4 mesiace, 3 týždne a 2 dni

Rumuni opäť valcujú... Toto je maximálna psychologická dráma, ktorou Rumuni u mňa naplno zabodovali. Tak silné a nadčasové spracovanie témy potratov, aké sa Rumunom podarilo, má nielen obrovskú silu ako film, ale má obrovskú šancu zmeniť pomery v spoločnosti, či pohľad štátu na vec a to nielen v Rumunsku. Toto je spôsob ako ukázať kompetentným, že zákazom sa nič nerieši. Kto chce, spôsob si nájde. Herecké výkony sú úžasné a celkovo film pôsobí tak autenticky, akoby sa natáčal skrytou kamerou a my sme boli iba svedkami tohto príbehu. Najsilnejšia scéna je dialóg na hotelovej izbe s "doktorom", ktorý má zákrok vykonať. Film končí vetou: "Dohodnime sa, že o tom už nebudeme rozprávať", ktorá podľa mňa paradoxne spustí lavínu dialógov v spoločnosti. Ešte nejaké dva-tri dni po zhliadnutí som v hlave nosil tento film. Ďalší dôkaz, aký silný film sa dá urobiť za pár drobných. Na záver vďaka STV2, ktorý uviedla tento skvelý film, ktorý som nemohol nikde zohnať. 100% (14.06.2010)

Tohle byl opravdu silný, silný zážitek. // Děj se odehrává během jednoho dne, a je to zrovna den, kdy Otilie se snaží pomoci své kamarádce Gabitě, která je ve 4. měsíci, ve 3. týdnu a v 2. dni těhotenství, k potratu.  // Tak náhle, jako vám Cristian Mungiu naservíruje jejich celodenní drama, tak stejně tak náhle ho ukončí. Prostě přijde noc a kamera se vypíná. A poperte se s tím jak chcete! A právě tenhle autentismus spojený s drsným námětem udělá to, že na tenhle film určitě nezapomenete. (16.01.2008)

Po shlédnutí jsem konečně pochopil celý název filmu. Vrtalo mi hlavou, proč to jde s těmi čísly tak z kopce. Když jsem pak viděl ten takřka dvouhodinový průvan do života dvou rumunských studentek ještě za totáče, tak jsem to naprosto pochopil. Film o tom, jak je život těžký, nebo spíše o tom, jak si život děláme těžkým. Takže se pořádně obrňte, protože tohle nebude žádná pohoda, ale syrová kýta, která se bude kroutit ve Vašem žaludku ještě dlouho potom. Není nic horšího, než si uvědomit, že na světě je tolik lidí, tolik situací, tolik problémů a jen tak málo cest ven... (11.10.2010)

Skvelé, naturalistické filmové dielo predovšetkým o priateľstve, ktoré keď je skutočné a pevné, dokáže prekonať aj tie najťažšie prekážky. Zároveň treba podotknúť, že sa na film nepozerá ľahko, niektoré scény boli veľmi nepríjemné, trhalo mi pri nich srdce ako nič. Niet sa čomu čudovať, že aj vlna emócií mala preto pomerne vysokú úroveň a s približujúcim sa koncom aj stúpajúcu tendenciu. 85/100 Videné počas Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou. (08.04.2015)

Rozhodně netvrdím, že jde o špatný film, nicméně očekávání byla v tomhle případě příliš veliká a při závěrečné scéně jsem si říkal, to je vážně konec? Už nic dalšího nepřijde? Tahle záležitost vyhrála festival kategorie A a je filmovými fanoušky i kritiky shodně považována za evropskou filmovou událost roku? Jde o to, že tenhle snímek tak nějak klame tělem a nabízí zástupné emoce, resp. podle mě selhává právě v tom, za co je nejvíc adorován. To znamená jako výpověď o určité zemi a politickém systému. Ve spoustě komentářů se nadšeně obdivuje jeho úžasná autenticita, ale kolik z těch diváků skutečně komunistické Rumunsko zažilo na vlastní kůži? Osobně jsem tam nebyl, ale z vyprávění očitých svědků vím, že ještě deset let po revoluci nebyla některá místa na venkově elektrifikována a řada odlehlých oblastí si žije z ekonomického hlediska ještě hůř než za Ceausesca a horské oblasti se vylidňují. Srovnávat tehdejší Rumunsko s Československem je zcestné, tamní situace byla nepoměrně horší a především systémově odlišná. Potrat, který je jádrem Mungiuova snímku, je podaný jako ryze technický problém. Ty dívky, stejně jako ostatní filmové postavy, nejsou obětí systému, ale jeho součástí. Polské filmy morálního neklidu už v 70. a 80. letech dokázaly za hlubokého komunismu nastolovat problémy morálního konfliktu v chování svých hrdinů, kdežto tady vysokoškolačka podstupuje potrat plodu, který je pouhou překážkou její kariéry. O systému jako takovém se dovídáme jen málo a je nutné si uvědomit, že potraty byly v řadě evropských zemí v historicky nedávné době také zakázané a v současném Polsku by šlo natočit podobný film i dnes, v demokratickém systému. Od roku 1993 je tam potrat omezený na naprosté minimum možností. To, že předrevoluční Rumunsko bylo místo nevlídné k životu a svázané nesvobodou, je na některých místech zcela evidentní, ale to je opravdu jen vedlejší motiv. Jestli bylo hlavním problémem rumunských vysokoškolaček na kolejích shánění západních cigaret určité značky, tak to ty holky vážně neměly špatný život. Po technické stránce souhlasím s komentářem uživatele gjjm. Zkrátka a dobře, koukatelný, ale z mého pohledu přeceněný snímek s neujasněnou koncepcí. Celkový dojem: 60 %. (03.12.2010)