Môj pes Skip

Přestože mám ráda filmy o dětství a s psím hlavním hrdinou, tento mě moc nezaujal. Možná na tom závisí momentální rozpoložení mysli, možná bych měla film vidět znovu, ale mně to připadlo moc kýčovité a jakoby dělané v Hollywoodu podle receptu vraž do toho malého kluka co nemá kamarády, jeho psa a válku ve Vietnamu...úspěch bude zaručen. Jako příběh ujde, každý si tam jistě najde něco pro sebe. (28.02.2015)

"Čím to je, že ako deti chceme , aby čas utiekol čo najrýchlejšie, chceme rýchlo dospieť, aby sme zase ako dospelí chceli presný opak..." Neplánoval som to sledovať, ale deti v nedeľu doobeda tradične zasadli a ja som hneď v úvode zahliadol K. Bacona a to rozhodlo. Príbehov o tom, ako rodičia kúpia malému synovi psa tu bolo veľa, ale tento je predsa trochu iný. Oceňujem hlavne osadenie príbehu do povojnového obdobia, ale film sa od iných podobných odlišuje aj Baconovým vojnovým zranením alebo nejednoznačným hrdinom. "Najlepší Hitlerov kamarát" mohol dostať o čosi väčší priestor. Najviac však poteší kvalitné herecké obsadenie a dojal ma i samotný záver , kde miesto malého chlapca hovorí už dospelý muž, ktorý má na svet už iný pohľad, ale na svojho milého psa Skipa nikdy nezabudol. Film občas pobaví (útok na Hitlera), ale dokáže i dojať a isté je, že oči psíčkarov neostanú suché. 80%. (17.08.2014)

Pejsek je nejen nejlepším přítelem člověka, ale v mnoha případech bývá i nejlepším přítelem dítěte. Já jsem měl to štěstí, že jsem mohl vyrůstat spolu s jedním milým malým pejskem, a od té doby jsem skoro nezažil, jaké to je žít bez pejska. I teď, když píšu tento komentář, leží na mém klíně můj nejlepší psí kamarád. Proto nemohu a ani nechci být objektivní při hodnocení tohoto filmu. Film o jednom přátelství chlapce a pejska, o ničem jiném vlastně ani tento film není. No dobře, vzhledem k tomu, že se odehrává během války, jsou zde i charaktery, které se nějakým způsobem vyvíjejí na pozadí válečného konfliktu, ale vždy je to znovu jen o chlapci a jeho pejskovi. Film jsem viděl poprvé v dětství, když mi mohlo být nějakých 15 let, a poté znovu až nyní ve svých 30 letech. Napoprvé jsem na konci filmu brečel a zapřísáhl se, že kvůli tomu konci už film nikdy nechci vidět. Ale touha připomenout si tento film byla silnější, a po těch 15 letech na mě ten konec zapůsobil úplně stejně. Opět mě to rozsekalo. A jsem zvědavý, kolik let nechám uplynout mezi tímto mým druhým zhlédnutím a následným třetím zhlédnutím. Každopádně uděluji lepší čtyři hvězdy. (05.02.2017)

Chudý každý, který neměl v dětství věrného čtyřnohého kamaráda. Někoho, kdo nezná pocit nenávisti a i když ho uhodíte, bude cítit maximálně strach a smutek, nikdy k vám nepocítí nenávist. Naučí vás co je to přátelství a láska a bude mu stačit pouhé pohlazení. Nikdy nezapomenu na čtyřnohého kamaráda, který provázel moje dětství a děkuji tomuto snímku, jak mile mi to připomíná. (19.02.2011)

Jeden z mála filmů od kterých původně nečekáte vůbec nic, o to víc jste nakonec mile překvapeni. Krásná a sentimentální vzpomínka na dětství, v níž se určitě mnoho z nás najde. Příjemná retro atmosféra ameriky v období 2. sv. války, dobří herci a působivá hudba... ale především po hooodně dlouhé době upřímný a krásně nostalgický film, který mě dojal k slzám! (28.10.2009)