Pevné puto

Kýč jak prase. Jsem opravdu zhnusen. Zatímco knihu jsem dvakrát odložil už u vraždy kvůli přílišné depresivitě a intenzitě líčení, Jackson si vytváří kýčovité krajinky a kašle na vyprávění. Fuj. Esoteričtěji založení jedinci se slabostí pro kýč, kteří slintali třeba u Fontány, si to asi užijí. Dobře jim tak. (03.01.2010)

Je to celkom dobrá fantasy dráma. Má veľmi dobrý príbeh o dievčati z malého mestečka, ktoré žije ideálny život, má milujúcu rodinu a navyše sa aj zamilovala, lenže všetko sa pokazí, keď ju raz na ceste zo školy domov oklame a zavraždí jej sused. A tak sa dostane do miesta medzi zemou a nebom, kde sa s tým pomaly vyrovnáva, ale zároveň to samozrejme veľmi ovplyvní aj jej rodinu a priateľov, ktorí sa s tým zmierujú len ťažko, navyše jej telo sa stále nenašlo a postupne niektorí začínajú tušiť, že práve sused by to mohol mať na svedomí. So spracovaním som spokojný, v porovnaní s knihou zostal dej takmer úplne totožný, len sa zbavil tých najzbytočnejších situácií a prvkov, takže po tejto stránke to dopadlo viac než dobre. Sadol mi už úvod, ktorý ideálne zoznámi so všetkým dôležitým, ale po tom zásadnom prvku, teda smrti hlavnej postavy sa to ešte vylepší. Film je prakticky rozdelený na tri línie z odlišných žánrov, tá kriminálna je asi najmenej zaujímavá, aj keď pár situácií, hlavne sliedenie po dome sa skutočne vydarilo, väčší priestor má už tá dramatická, kde táto veľmi nepríjemná udalosť radikálne ovplyvní životy niekoľkých ľudí, čo mi prišlo ideálne, teda až na tú postavu starej mamy, ktorá to trochu kazí. Ale najväčší priestor má samozrejme hlavná hrdinka po smrti, síce tu cítim ešte trochu väčší potenciál, ale aj tak je to výborne zvládnuté, o rôzne nápady, či už vizuálne alebo obsahové tu nie je núdza, obzvlášť scény, ako užívanie si života po smrti, nachádzanie jednotlivých obetí a pár ďalších je skvelých. A vrcholom je pre mňa scéna s privítaním od detí, to ma dostalo. A hlavne tá posledná polhodina sa skutočne vydarila, tu už jedna výborná scéna strieda druhú. Herecké obsadenie je skvelé, perfektná Saoirse Ronan v hlavnej úlohe, k tomu výborné zloženie rodičov, ktorými sú Mark Wahlberg, Rachel Weisz, aj keď práve tá nemá moc priestoru, bavila ma aj postava sestry, k tomu správne slizký Stanley Tucci ako sused a plno zaujímavých vedľajších postáv. Réžia a technická stránka sú výborné, pochváliť musím obzvlášť perfektnú vizuálnu stránku, len ma mrzelo, že som pri tom nepociťoval žiadne emócie. Ale aj to sa zmenilo v spomínanej scéne s privítaním od detí, ktorá je perfektná. A chválim aj výber hudby. Takže Pevné puto síce nie je taký skvelý film, aký by mohol byť, ale aj tak ma to dosť bavilo a ešte si to niekedy pozriem. 75% (01.09.2013)

Je fajn, že Jackson jede proti zažitým konvencím při budování napětí. Po chvíli vás ovšem všechny ty makro detaily digitální kamerou a bezpohlavní nebeské výjevy začnou ubíjet stejně jako smutný kukuč nebohého táty od rodiny. Řemeslná síla a řvoucí kotel nápadů, hlavní devizy kdysi nápaditého režiséra, dostávají po několika výborných jednotlivostech (přípravy vraždy, kukuřičné pole) těžký knokaut od vycizelované nebeské selanky. Jak moc tomu chybí silná umělecká vize si člověk uvědomí u bezradné montáže Susan Sarandon i dalších zbytečných exkurzů do duhového nebe. A u toho rampouchového konce se máme vážně ukájet tím, že na každého jednou dojde? (03.01.2010)

I was in my own perfect world... Peter Jackson natočil fantaskní variaci na Hitchcockovo Okno do dvora, ochucenou o Zodiaca a Alenku v říši divů, plnou nezapomenutelných scén s daleko lepším a funkčním prostředím, než bylo to v Nebeských stvoření. Scény z mezisvěta působí jako zjevení. Možná jsou jen laciným lákadlem, ale neuvěřitelně účinným. Díky nim se divák ocitá za zrcadlem vlastní představivosti a nechává jí ukojit oku lahodícími vizemi. A právě tyto pasáže jsou ty, které dělají z The Lovely Bones něco neuvěřitelného, byť jsou to jen střípky odlákávající pozornost od skutečného dění. Škoda hry s otevřenými kartami a některými sázkami na jistotu, jenž zadrhávají a ve výsledku snad i zdržují. Takhle Peter Jackson sbírá řadu minusových bodů z nichž nejvýraznější jsou příběhová roztříštěnost, patrná hlavně v druhé polovině, a doslovný konec, kdy se vlk nažral a koza zůstala celá. Proto je Fincherův Zodiac nedostižitelnou metou, která nepodává finále takovýmto polopatickým způsobem. Ačkoliv si The Lovely Bones zaslouží plný počet už kvůli příjemné retro atmosféře oděné do podzimního vizuálu a zejména neselhávajícímu obsazení. Neuvěřitelně subjektivních a zatraceně sobeckých 9/10. (03.01.2010)

Prvních cca 30 minut jsem to Jacksonovi žral i s navijákem a u scén jako "první polibek" a "Susieina smrt" jsem neměl daleko k emocionálnímu rozkladu. Jenže Jackson nezná míru a nemá ani šajna, jak by měl nebeské výjevy zobrazit. Jeho pojetí sterilních digitálních omalovánek je sice dokonale zpracované, ale z hlediska emocionálního naprosto chladné, sterilní a po pár minutách tamních dýchánků i otravné. Ani to by ale tolik nevadilo, kdyby scénář alespoň trochu spěchal k finálnímu řešení, zaměřil se více na postavy a nepostával věčně na místě a nenechával Jacksona masturbovat nad vizuálním pozlátkem a technickou stránkou obecně. Pevné pouto by mohlo mít bez problémů o 30 minut míň a šlapalo by jako hodinky. Takhle má přes dvě hodiny, přičemž celá prostřední část trpí zbytečnou natahovaností a co je úplně nejhorší, dává smysl opravdu jen těm, co čekají letní blockbuster o tom, jak si jedna holčička hrála v nebíčku. Proč Wahlberg nevybere bankovní účet a nevyvolá všechny fotky naráz (vzhledem k bohatým rodinným večeřím by to rodině zřejmě neublížilo)? Proč každá postava projde kolem Tucciho domu desetkrát (a to už s podezřením), než se odhodlá k činům? Proč chce Wahlberg zmlátit Tucciho a ne hledat především důkaz? Zkrátka a dobře, proč je ten scénář tak neuvěřitelně tupý a místo logice se věnuje všem možným postavám než té hlavní? "Konečně jsem si uvědomila, co jsem provedla," říká Susie ve chvíli, kdy dostává Marky Mark nakládačku, já měl ale pocit, že k uvědomění nedošla sama (jak by tomu mělo být), ale proto, že Jackson potřeboval opět zahrát trochu na city a využít delší dobu nevyužitý slow-motion. Neříkám, že mě Pevné pouto neoslovilo (výkon Saoirse Ronan a hned několik scén patří mezi kinematografické skvosty), jen mám dojem, že to celé mohlo dopadnout o pořádný kus lépe. Stačilo by, kdyby na Jacksona dohlížel někdo s bičem a mlátil ho za každou nadbytečnou kudrlinku do krve. Zasloužené komerční fiasko se zdviženým varovným prstem na fanoušky Hobita. (19.03.2010)