Seirei no moribito

Nevěřil jsem, že si tenhle seriál udrží laťku kvality animace, nastavenou prvním dílem. Ale udržel. A co víc, filmovou animaci zde perfektně doplňuje hudba... po technické stránce si prostě už nejde přát víc. Ani příběh nezklamal, a tak si Seirei no Moribito 5* zaslouží s velkou lehkostí. Nejlepší čistě fantasy anime od dob 12 Kokuki. (09.05.2008)

Guardian of the Sacred Spirit je žhavým kandidátem na anime roku, a to nejen díky skvělému, dospělému příběhu, který v sobě kombinuje fantasy s asijskou kulturou provázenou detailní animací a dobrým soundtrackem od Kenji Kawaie – OP a ED jsou naopak poměrně slabé. Celou dobu trvání seriálu mě překvapovalo, jak se seriál zaměřuje na zdánlivě bezvýznamné detaily všedního lidského života a lidské činnosti. Všechny tyto body spolu s poselstvím o rovnováze, o věčném koloběhu života, o nezabíjení a o tom, že největším zlem na světě je nevědomost, vytváří obrovský dojem filmovosti, tudíž mi nezbývá jinak nežli hodnotit 100 % (06.11.2007)

Seirei no moribito je anime, u kterého mne nevýslovně mrzí nedotažený scénář, protože v kontrasu k němu je fikční svět, ve kterém se příběh odehrává, dosti propracovaný a je vymyšlený věrohodně (pravděpodobně je to dáno povoláním autorky knižní předlohy). Právě proto jsou ale vidět určité nelogičností či stěží uvěřitelné náhody v této seriálové adaptaci, na kterou již autorka neměla vliv. I sám Kamijama napsal scénář jen k několika epizodám a je to znát. Stejnou měrou mě rozčilovaly vatové díly (fillery), protože autoři seriálu museli využít sezónní 26 dílné řady a pochopitelně ředit děj. Tomuto seriálu by proto prospělo, kdyby byl alespoň o polovičku kratší nebo byl převedený do filmu. Už vzhledem ke svému zpracování, které je vysoce nadstandardní a někdy jsem skoro zapomínal, že sleduji obyčejný seriál (hlavně kresba krajiny a potom profesionální Kawaiův hudbní doprovod). Celkově tedy za *** s tím, skutečná kvalita kolísá mezi ** a ****. (26.02.2008)

Výborné anime, jsem ráda, že v druhé půli seriálu dostali víc prostoru Tanda a šamanka. Šamanka sype z rukávu jednu skvělou hlášku za druhou a Tanda je ten nejhezčí kreslenej chlap jakýho znám :) Ještě se musím zmínit o hudbě: Seirei no moribito je snad jediný seriál, u kterého jsem úvodní znělku ani jednou nepřeskočila a přiznám se, že jsem si ji i párkrát zazpívala. Plný počet ovšem nedám, na to byly rozdíly mezi kvalitou jednotlivých dílů příliš veliké. A také trvalo moc dlouho, než se pořádně objasnilo, kdo resp. co je vodní duch a co sakra Balsa provedla, že chce zachránit osm životů. Plus Tandovo "přejdu přes ten most až na něm budu stát"...to už bylo moc i na nejhezčího chlapa anime. (28.04.2011)

Dostat se Seirei pod kůži není žádná legrace. Balsa je sice statečná hrdinka jedna radost a věrný Tanda dokonalý nejlepší přítel, ale poslouchat roztodivné myšlenkové pochody prince Čaguma jde občas trochu ztuha (a epizody typu "Čagum si hledá kamarády" tomu vůbec nepomáhají). Když pak musím sledovat i počínání učence Shugy, který místo toho, aby plnil roli potenciálního hybatele děje, jen objevuje fakta, která jsou divákovi dávno jasná, nebyl jsem si jistý, jestli putování s vejcem vodního démona vůbec dotáhnu do úspěšného cíle. Ale chtělo to jen menší dávku trpělivosti. Zcela atypický přístup tvůrců, kteří vypráví hlavní linku jako pozvolné fantasy drama i kapitolu alternativního dějepisu zároveň, si mě postupem času získal, nemluvě o dokonalé audiovizuální stránce. Při sledování čarokrásné krajiny podkresleném pohádkovým soundtrackem Kenjiho Kawaie zkrátka není možné neroztát. V závěru poslední epizody jsem se cítil jako na konci výletu plného zážitků a dojmů. A na pár chvil mi bylo upřímně líto, že to nebylo doopravdy. (21.01.2013)