka. Gruzínský vesničan Giorgi Macharašvili jede navštívit raněného syna. V nemocnici jej nenajde, a proto se vydá ho hledat. Stává se tak svědkem a přímým účastníkem válečných událostí, které jej přivedou až do Berlína. (Letní filmová škola)
Recenzie (16)
"Ty znaješ skoľka ja jechal? Ja jechal, jechal, jechal..." Sila tohto rusko-gruzínskeho filmu spočíva v hlavnej postave otca Giorgiho Machrašviliho. Gruzínsko a fúzy-to vám hneď musí napadnúť hyena Stalin, ale našťastie sa tu svine rodia len výnimočne. Žije tu mnoho dobrých ľudí a medzi nimi vyčnieva Giorgi ako malý Boh. Jeho lámaná ruština s gruzínskym prízvukom mi prirástla k srdcu a je väčšinou ľahko čitateľná aj bez titulkov. Dej filmu je úplne jednoduchý. Otec vycestuje za návštevou syna. Cestou vo vojnovom zmätku stratí stopu a je rozhodnutý narukovať, len aby mal väčšiu šancu stretnúť ho. Propagandistických rečí sa tu veľa nevošlo, preto film zbytočne nedráždi a celkom príjemne to ubehlo. Sila a dobrota otca je neskutočná. Pre ochranu hrozna sa neváha hodiť pod tank. "Što ty delaješ , ty durák?" Videné na STV2 pri príležitosti 70. výročia 2. svet. vojny. Film 80%. ()
Rezo Ccheidze mi nic nehovori ako rejza a tymto filmom sa podla mna rozhodne nema sancu zaradit k ruskym velikanom ako Michalkov, Tarkovskij alebo Jurij Ozerov so svojim legendarnym Osvobozenim. Pribeh je umely, Serdzo Zakariadze je na urovni, ale prilis poznat lacne televizne kulisy a casto v pozadi aj normalny zivot vo vtedajsom ZSSR. Nuda dostala neprimerane vela priestoru a meno Ccheidze nebudem extra vyhladavat, nie su k tomu prakticky ziadne dovody. 30 % ()
Zajimavě rozporuplný snímek. Na jednu stranu to zpočátku působí syrově- do doby než se začně jako bojovat. Hned první scéna je naprosto neuvěřitelně šílená, má ale jedno ale - asi nejšílenější " analogový efekt" tanku ala papírová vystřihovánka, co jsem kdy viděl. Některé pokračující bojové scény jsou ale na svou dobu už poměrně ucházející, dalo by se říct že je to špička propagandy. Hodně dělá (ač většinou děsně kýčovitě) hraní na notu gruzínského národního uvědomění, samozřejmě pod patronací Sajuzu. Ale celkový dojem je prostě takový, že ta směs jakoválky, gruzínství, příběhu o hledání syna a propagandy je příliš neucelená. Když se to vezme kolem a kolem, víc než jednu hvězdičku dát nejde. Čistě v žánru sovětských válečných filmů to JE jiné, to jo, to se dá cenit hodně...ale mohlo to být hodně lepší. ()
Pokud se rozumně oprostíme od plev klasického sovětského válečného filmu, najdeme čisté zrno hlubokých myšlenek prostého, ale ušlechtilého člověka. Základem tohoto příběhu není rozhodně propaganda, ale lidskost, otcovská láska a úcta k životodárné půdě. Krásné scény s pšenící a révou určitě osloví každého vnímavého diváka. ()
Starký dostane na začiatku svojej cesty za synom toľko pokynov, že by ich nemohol splniť ani keby si ich zapisoval. Jeho cesta bude ale oveľa dlhšia, ako by si pomyslel. Pre stretnutie so synom sa stane aj vojakom a zažije všemožné útrapy a príhody, najsilnejšia z nich u mňa bola tá s vinohradom, na ktoré je z domova veľmi citlivý. So synom sa, podľa očakávania u vojnových filmov, stretne aj nestretne, a film sa môže smelo zaradiť k radu podarených sovietskych filmov. Bojové scény sú rôznej kvality, ale tie určite nie sú to, o čo vo filme ide. ()
Galéria (4)
Fotka © Ruscico
Reklama