Agent v ohrození

Clive Owen běží o život... Jenže tenhle James Bond ve službách Interpolu si na demaskování bankovního sektoru vybral ten nejhorší timing. (jít v době ekonomické krize na film o prohnilých bankeřích?) Ten nejsměšnější scénář. A nádherné budovy po celém světě. Talentovaný režisér Tykwer jaksi mimochodem dává najevo, že ho krásy Guggenheimova muzea, istanbulského bazaru nebo italských scenérií zajímají mnohem víc než jakési bizarní konspirace bílých límečků a vojenských junt. Není nouze o absurditu, akční scény jakoby vypadly z jiných filmů a žánrů, dialogy působí jako vystřiženy z amatérského fanzinu Toma Clancyho a vizuální laskominy pro studenty architektury jsou vzápětí devalvovány jednostrunným herectvím Clivea Owena. Skoro to působí, jakoby k původně serioznímu dramatu přifrčel producent a přikázal to předělat na jednoduchý bambitkový akčňák. Vznikl z toho rozkacený, místy nechtěně komický snímek, ve kterém vlastně chybí koncizní expozice, krize i katarze, zato navíc je tam ten deus ex machina na konci. :) Rozporný celek, jehož části jsou neslučitelné. Ale velmi pozoruhodným způsobem. Takže pokud chcete v kině koulet očima, International je ideální adept. P.S. Teď mě napadlo, jestli to Tykwer nepodtaktoval úmyslně, protože ve filmu nepřebývají žádné plnohodnotné charaktery ani jejich podhoubí, žádné flashbacky o raných freudovských konfliktech, Clive s Naomi působí v lokacích jako dekorace a ona bezútěšnost a nesmyslnost vzpoury idealisty proti korporacím působí jako kontrapunkt vůči obvyklému one hero saves the world. (viděno v originále se simultánním dabingem) 50% (03.03.2009)

70% - Po stránce koukatelnosti je International velmi atraktivním filmem. Od prvních do posledních minut je divák udržován v napětí, jež v ideálním případě přeroste v lehkou paranoiu. Pro mě toto ale ideální případ nebyl a ono napětí u mě neprošlo žádným vývojem. Přes očividnou kvalitu režisérovu (vizuální i hudební) mi vyprávěný příběh připadal, že klouže jen po povrchu své vlastní myšlenky. Vykreslení postav, ani motivace jejich jednání nejde příliš do hloubky, a tak když dojde k nějakému důležitému bodu, člověk má pocit, že se tak událo bez konkrétní logické příčiny. Příliš mnoho věcí mi zkrátka jako divákovi zůstalo nevysvětleno. International je velkou hrou s tématem mezinárodní konspirace, konající se na mnoha místech (patrně proto ten název...), a obsahující mnoho nepřesvědčivých momentů a postav. No jo... Akce má ale skutečný říz, film má rozumnou minutáž a Owenův psí kukuč obohatí každou podívanou. Kéž bych taky někdy zažil Guggenheim tak krásně prázdný... :o) (14.02.2009)

Renomovaný tvůrce Tom Tykwer předkládá divákům poměrně zajímavou hru a kvalitní řemeslo, ale nesnaží se zrovna o to, aby pro ně ona hra byla snáze stravitelná. Leccos zbytečně komplikuje, scénář je odtažitý, místy nedotažený a hlavně ukecaný, jistá odtažitost a nezúčastněnost sálá i z ústředního dua Owen-Watts.. všechno je to minimálně škoda, protože třeba přestřelka v Guggenheimově muzeu je naprosto výživná, invenční a oproti zbytku filmu tak naštěstí zapamatováníhodná. Konspirace bílých límečků mě nicméně tentokrát do kolen nedostaly.. (05.06.2011)

Tykwer se definitivně stává všeumělem, který dokáže neotřele natočit každý žánr, ale tentokrát mu z ruky zobat nemůžu. Průvodce po světě podvodů sice dělá s přehledem, ale zároveň pokaždé, kdy divák dožene scénáristu ve zvratech a podrazech, přidá další kličku a ukáže tak, že tentokrát opravdu zaostávajícím podávat pomocnou ruku nebude. Kladné dojmy tak získává hlavně Clive Owen znovu v roli neúnavného stopaře. V jeho podání je dokonale gradující přestřelka bez přehánění legendární scénou. (19.10.2009)

Nejlepší politický thriller poslední dekády. Bez debat. ______ Napíšu k tomu ještě samostatný delší text, nicméně abych alespoň trochu ospravedlnil to svoje nadšení tady, tak stručně (spoilerům se asi nevyhnu): International je podle mě jedinečný v tom, jakým způsobem líčí sociopolitickou realitu po pádu Lehman Brothers, a to hned z několika důvodů. Bankéři tu jsou hlavní padouši, nad kterými nemá moc ani Interpol, který by je teoreticky měl stíhat a vyšetřovat - naopak, často takové vyšetřování znesnadňuje. Ukazuje se, že systém není samoregulační, že zkrátka není možné se spoléhat na jakékoli fungující instituce. Film velmi zajímavým způsobem mate použitím dvojohniskového narativu, protože na začátku by to i podle plakátu mohlo vypadat, že Clive Owen se během toho vyšetřování dá s Naomi Watts dohromady a bude to klasický konflikt práce vs. láska, ale k žádné romanci nikdy nedojde. Ty dvě linie (soukromá a pracovní) totiž obě zosobňuje postava agenta Salingera, který se potýká s černým putníkem z minulého případu, kdy už se tehdy pokoušel jednat na vlastní pěst a neuposlechnul příkazů shora. Tentokrát jde ještě dál a definitivně vystupuje mimo systém, aby svoji misi dotáhnul do úspěšného konce - a chvíli to skutečně trochu vypadá, že se tu dočkáme hollywoodsky naivního finále, kdy jedinec rozvrátí zkažený systém a dosáhne nápravy - ale právě na konci film zužitkovává ty dvě nestandardně vedené linie (osobní zájem x práce) k notně nejednoznačnému závěru. Salinger určitého úspěchu ve své misi dosahuje a možná, že je to pro něj v tu chvíli i osobní satisfakce, ale nic tím vlastně ve finále neřeší, ničemu nedokáže zabránit (viz montáž novinových článků v závěru). International je skvělý v tom, že oproti jiným podobným filmům (jako třeba Všichni prezidentovi muži) nevytváří růžovou vizi společnosti, kde jsou zlé korporace potrestány heroickými činy statečných a morálně čistých jedinců, ale je naopak dost alarmující zprávou o bezvýchodnosti současné situace. (09.01.2012)