Antikrist

Moc jsem nevedel, co cekat. Trailer nevypadal buhvijak, ale potencial mel a Trier umi natocit jak kravinu typu Dogville, tak pecku typu Kralovstvi nebo Evropa. No a vizualne uchvatnej prolog me pekne navnadil. Jenze pak to tak trochu uvizne na mrtvym bode, zenska zacne vysilovat kuli smrti ditete a chlapek se ji snazi pomoct, to vse v hodne pozvolnym tempu, kde se vetsinu casu nic moc nedeje, hlavni dvojka bud dlouze mlci nebo dlouze keca a obcas to pusobi lehce lacine a divadelne. Na druhou stranu tu je ale obcas nejakej paradni zaber, at uz po vizualni strance nebo nejakej radne nechutnej a znepokojivej. A velky plus filmu je, ze i kdyz to horor neni ani nahodou, spis psychologicky drama s drsnym koncem, po celou dobu si film udrzuje paradni temnou atmosferu. Navic Dafoe a Gainsbourg byla fakt spravna volba, film stoji jen na nich a hrajou perfektne. Smysl toho vseho mi sice trochu unika, film misty silne nudi, ale rozhodne se jedna o atmosferickou a temnou podivanou. (31.08.2009)

Nechám si v zime, keď sa idem milovať, otvorené okno? Alebo, nechám v zime otvorené okno malému dieťaťu spiacemu v postieľke? To dieťa sa dostane z postieľky, vyštverá sa do okna a vypadne von... ok. V tom momente som to bral... to je asi najlepší moment filmu i keď v ďalšom nudnom utrpení sledovať Antichrista mi neostalo nič iné ako hľadať si podobné blbosti aby som si film čo najviac zhnusil. Trierov Dogville som považoval za zaujímavý experiment, ale prečo by som mal byť nadšený z filmu kde si žena odstrihne klitoris a mužovi rozdrví gule? A ak si Trier myslí, že by niekto dokázal s prevŕtanou nohou a na nej upevneným brúsnym kotúčom sa motať po lesa a pri tom vzdychať od únavy, nech si to vyskúša na sebe. To ako sa k nemu prekopala do nory ktorá bola 2 metre pod kopcom je tiež nonsens. Pochopil som čo tým chcel autor povedať? Nie! Proste to nepodal pre mňa dostačujúco zrozumiteľne. Mám rád severskú kinematografiu ale Trier tam rozhodne nepatrí. A keď totálne psycho tak radšej niečo ako http://www.csfd.cz/film/20563-possession/ . (13.09.2009)

Lars von Trier vás zve do pekla, ale nazývá ho Rájem, předstírá, že bude léčit, ale přitom vás chce zničit. Vás a vaše konvence... Brutalita a sexualita jsou mocné nástroje a co teprve, když se spojí v jednu krvavou ejakulaci? (tzn. jak může být tento film nedivácký, když používá ty "nejdiváčtější", neboli pro sdělení nejefektivnější, sdělovací prostředky?)... Milovat, nebo trpět žalem? Plodit, nebo zabíjet? Obojí přece. Antikrist v uměleckém a estetickém hávu zobrazuje pudovost a primitivnost (aneb je Freud skutečně mrtev?). Tematizuje základní dilema muže a ženy, staví je vedle sebe a zároveň proti sobě. Trier tvrdí, že muž a žena mohou fungovat jen pokud naplní svůj nejprimitivnější cíl - splodit dítě. Selhání = odsouzení k záhubě. Geny jim nalhávají, že se potřebují navzájem, když ve skutečnosti potřebují jen potomka. Bez něj - když nevládnou pudy - vládne chaos. Nastává destrukce - žena může zničit muže chytrostí a on ji zase silou... 6/10 (10.07.2010)

Je to umění. Bolest, která mě sužuje. Je to tápání v ničem. Je to teror, který si zasloužím. Je to Trier, můj polobůh a středobod všech mých bolestí, který jsou jako bodání se do prstů. Nechutný, ale ku prospěchu té nejdůležitější věci: mozku. Antichrist mě zastihl ve chvíli, kdy jsem dorazil ke dnu a zdálo se, že cesta nebude mít ukazatel nazpět. Nemá ani teď. Trierovo myšlenka mě přivedla na ještě větší mýtinu strachu a nevíry v dobrej konec. Chtělo se mi zvracet. Nikoli z avizovaných záběrů týrání, ale proto, že jsem to bral jako útok na mě. To pak člověk má problém sledovat. Pak přišlo závěrečné pokání a výstup desítek žen na kopec. A nejenže mě napadla myšlenka, že jsem rád, že nemám nikoho, kdo by mě přiváděl k sebedestrukci (myslím životního partnera), ale snad poprvé za dobu sledování filmu mi probleskla teze, že řešit situace se dá i jinak než pláčem. A to smrtí. P.S. Ač nerad, omlouvám se za znění komentáře, které má co do činění s mou nynější náladou. Apeluji na ty z vás, kteří mají špatnou náladu a chtějí do tohoto filmu jít. Je to téměř smrtící, věřte mi! :) (16.01.2010)

Tenhle film je asi stejně hororem jako Bergmanův Čas vlků. Ohromující metafora rozkladu muže a ženy využívá satanských propriet jen k podtržení tradičního konceptu zla, jehož zdroj Lars von Trier provokativně umisťuje do duše ženy. V čase korektnosti je jeho téměř inkviziční rétorika zjevením z pekel, jenže, marná sláva, je podepřena naprosto dokonalou filmovou formou. Po suše divadelních inscenacích je tu zase Trier-estét, který se vyžívá v syrových obrazech "Ráje", v syrových studiích dokonale autentických herců. Nevím, co se odehrálo, že Trier zaměnil ženu obětavou za ženu satanskou, ale výsledné filmové dílo řadím jednoznačně mezi nejvíce strhující intimní dramata. Být pohoršen znamená jediné – nechápat. Antikrist není přízemní, přízemní je publikum, které se mu směje a odsuzuje ho. (23.11.2009)