Seirei no moribito

Seirei je zložitým, komplexným a do najmenšej maličkosti prepracovaným počinom. Ani jedna scéna v ňom nie je zbytočná, všetko má svoje presne určené miesto. Pomalý, lyrický spôsob rozprávania príbehu, úcta k všetkému živému, postupné, pomalé odhaľovanie postáv a ich minulosti, hľadanie odpustenie cez službu iným, hrdinstvo bez pátosu, láska bez srdcervúcich vyznaní, dostánie si povinnostiam, hľadanie rovnováhy a všadeprítomná taoistická filozofia. Viac japonskejšie (a snáď ani lepšie) by to už ani nemohlo byť. 10/10. (23.02.2008)

Dostat se Seirei pod kůži není žádná legrace. Balsa je sice statečná hrdinka jedna radost a věrný Tanda dokonalý nejlepší přítel, ale poslouchat roztodivné myšlenkové pochody prince Čaguma jde občas trochu ztuha (a epizody typu "Čagum si hledá kamarády" tomu vůbec nepomáhají). Když pak musím sledovat i počínání učence Shugy, který místo toho, aby plnil roli potenciálního hybatele děje, jen objevuje fakta, která jsou divákovi dávno jasná, nebyl jsem si jistý, jestli putování s vejcem vodního démona vůbec dotáhnu do úspěšného cíle. Ale chtělo to jen menší dávku trpělivosti. Zcela atypický přístup tvůrců, kteří vypráví hlavní linku jako pozvolné fantasy drama i kapitolu alternativního dějepisu zároveň, si mě postupem času získal, nemluvě o dokonalé audiovizuální stránce. Při sledování čarokrásné krajiny podkresleném pohádkovým soundtrackem Kenjiho Kawaie zkrátka není možné neroztát. V závěru poslední epizody jsem se cítil jako na konci výletu plného zážitků a dojmů. A na pár chvil mi bylo upřímně líto, že to nebylo doopravdy. (21.01.2013)

Najvyšší úžitok je ako voda. Všetkým tvorom prospieva a nesvári sa so žiadnym, prebýva v miestach, ktorým sa ľudia vyhýbajú. Dokonalý človek je ako zrkadlo, aj on všetko odráža a nič v ňom nezostáva. Zbraň používa len, keď sa tomu nemôže vyhnúť. Svoju múdrosť vyjadruje bytím a pretože o seba rovnako opatruje, ako celý svet, možno mu zveriť vládu nad svetom. Nečiniac nič, o čom sa nedomnieva, že by malo byť vykonané, neponáhľa sa a len opatrne meria slová; keď je jeho úloha dokončená a úspech sa dostaví, každý vraví „bolo to také jednoduché“ a múdry odchádza, lebo už niet ničoho čo by mal vykonať. Ťažko hľadať ázijskejšie anime ako je práve Seirei no Moribito. Nielen zasadením do typicky ázijskej ríše, miešajúcej prvky stredovekého Japonska, Číny a Kórey, ale i celkovou metafyzickou výstavbou tohto fikčného univerza. Dualita a zároveň komplementarita dvoch realít sveta, Sagu a Nayug je odrazom princípov jin a jang. Postavy Chaguma a Balsy sú presným naplnením taoistických ideálov dokonalého vládcu a dokonalého človeka. Star Diviners zastupujú konfuciánov (s precitnutím Shugu „som tak učený a predsa nič neviem“) a vedľajšie postavy zas múdrosť ľudu odvodenú z prírodných cyklov. Seriál tieto ázijské myšlienkové dary kultúrnemu dedičstvu ľudstva ukazuje veľmi prirodzenou cestou, a to každodennými bežnými činnosťami. Skutočnosť, že i tieto drobnosti perfektne dokresľujú prostredie „reality“ seriálového sveta a robia z postáv jedny z najplastickejších, aké je možno v anime vidieť má dozaista na svedomí autorka predlohy (a pozor, desaťdielnej, takže dúfajme v pokračovanie) etnologička Naoko Uehashi. Balsa, hoci skvelá kopijníčka, nie je žiaden neporaziteľný ninja a sem tam si to poriadne odskáče. A malé vystrašené princátko Chagum, vyjadrujúce svoju múdrosť bytím a odchádzajúce keď už niet čo by bolo treba vykonať za svojou adoptívnou mamou čo do hĺbky zobrazenia tiež nezaostáva. Vyzdvihnúť treba i to, že seriál si v dnešnej dobe úplne vystačí s lineárnou naračnou štruktúrou, spestrenou len niekoľkými flashbackami ozrejmujúcimi Balsinu minulosť a motiváciu. Technická dokonalosť seriálu bola ospevovaná už dostatočne, pridám len, že chvíľami sa môže vizuálnou monumentálnosťou rovnať opusom Yimou Zhanga. Za mňa už len : Seirei no Moribito by mali vidieť i tí, čo sa anime nevenujú a ak by som mal jednou vetou zhrnúť a nalákať na tento strhujúci príbeh o vzájomnom prepojení všetkého živého i neživého, potreby rešpektu, úcty k životu a pochopenia sveta okolo nás, tak vedzte, že Seirei no Moribito je pre mňa Mononoke Hime pre tretie tisícročie. 10/10 P.S. neviem si predstaviť anime , ktoré by SnM zobralo titul anime roka 2008. (30.04.2008)

Jak předat světu zenovou moudrost, historické poučení a plně dospělé fantasy anime? To "jen" vezmete pořádnou knihu, Kenjiho Kamiyamu, a řeknete "udělej to jak nejlíp umíš". A že on umí opravdu hodně dobře;) Proč je Seirei No Moribito objektivně tak vynikající, asi nejpřesněji popsal Marius, takže já jen dodám, že byť už putování prince Čaguma a jeho ženského yojimba pamatuje na poměry animační techniky celkem pěkných pár let, jsou příběhy kopinice Balsy nádherně animovaným uceleným příběhem čerpajícím z východních náboženství/filozofií a vplétajícím je naprosto nenásilně do epického příběhu o takových těch věcech jako je čest, oddanost a tak podobně. Výborná, silná záležitost bez zbytečně okázalých efektních záběrů - bojové scény tu díky smyslu a efektivnosti každého pohybu vypadají reálně nejenom na poměry anime (nemyslím ninja vsuvky a magii, která se tu taky používá;)). Já si těch 26 dílů neskutečně užil, i když první dva nebo tři jsem čekal, jak se to vlastně celé bude vyvíjet. Potom mě Seirei No Moribito naprosto pohltil. A navíc mě napadla kacířská myšlenka - že by snad Balsa mohla být větší kočka než Motoko:) Jednoznačných 100%. (25.09.2012)

Guardian of the Sacred Spirit je žhavým kandidátem na anime roku, a to nejen díky skvělému, dospělému příběhu, který v sobě kombinuje fantasy s asijskou kulturou provázenou detailní animací a dobrým soundtrackem od Kenji Kawaie – OP a ED jsou naopak poměrně slabé. Celou dobu trvání seriálu mě překvapovalo, jak se seriál zaměřuje na zdánlivě bezvýznamné detaily všedního lidského života a lidské činnosti. Všechny tyto body spolu s poselstvím o rovnováze, o věčném koloběhu života, o nezabíjení a o tom, že největším zlem na světě je nevědomost, vytváří obrovský dojem filmovosti, tudíž mi nezbývá jinak nežli hodnotit 100 % (06.11.2007)