Red Dog - Červený pes

Líbil se vám HAČIKÓ - PŘÍBĚH PSA? Tak ani nemusíte číst dál, tohle je film přesně pro vás! Pro ty ostatní může být stejně dobrý nebo horší, nebo nekoukatelný, to je sice na každém, ale za sebe dávám pět hvězd a to jak jsem psal i v jiných komentářích není u mne zrovna běžná věc. Pět hvězd má oproti dalším uživatelům u mne opravdu malý počet filmů. RED DOG je přesně ten příběh, který bude mít ve filmu vždy své místo. Skutečné příběhy jsou pokaždé tahounem, sálá z nich opravdová existence, reálná minulost, ne jen fikce z hlav režisérů. Pokud jde o příběh zvířecí - psí věrnosti, oddanosti a lásky, která je zkoušená tragickou smrtí jeho milovaného lidského společníka a přítele, jde téměř vždy o emotivní filmy (pokud se ovšem povedou natočit a ujme se jich někdo s citem pro drama). Red Dog takový je, je vtipný, smutný a živelný, je to příběh lidské samoty a psí věrnosti, příběh o jedinečném psu, který dokázal být společníkem celé komunitě dělníků (horníkům železné rudy) v australském městečku Dampier. RED DOG se stal australskou legendou, dokázal nemožné, prošel různé kouty Austrálie, aby nalezl člověka, který se mu stal přítelem stejně jako on jemu. Na stylu natáčení je vidět, že je příběh v určitých momentech brán s nadsázkou, což ale vůbec neubírá na jeho jedinečném kouzlu. Navíc má film hodně dobrou hudbu, na začátku nás rozehřeje rockové brnkání, které se později mění na dojemnější melodie. Perfektní práce filmařů je vidět na práci kamery, výběru herců, hudbě aj. RED DOG nehraje na city jako zmíněný HAČIKÓ, je více divoký, více rozpohybovaný, hlavní myšlenka je ale stejná a oba filmy ukazují, jak výjimeční jsou tihle věrní společníci lidí. (29.12.2011)

Proč vidím tenhle film a tento příběh až teď? Příběh psa, který jsem snad ani ve snu nečekal. Luxus odvyprávěna životní cesta jednoho němého přítele, který dokázal a pomohl mnoha lidem na příč Austrálií a změnil osudy snad všech lidí co potkal.. Dojemný a zároveň nečekaně vtipný s výbornou hudbou. Pes je a bude nejlepším přítelem člověka!!! Doporučuji nejen pejskařům a páničkům! 9/10 (20.03.2013)

Tak trochu příběh z jiného soudku. Nic mě nechytlo za pačes, nic mě nedonutilo vstanout z gauče, a vím že na tenhle příběh docela zapomenu.. Je to něco jako Hacicho, akorat o dost delsi, o dost zapeklitejsi,ale za to vtipnější. Chyběli mi známější herci, tahle jsem se cítila jako u amaterskeho filmu.. Nesnažilo se to zaujmout a za každou cenu udělat obrovský dojem.. já osobně vím, co zvířata umí a čeho jsou schopná, hodnotím spíš film jako film. Co ale musím pochválit je způsob natáčení, efekty a kameru. Mám zvířátka ráda, ale tohle mě zkrátka úplně nepohltilo. (25.04.2012)

Dosť bolo hollywoodskej produkcie, plnej skákajúcich, športujúcich, či hovoriacich psov. Neschopnosť a tvorcovská sterilita ma už obrali o nejednu nádej na kvalitný rodinný film a po rokoch čakania na príjemný, hrejivý doják s poctivým príbehom, príchádza hrdzavý austrálsky dingo, ktorý ma dostal do kolien. Film je naozaj veľkým prekvapením a konkuruje takmer všetkým velikánom žánru. Svojrázne rozprávanie malo občas nejaké medzery, ale treba sa prispôsobiť protinožcom a uvedomiť si, že štýl reprodukcie príbehu je zveličený a typicky prehnaný. Veď nakoniec ide o národnú legendu, takže nieje sa čomu čudovať. Samozrejme sa nájde aj množstvo klišé, ale práve tie ho robia takým obyčajne neobyčajným. Ešte nemôžem opomenúť dobrý casting a veľmi rozmanitý, no o to lahodnejší hudobný výber. 80%. (03.12.2014)

Kdybych musela náhle odcestovat do australského Dampieru, nebudu se bát - mám tam spoustu dobrých známých - vypitých těžařských buranů z toho největšího zapadákova, jaký si dovedete představit - ačkoliv jsem je poznala teprve včera večer... to mně vyprávěli všechny ty historky o sobě, italské vesničce Abruzzi, Johnnym a hlavně o psím příteli jménem Red Dog. Všechny ty příběhy hřály lidstvím a věrností nespoutaného psího tuláka, radostí, smutkem i steskem po domově v cizí zemi, vše naprosto pohodově odlehčeno výběrovými odrhovačkami. NEJLEPŠÍ VÝROK: Potřebuješ domov, aby se ti stýskalo, kámo... A brečela jsem. Pětkrát. ***** (23.03.2012)