Carlitova cesta

De Palma mě nikdy doopravdy nechytl za srdce. Zjizvená tvář byla blízko, ale ani ona nedosáhla páté hvězdy. Carlitova cesta je ale jiné kafe. Velmi mi připomínala Scorseseho gangsterky, které jsem si tak oblíbil. Hrdina vypráví své story (na rozdíl od Scorseseho v menším časovém úseku) a diváka dokonale vtahuje, jako člena svojí rodiny, do příběhu. Skvělý Pacino Nemá chybu. Výborný film. (16.04.2010)

Tato gangsterka se mi jako jedna z mála opravdu líbila. Hlavní hrdina tentokrát není nesnesitelný arogantní zločinec, ale sympatický a čestný Al Pacino, kterému se dá fandit. To je věc, která mi na ostatních filmech podobného ražení chybí, a proto je obecně nemám rád. S Carlitovou cestou jsem tedy tento problém neměl, a tak jsem si mohl tento bezesporu kvalitní film užít. Sean Penn odvedl vynikající výkon, zpočátku jsem jej vůbec nepoznal. (04.09.2009)

Mafiánská cesta z poněkud jiného pohledu žánru svědčí, zvláště pod režijní taktovkou Briana De Palmy. Epické vyprávění na téma „očista“, jenž trvá dvě a půl hodiny, však dojíždí na úplnou zbytečnost. Ať se to vezme z jakékoliv strany, tak scénář Davida Koeppa by si sám o sobě stěží vystačil na devadesátiminutovou stopáž. Bohudík De Palma projevil silnou dávku invence a vyhrává si s každou scénou do posledního detailu. Jako celek to odsýpá neuvěřitelně rychle a to i za předpokladu, že se ve filmu dohromady nic pořádného neděje. Herecké výkony velmi nepokrytě pokukují po různých oceněních, zvláště Sean Penn, jenž prodělal velmi radikální proměnu a skvěle dostává klasickému heslu, že „právníkům se prostě nedá věřit“. Carlitovi, Ala Pacina jsem pomalu stárnoucího gangstera věřil do poslední kapky krve, kterou musí na své cestě prolít. Snad tedy ještě menší výtka k absenci větší dávky „DePalmovského násilí“, kterou však vynahrazuje přestřelka na eskalátorech, a každý můžeme jít svou vlastní cestou (17.09.2005)

Na Carlitovu cestu jsem se velmi upřímně těšil a doufal, že Al Pacino ukáže trochu jiný výkon než ve Zjizvené tváří. Trochu více citu a lidskosti v postavě, která může být pro diváka o trochu příjemnější. Carlito Brigante se mu podařil naprosto dokonale a dokazuje svojí vysokou třídu. Bohužel už po několikáté dokazuje Brian De Palma svou slabou stránku, kterou vidím v málo akce ve filmu a odvahy zkusit něco nového. V jeho filmech si divák všimne všech dokola stále opakovaných krásných průletů/náletů/odletů kamery, které rozhodně dotváří atmosféru, ale jsou využity až zbytečně často ve chvílích, kdy například hlavní postava pouze čeká a sleduje svou milovanou osobu. Když už se začne střílet jako by se snažil Brian co nejrychleji akci ukončit a pokračovat ve svém oblíbeném vykreslování hlavní postavy. Úžasně se povedl Sean Penn, který je dokonale zamaskovaný a hraje na úrovni Al Pacina. Jeho postava dodává celému filmu sílu k pohybu všech koleček, co hýbou dějem. Já očekával větší akční porci a nedostal ji. To ve mě vyvolává nespokojenost, přestože film je opravdu velmi kvalitní a herecky skvělý. Je také škoda, že osud Carlita je nám prakticky znám od začátku filmu a tak jen sledujeme cestu, která není svižná a to ve 144 minutách nemusí být pro všechny diváky příjemné. Podle mě by jiný režisér vytáhl z Carlitovy cesty ještě víc, ale i tak film zkusím napodruhé a třeba se mé malé výtky změní v omyl a já se pokloním mistrovi. Do té doby silné 4*, kterým do čistých 5 stále něco chybí. (31.07.2007)

Mafiánské opusy se vždy vyznačovaly svou epičností a ani Brian De Palma nejde jinou cestou, pokusil se však zažitá pravidla žánru trochu ozvláštnit. Už sám fakt, že tentokráte ztvárňuje Al Pacino člena ne americké odnože organizace cosa nostra, ale člověka z komunity portorické či latinskoamerické, snímek dost ozvláštňuje, minimálně hudebním podkresem a druhem zobrazovaného tance...:-) Al Pacinův Carlito je však navíc podroben pochybnostem krize středního věku a ve fázi bilancování a přehodnocování životních hodnot je v rámci žánru postavou nanejvýš originální. (11.06.2007)