Útek zo Sibíri

Miluji filmy o tom, jak někdo někam jde! Zvlášť ty extrémně dlouhé. Jeden si u nich po perném dni najde konečně chvilku pro sebe, něco hezkého si přečte, udělá si nehty, kvalitně zašuká, zajde vyvenčit psa, zasmaží na mobilu tetrisy a přitom se vůbec nemusí obávat, že mu z tolik hutného a komplikovaného děje něco uteče. Je pravda, že pravidelně v půlhodinových intervalech ubude jeden herec, nicméně fakt, že se prostě ušel, nikterak nedegraduje strhující tempo ostatních a člověk celou dobu myslí jen na otravnou repliku Shrekova Oslíka: "Už tam budéééém??". A tak naší milí hrdinové jdou a jdou, místy mají žízeň, místy hlad, někdy je jim zima, pak zas horko, ale oni to všechno prostě přejdou. Výhodou je, že se dá takový svižný film sledovat velmi aktivně a jen tak nezahálet. "Už tam, kurva, konečně budéééém??", blesklo mi po desáté hlavou někdy v šedesáté minutě a opět jsem se otočil na druhý bok, abych neměl proleženiny. A takových otoček jsem udělal tři série po desíti!!! No nemám nic proti, za chvíli je léto a ladím plážovou formu! Zvláštní pozornost si také zaslouží citlivý casting, který bezděky vnesl do tak vážného spektáklu notnou dávku humoru. Poté, co židovský producent zjistil, že pan Sturgess je Angličan, bylo jasné, kdo bude hrát Poláka! Vždyť Polsko je taky v Evropě, hned vedle Vídně. Jeho plynnou polštinu pak nerozeznáte od rodilého mluvčího. S vybitými předními zuby, hubou plnou aft a horkou bramborou na patře! A tak je to se všemi. Jedinou opravdu světlou výjimkou je Farellova kreace ruského mukla! Vyrostl z něj opravdu Pan Herec a náramně mě bavil až k Mongolské hranici! Někdy bych ho hrozně rád potkal u Colína. (10.03.2011)

Odchod ze Sibiře. Řekli si, že půjdou. A tak šli a šli... Weirovi ovšem ušlo, že bez pořádného scénáře to jako drama bude šlapat jen stěží a bude to spíše takový „krok sun krok“. Jde totiž o nedůstojnou náhražku Sedmi let v Tibetu i Kam až mě nohy donesou (o to více, že to je vymyšlené, ovšem jak dokazuje Motýlek, tak ani to nemusí být vždy nutně špatně). Ostatně škoda že mu právě tyto adaptace utekly (vlastně dvojnásobná škoda, protože pak by to nebyly nepovedené filmy). Ovšem málokdo umí dostat do dění jako právě Peter Weir. Měl jsem pocit jako bych si tu úmornou štreku prošel také (myšleno v dobrém), v každém okamžiku jsem přesně cítil to co postavy, byl jsem tam. Takže z mé strany prožité; resp. prošlé; a proto výtečné. (14.04.2011)

S týmto scenárom si Weir naložil pomerne veľkú záťaž na svoje plecia, ale aj napriek pomerne dlhému trvaniu to ubehlo celkom rýchlo. Úžasné scenérie a citlivá kamera spravili z filmu to, že sa naozaj bolo na čo pozerať. Hercom napriek pomerne strohým diaógom a nevycibreným charakterom postáv nechýbal entuziazmus oprieť sa do svojich výkonov a predviesť skvelé výkony. Je to hlavne vizuálny film, ktorého hodnotenie trošku umocní fakt, že sa príbeh naozaj stal. Na Weirove filmy sa teda stále oplatí čakať a dúfam, že nás ešte niečím prekvapí. 80%! (20.03.2012)

„Je to Američan.“ – „Američan?“ – „Stalin nemá rád cudzincov.“ V rokoch 2000 – 2010 vznikli pravdepodobne tisícky filmov. Weirov MASTER AND COMMANDER ale patrí z tohto obdobia k mojim najobľúbenejším. Bohužiaľ, z ÚTEKU ZO SIBÍRI sa (napriek vážnej, serióznej, ľudskej, smutnej a závažnej zápletky) stala dvojhodinová prepytujem nuda. Nevýrazní (okrem Farrella a Harrisa, ale aj tí mohli byť oveľa lepší) hrdinovia zdĺhavo bez emócií putujú prekvapivo mdlou krajinou (ktorá nevyzerá na to, že v nej nočné teploty idú k mínus 40) a nič z toho. Nechcem historicky tragickú tému zľahčovať, ale nebudem sa tváriť, že z nej povstal dobrý film, keď nepovstal. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org. (10.05.2011)

Silných příběhů není nikdy dost. A věřtě že tento je opravdu vyčerpávající. Při přechodu Gobi si i divák sáhne na dno, stejně jako mrzne na Sibiři. Zkrátka nelze neprožívat s našimi hrdiny utrpení. Peter Weir je skutečným velikánem, obklopil se bezchybným a charismatickým Edem, dokonale využil talent Sturgesse a ještě přidal bonbónek v Colinu Farrellovi. Film je krásným cestopisem na pozadí dramatu, při putování člověk žasne nad přírodou a nad kameramanovými dovednostmi. (23.04.2011)